5
Fotogalerie

Chcete pěstovat lilek úspěšně? Dopřejte mu přesně to, co potřebuje!

Protože je lilek zeleninou s dlouhou vegetační dobou, nepromeškejte období vhodné k výsevu semen – to skončí v polovině března. Abyste vypěstovali kvalitní rostliny, vysvětlím, jakým chybám se vyhnout.

Lilek vejcoplodý (Solanum melongena) je teplomilná zelenina příbuzná paprikám a rajčatům. Ve srovnání s nimi je u nás pěstován výrazně méně. Zkusme to změnit!

Dlouhá vegetace s sebou nese nutnost včasného výsevu  

Semena podobná paprikám vysejte v době od poloviny února nejpozději do poloviny března do kvalitního výsevního substrátu, asi jeden centimetr pod povrch. Pokud máte pochybnosti o kvalitě substrátu, kupte raději jiný, zbavíte se tak zárodků, které napadají klíčící rostliny.  

Po výsevu povrch přimáčkněte a následně zalijte přípravkem proti houbovým chorobám – mně se nejvíce osvědčil Previcur. Kvůli odparu vody výsev zakryjte průhlednou fólií.  

Poté pro něj vyberte vhodné prostředí: potřebuje mnoho světla, nejlépe místo u okna, a teplotu minimálně dvacet pět, lépe však třicet stupňů Celsia. Vhodné je položit jej na dřevěnou desku a tu na ústřední topení.

lilky_1.jpg
Semena lilků si udržují klíčivost čtyři až pět let  

Co dělat, jakmile lilky vzejdou  

Přibližně po deseti až osmnácti dnech lilky vzcházejí, proto je nutné rostliny přesadit do výživnějšího (zahradnického) substrátu, a to nejlépe do jednotlivých hrnků, kde bude mít každá rostlina dostatek místa pro své kořeny.   

Po pikýrování a zdárném zakořenění rostlin jsou nutné tyto podmínky: lilky vyžadují maximum slunce, pravidelnou zálivku (nejlépe měkkou vodou) a jednou týdně přihnojování hnojivem, v němž  je obsažen dusík. Takto se o ně starejte do konce dubna až poloviny května, dle následné výsadby. 

lilky_2.jpg
Lilek je velmi chutná zelenina, například zapečená lilková kolečka s kozím sýrem, bylinkami, rajčaty a česnekem jsou lahůdkou  

Výsadba baklažánů má svá pravidla

Pamatujte, že sazenice lilků jsou mimořádně teplomilné, a to ještě více než papriky a rajčata. Na základě této jejich vlastnosti musíte zohlednit výběr místa výsadby, doporučuji proto skleník nebo fóliovník.  

Pouze v mimořádně teplých lokalitách nebo v místech, kde stojí nějaká zeď či jiné budovy, které akumulují teplo a v noci je vyzařují, je možné lilky pěstovat ve volné půdě. U mě na Berounsku rostou v tři sta čtyřiceti metrech nad mořem bez potíží, ale i tak lze říci, že tato nadmořská výška je maximem, kde je lze úspěšně ve volné půdě pěstovat. Jistější je přece jen skleník.  

Výsadbu proveďte ve skleníku či fóliovníku koncem dubna, do volné půdy až po polovině května, neboť rostliny jsou v intenzivním růstu jen tehdy, pokud je teplota vyšší než deset stupňů Celsia. Optimální vzdálenost mezi rostlinami je čtyřicet krát čtyřicet centimetrů a uděláte dobře, když je vysadíte o něco hlouběji, než jak rostly při předpěstování v nádobách (zmohutní tak kořenový systém). 

lilky_3.jpg
Pokud se na rostlinách lilku objeví svilušky (jemné pavučinky na listech), použijte přípravek Omite  

Místo vybírejte plně osluněné, bez průvanu, záhon by měl být již od podzimního rytí vylepšen o kompost či zetlelý hnůj, protože lilek je velmi náročný na živiny. Při výsadbě přidejte hnojivo Cererit, které obsahuje i další stopové prvky.  

Péče o lilky během vegetace  

Samozřejmostí je méně častá, ale vydatná zálivka a jednou za deset dní přihnojení vícesložkovými hnojivy. Možný je i slabý naředěný roztok z kvašených slepičinců, který obsahuje fosfor – rostliny pak dobře kvetou a následně plodí.  

lilky_4.jpg
Všimli jste si, že květy brambor, rajčat a lilků si jsou navzájem podobné? To proto, že patří do stejné čeledi lilkovitých  

Důležité je nedovolit plevelům odnímat lilkům vláhu a živiny, proto udržujte záhon v bezplevelném stavu, například okopáváním a pletím, případně využijte mulč. Rostliny neustále odnožují, a tak je dobré ponechat jim jen jeden nebo dva výhony a ostatní zcela odstranit (vyštípat). Na rostlině ponechte celkem dva až pět plodů. 

(Ne)známé odrůdy lilků  

Pokud budete mít šanci, zkuste si zakoupit osivo hybridních odrůd, více totiž plodí a určitě vás tolik nezklamou. U většiny odrůd doporučuji přivázat rostliny k opoře, ať již kvůli jejich výšce, nebo kvůli tíze plodů. A nyní k jednotlivým odrůdám:

'Český raný': známá fialová odrůda s plody ve tvaru většího vejce, hodící se pro svou nenáročnost a plodnost do vyšších poloh. Bohužel s hybridními odrůdami se co do výtěžnosti a hmotnosti plodů nemůže rovnat.  

lilky_5.jpg
Jiné než fialové plody lilků jsou u nás poměrně vzácné, na obrázku je odrůda 'Long Green'

'Black Beauty': stará osvědčená pozdnější americká odrůda s velkými, tmavě fialovými plody. Na rostlině jich raději ponechte méně. 

'Snowy', 'Long Green': netradiční bíle a zeleně plodící odrůdy jsou velkým zpestřením. Nejen že je můžete snadno využít v kulinářství jako barevnou raritu, ale jistě také vzbudí náležitý obdiv na vašem záhoně.

'Giotto F1': hybridní vynikající odrůda s velkými fialovými plody. Její výhodou je rezistence vůči některým houbovým chorobám.

Doporučujeme

Články odjinud