Zima je náročné období v životě mnoha zahradních rostlin. Na jaře zjišťujeme škody: některé exempláře jsou poškozeny, jiné zahynuly. Jak tomu předejít? Poznejte, co rostlinám nejvíce škodí, a pomozte jim.
Ačkoli bývá za nejčastější příčinu úhynů rostlin pěstovaných v zahradách označováno vymrznutí, seznam skutečných důvodů je výrazně pestřejší. Vždyť v posledních zimách jsme se nesetkávali s extrémními mrazy, a přesto mnoho rostlin vzalo za své.
Mrazuvzdornost většiny cedrů je pro podmínky na většině našeho území dostačující
Vymrznutí vlivem extrémních mrazů
Různé druhy rostlin mají odlišnou odolnost proti mrazu. Když teplota poklesne pod mez, již tolerují, dojde k jejich poškození. To může být lokální, například mrazové trhliny a desky kmene či větví dřevin, které se nejvíce objevují na jižní osluněné straně ovocných stromů. Jsou způsobeny střídáním teplot za teplých a slunečných zimních dnů a mrazivých nocí.
Mrazové desky na jižní straně kmene hrušně
Ochrana: Nabílení kmenů a silnějších větví obyčejným vápenným nátěrem snižujícím pohlcování slunečních paprsků. Choulostivějším druhům pomůže obalení větví jutovými proužky, krytí bílou netkanou textilií nebo kombinace krytí a topení.
Velký mráz může zcela zničit nadzemní část rostliny, ale řada druhů pak často dokáže zjara obrazit z kořenů. Příkladem mohou být některé středomořské dřeviny, nejsou-li za velkých mrazů dostatečně chráněny, například fíkovník (Ficus carica).
Bílá netkaná textilie je vhodným způsobem ochrany choulostivějších rostlin proti mrazu
Uschnutí vlivem déle trvajícího mrazu
Nejčastěji uschnou mělce kořenící stálezelené rostliny, když jim v půdě na dlouhou dobu zamrznou kořeny a zabrání rostlině přijímat množství vody odpovídající tomu, co odpaří listy. Tím trpí pravé bambusy, ale také třeba stálezelené magnólie (Magnolia grandiflora) v prvních letech po zasazení.
Ochrana: Nejlepší prevencí je řádná zálivka před příchodem mrazů. Pokud během zimy mrazy povolí a zem rozmrzne, nezapomeňte rostliny znovu zalít. U vzácných a choulostivých druhů se na nezbytně nutnou dobu dají s úspěchem využít například topné kabely.
Magnolia grandiflora, než zakoření do nezámrzné hloubky, může vlivem mrazů uschnout
Existují i stálezelené rostliny, které nejsou mělce kořenící, jsou dostatečně mrazuvzdorné, a přesto v zimě uhynou, například některé palmy. Příčina spočívá nejčastěji v tom, že jim do srdíčka (místo, odkud vyrůstají nové listy) zateče voda, tam zamrzne a srdíčko zničí.
Ochrana: Palmám stačí většinou pouze svázat listy, čímž zabráníte zatékání vody, a pak mohou spokojeně přezimovat v zahradě (týká se to jen starších rostlin některých rodů, například Chamaerops, Trachycarpus, Nannorrhops).
Vyležení od sněhu
Dlouho ležící silná vrstva sněhu sice může některé exempláře ochránit před negativním působením mrazu, ale na druhé straně může způsobit úhyn nízkých stálezelených rostlin trpících pod sněhem nedostatkem světla. Například hebe (Hebe) nemá v takovém případě šanci na přežití.
Hebe coby mělce kořenící stálezelenou rostlinu ohrožují jak déletrvající mrazy, tak vysoká sněhová pokrývka
Ochrana: Po nasněžení zahradu vždy zkontrolujte a sníh ze stromů i keřů včas sklepejte. Od stálezelených drobnějších rostlin ho v případě větší vrstvy odhrňte.
Plíseň sněžná: když se objeví, bývá na záchranu pozdě
Velké škody na ozimech na poli nebývají způsobeny přímo vlivem sněhu, který po dlouhou dobu neroztává, ale spíše plísní sněžnou. Bílé skvrny této plísně se objevují i na trávnících a některých trvalkách. Nemoc přichází zpravidla znenadání, a když se objeví, bývá na chemický boj pozdě.
Ochrana: Prevence spočívá ve správné péči o trávník, kdy nemalou roli hraje vyvážené hnojení, a také ve větším využití druhů a odrůd trav, které nejsou plísní sněžnou tolik napadány.