Líbí se vám šumavské slatě? Symbolicky je přeneste i do své zahrady v podobě malého rašeliniště. Krom domácích druhů se v něm bude dařit i exotickým masožravým rostlinám. Poradíme vám, jak rašeliniště založit, čím je osázet a jak o ně pečovat.
Zahradní rašeliniště je vlastně jezírko plné neustále mokré rašeliny. V přírodě je na povrchu živý rašeliník, který stále přirůstá, jeho spodní vrstvy odumírají a za nepřístupu vzduchu tvoří rašelinu. Na tyto podmínky se adaptovaly rostliny, jež by jinde konkurenčně neobstály.
Dříve než začnete
Zimní období využijte pro plánování, jak rašeliniště zakomponujete do zahrady. Jeho umístění by mělo navazovat na okolí; nenásilně bude působit v sousedství skalky, vřesoviště či vodní plochy. Větší objem rašeliniště a hloubka více než půl metru ovlivní pozitivně podmínky zimování.
Kalmie (Kalmia polyfolia) je neopadavý vřesovištní keř s jedovatými listmi, zajímavá solitéra vhodná do blízkosti rašeliniště
I když je rašeliniště určené pro vlhkomilné rostliny, umístěte je na slunečné místo – například masožravé rostliny jsou velmi náročné na dostatečné oslunění. Rašelina nesmí nikdy proschnout, budete tedy potřebovat zásobu měkké vody pro suchá období. Nouzově použijte vodu z čistého potoka, ale převažovat by měla dešťová. Chlorované vodě se vyhněte úplně.
Jak založit rašeliniště
Rašeliniště se zakládá obdobně jako jezírko. Jediným rozdílem je vybudování přepadu v hloubce asi dvaceti centimetrů, který odvádí přebytečnou vodu. Přepad může posloužit i esteticky – jako občas zaplavované řečiště s vlhkomilnými druhy rostlin.
Rašeliniště je obklopeno další vegetací, a přirozeně tak zapadá do prostoru zahrady
Hotové jezírko naplňte čistou rašelinou. Zahradní substráty s různým podílem rašeliny jsou nevhodné, protože nejsou dostatečně kyselé a obsahují příliš mnoho živin. Rašelinu vrstvěte a zvlhčujte postupně, suchá rašelina obtížně přijímá vodu.
Ke dnu ukotvěte pomocí kamene několik pruhů geotextilie, které povedou téměř k povrchu. Budou sloužit jako knoty, zlepší distribuci vody a celkový vodní režim rašeliniště.
Vymodelujte terén s kopečky a prohlubněmi, zajistíte si tak možnost výběru mezi rostlinami s odlišnými nároky na zamokření. Do rašeliniště umístěte samorosty – můžete je nasbírat během zimních procházek přírodou. Zpevněte břeh kameny a mokřadními nebo vřesovištními rostlinami.
Živý rašeliník (Sphagnum sp.) chrání povrch před nadměrným odpařováním vody
Zásady sázení
Většina rašeliništních rostlin, včetně rašeliníků, je chráněná, nesbírejte je proto v přírodě! V zahradních centrech mají omezený sortiment, větší výběr nabízejí specializované internetové obchody. Lepší je osobní výběr u pěstitele, rostliny si prohlédnete a získáte cenné rady. Dobrou příležitost k nákupu masožravek představují i výstavy spojené s prodejem.
Rozhodněte se, zda chcete rašeliniště osázet pouze domácími druhy, nebo jestli má sloužit také jako prostředí pro exotičtější rostliny. V českých rašeliništích dominují rašeliníky (Sphagnum sp.) a ploníky (Polytrichum sp.), z domácích masožravek je nejhojněji zastoupená rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia).
Kameny částečně zapusťte do země, budou vypadat lépe
Vybrané české rašeliništní druhy:
- borůvka bažinná (Vaccinium myrtillus);
- brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea);
- bříza zakrslá (Betula nana);
- klikva bahenní (Oxycoccus palustris);
- kyhanka sivolistá (Andromeda polyfolia);
- ostřice bažinná (Carex limosa);
- ostřice obecná(Carex nigra);
- ostřice zobánkatá (Carex rostrata);
- prha arnika (Arnica montana);
- prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii);
- prstnatec májový (Dactylorhiza majalis);
- rojovník bahenní (Ledum palustre);
- rosnatka dlouholistá (Drosera anglica);
- rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia);
- rosnatka prostřední (Drosera intermedia);
- suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum);
- suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium);
- šicha černá (Empetrum nigrum);
- tučnice obecná (Pinguicula vulgaris);
- tučnice česká (Pinguicula bohemica);
- vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum);
- vrba plazivá (Salix repens);
- vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia);
- vřes obecný (Calluna vulgaris);
- všivec ladní (Pedicularis sylvatica).
Prostředí rašeliniště a jeho nejbližšího okolí vyhovuje řadě nepůvodních druhů a kultivarů. Z dřevin se uplatní zakrslé kultivary borovic a smrků (Pinus uncinata 'Nana', Picea abies 'Little Gem', Picea abies 'Wills Zwerg'), plazivé vrby (Salix hylematica). Inspirovat se můžete mnoha druhy skalniček, kterým biotop zcela vyhovuje, případně jej tolerují.
Špirlice (Sarracenia flava) v kultuře vytváří láčky vysoké šedesát, v dobrých podmínkách až osmdesát centimetrů
Z exotických masožravých rostlin jsem vytipovala řadu druhů, které snesou přezimování v našich běžných zimách. Větší mrazy nebo delší období sněhové pokrývky mohou zvýšit předpokládané ztráty u choulostivějších druhů. České rosnatky a tučnice patří mezi nejodolnější.
Cizokrajné mrazuvzdorné masožravé rostliny:
- tučnice velkokvětá (Pinguicula grandiflora);
- špirlice žlutá (Sarracenia flava);
- špirlice náhorní (Sarracenia oreophila);
- špirlice nachová (Sarracenia purpurea);
- jejich četní kříženci.
Kromě udržování hladiny vody nebudete mít s rašeliništěm v sezoně příliš práce. Protože je chudé na živiny, plevelem příliš nezarůstá. Na zimu doporučuji zakrýt je jednou vrstvou chvojí a kromě dlouhých období sucha nezalévat. Zkušenosti s přezimováním jsou různé podle konkrétních podmínek lokality. Vyzkoušejte a o své zkušenosti se s námi podělte.