Co jsou půdopokryvé rostliny, kam a které vysadit

Vůči sešlapu jsou nejodolnější kobercovitě rostoucí druhy tvořící pevný drn. Žádná rostlina ale nesnese sešlapávání tak dobře jako trávník, nesázejte je proto na nejvíce exponovaná místa, což bývají oblíbené psí pěšinky, na nichž ani tráva neroste.

Úrazník položený (Sagina procumbens) je ideální rostlinou vhodnou mezi kamenné šlapáky

Podle čeho vybírat

Základními kritérii při výběru rostlin jsou jejich nároky na stanoviště, světlo, vláhu, druh půdy a její kyselost. Rostliny mohou tolerovat i méně optimální podmínky stanoviště, ale při kombinaci se zátěží sešlapováním je pravděpodobné, že dlouho nevydrží.

Kotula kostrbatá (Cotula squalida) je dobře odolná k sešlapu, pro svůj velmi nízký vzrůst se však snadno zapleveluje

Některé půdopokryvné rotliny se značně rozrůstají, zvažte proto jejich výsadbu zejména ve skalce. Takovéto druhy se nejlépe uplatní jako podrost keřů či stromů a ve výsadbách ohraničených bariérou, například pravidelně sekaným trávníkem, cestou či zídkou. Rostlinou velmi náročnou na budoucí údržbu může být zejména břečťan, jenž se pne po kmenech i zdech.  

Druhy, které se budou hodit do podmínek, které nabízí vaše zahrada, si vyberte pomocí přehledové tabulky:

Vegetativní rozmnožování

Mnoho půdopokryvných rostlin si můžete snadno namnožit, a postupně tak rozšiřovat jejich plochu.  Předpěstujte je v květináčích, kde snadno ovlivníte vlhkost i přistínění a sázejte je na stanoviště teprve tehdy, až zmohutní a prokoření.

Mateřídouška se dá sehnat i v drobnolisté, žlutolisté nebo panašované varietě

Nejjednodušším způsobem vegetativního množení je oddělování částí rostlin s již vytvořenými kořeny. Oddělovat můžete výhony s kořínky, například u vrbiny penízkové a zběhovce plazivého, nebo zakořeňující oddenky jako třeba u barvínku.

U rostlin, které tvoří trsy, k nimž patří kotula kostrbatá či mateřídouška obecná, jej celý vyryjte a rozdělte na několik částí podle toho, jak rychle a kolik chcete získat nových rostlin. Můžete zakrátit nadzemní část, pokud je příliš bujná a kořínky slabé.

Zpočátku pěstujte namnožené rostliny ve stínu, abyste omezili výpar, po prokořenění je postupně zvykejte na polostín až slunce. Přímému přenesení ze stínu na plné slunce se vyvarujte: jeho vlivem dochází velmi často k poškození listů.

Máte-li kyselou půdu, mech se v zahradě objeví sám. Hýčkejte si ho, v kombinaci s jehličnany působí esteticky a sešlap snáší výborně 

Letní řízkování

Obtížnější metodou je řízkování. Jeho využití je výhodné pro namnožení většího množství rostlin z matečnice. Vhodné období nastává po odkvětu, což  pro většinu skalniček odpovídá konci června. Řízkováním namnožíte barvínek menší, acénu drobnolistou, břečťan plazivý či zběhovec plazivý.

Vrcholové řízky by měly být asi pět centimetrů dlouhé. V jejich spodní třetině odstraňte listy, horní listy u bujnějších druhů o třetinu zkraťte, abyste omezili odpařování. Řízky zapíchejte do substrátu tvořeného dvěma třetinami písku (kvůli provzdušnění) a třetinou rašeliny (váže vodu).

Zběhovec plazivý (Ajuga reptans) 'Burgundi Glow' bude výrazněji zbarvený na slunném stanovišti, vyžaduje ale dostatek vláhy

Nádobu s nezakořenělými řízky přikryjte sklem nebo fólií, abyste udrželi vysokou vzdušnou vlhkost, a dejte do stínu. Substrát má být mírně vlhký, ale ne přemokřený.  Většina druhů zakoření během čtyř až  šesti týdnů, ke konci postupně sklo nebo fólii odkrývejte, omezíte výskyt plísní.  

Po zakořenění rostlinky přesaďte do hrnků se substrátem s kompletními živinami nebo do zeminy s kompostem.  S konečnou výsadbu  vyčkejte až po úplném prokořenění. Silné zdravé rostliny mají větší šanci, že se na trvalém stanovišti uchytí i přes to, že se po nich ihned proběhne pes nebo děti.