Pokusíte se letos pěstovat artyčoky? V tom případě máte nejvyšší čas vysít jejich semena. Ta se dají koupit v zahradnických prodejnách nebo na internetu. Velkou výhodou je i cena osiva: počítejte s asi dvaceti korunami za jedno balení.
Artyčok (Cynara scolymus) je teplomilná vytrvalá rostlina z čeledi hvězdnicovitých. O jejím pěstování se ví v naší republice velmi málo.
Její zdraví prospěšné látky nikdo nezpochybňuje, proto si zkuste několik rostlin vypěstovat!
Kvetoucí artyčok přitahuje mnoho včel a motýlů
Do množení artyčoků se pusťte v březnu
Artyčoky si můžete rozmnožit buďto vegetativně (odnožemi od mateřské rostliny), což je jednoduché a rychlé, nebo generativně (semeny), to pokud ještě nemáte žádnou rostlinu. Oba způsoby množení proveďte nejlépe v březnu.
Semena o velikosti podobné slunečnicovým vysejte nejlépe po jednom do hrnků, květináčků nebo jiffů. Jelikož jsou artyčoky teplomilnou lahůdkovou zeleninou, je nutné, abyste měli vysetá semena až do doby výsadby trvale uložená při vyšší teplotě (dvacet dva stupňů Celsia) a na světle. Zhruba za deset dní vyklíčí.
Semena vysévejte do jiffů, které nejprve nechte nasáknout vodou
Po vyklíčení dopřejte sazenicím maximálně osvětlené místo, jedině tak získáte kvalitní sazenice! Samozřejmostí je řádná zálivka, také se mi osvědčilo přihnojování listovými hnojivy: rostliny rostou rychleji a lépe.
Pravidla výsadby
Pěstování artyčoků je náročnější hlavně z důvodu, že rostliny jsou dosti teplomilné, proto k jejich výsadbě volte takové místo, které je slunečné a dostatečně chráněné před studenými větry. Pěstovat ho můžete i ve skleníku nebo fóliovíku (obzvlášť v chladnějších oblastech), čímž urychlíte vegetaci, a nebudete muset čekat tak dlouho na sklizeň květních lůžek.
Pro docílení větších poupat je nutné odstranit boční poupata
Před výsadbou si náležitě připravte pozemek, nutné je dostatečně hluboké provzdušnění půdy s přidáním dobře uzrálého kompostu. Sazenice vysazujte v květnu do řad na vzdálenost sto krát osmdesát centimetrů a zalijte je. Ve skleníku i fóliovníku můžete vysazovat již v dubnu do zhruba stejné vzdálenosti.
Po zakořenění rostliny přihnojte dusíkatým hnojivem a Cereritem, v průběhu vegetace omezte dusík a přihnojujte hnojivy s vyšším podílem fosforu a drasíku.
Co z artyčoků lze využít?
Artyčoky se pěstují převážně jako zelenina, konzumní částí jsou nerozvitá květenství, která mají široká upotřebení hlavně ve středomořské kuchyni. Tímto ale jejich využití zdaleka nekončí.
V tuto dobu, před vykvetením, je nejlépší doba pro sklizeň
Pokud zmeškáte dobu sklizně (obvykle během léta), nic se neděje, po vykvetení jsou artyčoky velkou ozdobou zahrady a též je možné jejich rozkvetlá modrá květenství využít do suché vazby. Možná trochu neznámé je využití listů artyčoků, ale i kardů, které znají bylinkáři i farmaceutický průmysl.
Přezimování artyčoků
Jak již bylo uvedeno, jedná se o teplomilné trvalky, proto se mohou vyskytnout problémy s jejich přezimováním. V chladnějších oblastech lze doporučit pěstování ve skleníku nebo fóliovníku se zakrytím rostlin.
Venkovní pěstování jen raději v případě, že na podzim (v říjnu až listopadu) sklidíte kořeny a založíte je například ve sklepě do mírně vlhkého sklepa při teplotě do deseti stupňů Celsia. V březnu je opět vysadíte.
V nižších nadmořských výškách je můžete také pěstovat trvale na daném místě s nutností zimování. To spočívá v nakrytí rostlin a vytvoření hrůbku země, rašeliny, listů, větví nebo slámy, nutná je občasná kontrola během zimního období, neboť hlodavci rozhodně nepohrdnou lákavými kořeny.
Podle podmínek počítejte se zahájením sklizně květenství artyčoků již druhým rokem, v příznivých lokalitách i koncem léta v roce výsevu. Ačkoliv pěstování není úplně bezproblémové, jistě si je brzy oblíbíte – ať už pro okrasnou hodnotu artyčoků, nebo pro jejich užitkové vlastnosti.