Skoro v každé zahradě býval libeček pěstován jako potřebné koření. Časem upadal v zapomnění, a zůstal jen v některých venkovských, hlavně podhorských zahradách. Libeček si ale zaslouží pozornost a jeho pěstování je opravdu snadné.
Libeček lékařský (Levisticum officinale) je vynikající koření a v tradiční české kuchyni měl odjakživa své místo. Nejoblíbenější a také nejčastěji pěstovaný býval v Podkrkonoší, jeho obliba v současné době opět trochu stoupla. Mít libeček na zahradě znamená nejen zásobu koření, ale i léčivo na mnoho obtíží.
Využít se dají nejen listy, ale i semena. Vůbec nejúčinnější jsou kořeny. Výrazná vůně libečku připomíná polévkové koření, k jehož přípravě se rostlina využívá. Ze zahrady ho pak budete mít k dispozici od časného jara až do prvních mrazíků, po nich rostlina zatáhne do země.
Domácí maggi
Kdo libeček nezná, toho překvapí aroma – ne nadarmo se rostlině říká „zelené maggi“. Už první vyrašené lístky brzy z jara mají silnou vůni, kterou si nelze splést. Do jídla ho stačí opravdu jen troška, nejlépe se hodí do tradiční české bramboračky či zeleninových polévek.
Do omáček a k dušeným masům je libeček vynikajícím kořením (zkuste přidat pár lístků ke skopovému), přidat ho lze i do mletého masa a marinád na grilování. Chce to jen trochu fantazie: libeček s luštěninami nebo vaječnými jídly vám bude určitě chutnat.
Pěstovat se dá i v květináči na balkoně, bude sice drobnější, ale listů naroste dostatek
Ze semene, nebo od sousedky?
Nejrychleji vypěstujete libeček z darovaných kořenových puků. Rostlině rozdělení kořenů nevadí a nově zasazená část vytvoří v krátkém čase pěkný trs. Pamatujte na to, že vyroste mohutná rostlina až do dvou metrů výšky a vymezte libečku dostatečný prostor.
Semena lze vysévat ve dvou obdobích, buď brzy zjara (březen a duben), případně koncem léta v srpnu a září. V teplejších oblastech lze výsev posunout až do konce října. Semeno potřebuje asi třícentimetrovou hloubku, řádky by měly být šedesát centimetrů od sebe.
Květenství se na rostlinách objevuje od června až do konce července, dozrálá semena můžete v září vysévat
Libeček pomalu klíčí, takže mějte trpělivost. Jakmile rostliny dorostou asi deseti centimetrů, protrhají se na patnácticentimetrovou vzdálenost. V té době můžete mladý libeček vysadit na trvalé stanoviště, přebytečné sazeničky rozdejte. Pro jednu domácnost bohatě vystačí jedna rostlina.
Do zahrady bez problémů
Půda pro výsadbu libečku postačí běžná zahradní (v těžkých, mokrých půdách roste slabě), hluboká humózní s dostatkem živin podpoří růst. Pokud nejsou dlouhotrvající sucha, není třeba libeček ani zalévat. Stanoviště snáší jak slunné, tak i polostinné, jen zcela zastíněná místa vhodný nejsou.
Libečkový čaj má léčivé účinky
Kvůli možnému výskytu chorob se nedoporučuje vysazovat rostlinu na místa, kde jste pěstovali miříkovité rostliny. Mezi ně patří mrkev, petržel a pastinák, celer nebo kopr, kmín či koriandr.
Na jednom místě zůstává libeček několik let. Kvete koncem června, květní silné lodyhy můžete odstraňovat, pokud je necháte, nic se nestane. Semena libečku z odkvetlého květenství samovolně vypadávají, ale rostlina se nevysemeňuje spontánně.
Listy z libečku se konzumují syrové nebo tepelně upravené, nejsilnější stonky se mohou odstranit a použít na výluh nebo přípravu čaje
TIP NA VIDEO: Jak využít i jiné bylinky například při detoxikaci? Podívejte se na video a zjistěte to!
Lékárnička na dosah ruky
Dodnes se libeček využívá k léčbě, nazmar nepřijde nic z rostliny. Přidávání listů do pokrmů podporuje chuť k jídlu, zlepšuje trávení a potlačuje nadýmání. Příznivý vliv má i na žlučník, rozpouští žlučové i ledvinové kameny.
Jako žaludeční likér se doporučuje lihový výluh ze semen libečku (přidává se trochu medu), čaj z čerstvých nebo sušených listů ulevuje při dně a revmatizmu, také podporuje krevní oběh. Tato rostlina není vhodná pouze pro lidi s vážným postižením ledvin, jeho silice ledviny dráždí.
Semena sbírejte těsně před tím, než začnou vypadávat, a dosušte je volně rozložená, aby plně dozrála
Konec června a začátek července je nejlepším obdobím pro sběr listů. Lze je sušit ve stínu (v sušičce na teplotu udanou pro bylinky), dají se i nadrobno nasekat a zamrazit pro použití v zimním období. Čerstvě nasekané lístky přimíchejte do bylinkového másla nebo tvarohové pomazánky, budete překvapeni novou chutí.
Polévky, karbanátky i pomazánky se s libečkem promění
Kmínová polévka ochucená ke konci přípravy petrželkou a libečkem se vařívala ve všech venkovských domácnostech, zkuste ji také. Staré brambory vařené se snítkou libečku dostanou „mladou“ chuť, jen ho nesmíte dát víc.
Snítka libečku omladí při vaření až dvě kila starých brambor
Klasické karbanátky z mletého masa můžete kromě běžných přísad ochutit sekaným libečkem, před smažením je obalte ve vejcích a strouhance: určitě si je budete dělat častěji.
Se sýrem se aroma této bylinky dobře snáší. Drobně pokrájenými lístky zkuste posypat chleba s vajíčkovou pomazánkou – uděláte tak něco pro chuť i pro zdraví.