Roubování začíná již v časném předjaří odběrem roubů. Aby bylo úspěšné, musíte vědět, jak rouby správně nastříhat, podle čeho vybrat ty nejlepší a odkud je odebrat. Poradím vám a nabídnu možnosti jejich následného uskladnění.
Jabloně jsou na roubování nejjednodušší, tak proč nezačít právě s nimi. Postup není složitý, a tak i začátečník může slavit úspěch. Abyste na jaře mohli roubovat, je potřeba odebrat rouby dříve, než se jabloně začnou budit. Stihněte to ještě teď, než se oteplí. Máte poslední možnost.
Detail svazku roubů z dobře vyzrálého letorostu s nepoškozenými pupeny
Pořadí roubování jednotlivých druhů je dáno dobou jejich rašení: nejdřív raší třešně a višně, dále meruňky, švestky, slívy a nakonec jabloně a hrušně. Neplatí to tak ale vždy: v některých letech najednou rychle nastoupí teplé jaro a raší všechno najednou.
Důležité je nařezat rouby ještě ze spících stromů, ale na straně druhé je potřeba nemít rouby uskladněné příliš dlouho, aby se neprobudily anebo neuschly.
Spící listový pupen jabloně
Jak vybrat ty nejlepší rouby?
Nejlepší rouby jsou z letorostů plodné části koruny matečních stromů, které jsou ve vegetačním klidu. Rouby musí být dostatečně vyvinuté, vyzrálé a hlavně nenarašené. Odebírejte jednoleté výhony z vnější obvodové plodné strany koruny, případně z vrcholu. Nejvhodnější je jižní strana stromu, protože má nejvíc světla.
Roub by měl mít velké pupeny a být silný na důkaz toho, že má dostatek zásobních látek. Takový roub poznáte podle vyzrálé kůry, na níž jsou dobře vidět lenticely v podobě světlých teček. Na roubu nemají být okrouhlé květní pupeny, ale pouze listové, které jsou podlouhlejší a zašpičatělé.
Lenticely v podobě malých světlých teček svědčí o vyzrálosti letorostu
Na délce roubů záleží
Zásadně nedoporučuji odběr roubů z vlků, což jsou zmlazující nežádoucí výhony zpravidla uprostřed koruny, a už vůbec ne za mrazu. Rouby nastříhejte nejlépe zahradnickými nůžkami, případně i nařežte zahradnickou žabkou, na tom moc nesejde. Důležitá je délka. Ideální roub by měl být dlouhý přibližně patnáct centimetrů (rozhodně ne méně než deset centimetrů).
Možnosti uskladnění
Protože se roubuje později, až začne do stromů proudit míza, musíte rouby v době od odběru do použití někde uschovat. Pro roubování několika stromů stačí malý svazeček, který označíte cedulkou s odrůdou a založíte do vlhkého písku někde ve sklepě či chladné zastíněné chodbě.
Množství písku zvolte takové, aby po založení roubů sahal zhruba do poloviny jejich délky – nebudou pak vysychat. Uloženým roubům škodí především přemíra vlhkosti a kolísání teplot.
Svazky roubů zapíchněte do vlhkého písku na stinné místo a nezapomeňte je dobře označit
Svazeček roubů můžete také na spodní straně obalit kouskem mokrého hadříku, vložit do mikrotenového sáčku a uložit dolů do chladničky, do míst, kam dáváte zeleninu. Ale jsou i mnohem jednodušší způsoby vedoucí k cíli.
Na zahradě rouby zapíchněte do půdy nacházející se na severní straně stromu nebo budovy. Tam, kde nejméně kolísá teplota. Při dostatku sněhu je lepší na této straně rouby zaházet sněhem, tím získají lepší podmínky pro udržení stabilní teploty a nevyschnou.
Rouby můžete v mikrotenovém sáčku uskladnit i v chladničce
Zkušenosti předků
Vzpomínám si na svého otce, který mne učil roubovat. Ten obyčejně svázal jednoleté výhony získané z pravidelného předjarního stříhání stromků kouskem provázku do svazečku a zapíchl někam do krtiny ležící ve stínu za stodolou, aby se předčasně neprobudily. To bylo vše.
Měl pak celé jaro dostatečnou zásobu materiálu, aby mohl přeroubovat kdejakou pláňku, kterou objevil někde na mezi u kraje pole nebo cesty. Sám jsem to také občas dělal. Když roub vyroste, strom zesílí a nese ovoce, které pak může přijít vhod unavenému pocestnému k osvěžení.
A udělat druhým, byť neznámým lidem radost činí nejednoho člověka šťastnějším. A pohled na ušlechtilý strom nesoucí dobré ovoce ve volné krajině také přináší potěšení.