V prvním díle seriálu o zimních zahradách si vysvětlíme, za jakým účelem původně vznikly, povíme si, proč se jejich výstavba stala hitem, ale pak desetiletí stagnovala, a k čemu zimní zahrady sloužily dříve a k čemu slouží dnes.
Plánujete pořídit si zimní zahradu, nebo už jste jejím majitelem? V tom případě je náš pětidílný seriál určen právě vám. Ve spolupráci s odborníky jsme pro vás přichystali souhrn zajímavých informací, rad, tipů a nápadů, které budete moci prakticky využít.
Co se o zimních zahradách dozvíte:
- Seznámíme vás s jejich historií, dřívějším i současným využitím.
- Poradíme vám s jejich umístěním, vhodným vybavením a vzhledem.
- Ujasníme si, podle čeho vybrat správné materiály, izolaci a větrání.
- Vysvětlíme, jak se pozná dobrá firma, která vám zimní zahradu postaví, porovnáme, jak je to s náklady při budování svépomocí i na klíč, a připomeneme souvislosti týkající se smlouvy a záruky.
- Doporučíme vám rostlinné druhy vhodné do různých typů zimních zahrad.
Dnešní zimní zahrady mají různá využití, jedním z nich je jídelna, kde je stolování opravdovým požitkem; foto: firma Brastan – zimní zahrady, střešní systémy
Oranžérie: předchůdkyně zimních zahrad
Vzhledem k tomu, že sklo, hlavní stavební prvek zimních zahrad, bylo objeveno kolem roku 3 000 před naším letopočtem, je možné, že se v dané době stavby tohoto typu už objevovaly, avšak první zaznamenané údaje o zimních zahradách pocházejí až ze sedmnáctého století.
Móda obytných skleníků se tehdy rychle rozrostla. Staly se důležitou součástí paláců, zámků i domů bohatých měšťanů. V té době se v nich ale nepěstovaly stejné rostliny jako dnes; sázely se citrusové plody, nejčastěji pomeranče. Proto se také zimní zahrady nazývaly oranžérie.
Nedostupné citrusy jako symbol bohatství
Dnes koupíte sazenice citrusů běžně v zahradnictví. Před čtyřmi stoletími to však bylo něco opravdu exkluzivního – exotické citrusovníky se daly sehnat pouze od obchodníků, kteří je přiváželi lodí.
Pořídit si oranžérii bylo nákladnou záležitostí. Nejen že přivezené rostliny byly drahé, ale na dost peněz přišla i péče o ně. O tehdejší oranžérie se starala služebná, která k tomu byla určená.
Zimní zahrada jako ochrana vchodových dveří je praktický nápad s estetickým výsledkem; foto: firma Brastan – zimní zahrady, střešní systémy
Průřez staletími: nejdřív vzestup, potom pád
Na konci osmnáctého století se kromě oranžérií staví i velké skleněné přístavby. Vzestup těchto staveb se vysvětluje vzrůstem vzdělanosti a s ním spojeným zájmem o botaniku. Pěstují se nejen rostliny okrasné, ale i užitkové, hodně se šlechtí. Zachovalé skleníky najdete i u nás, a to na mnoha zámcích, například v Teplicích, Miloticích či Raduni.
Největšího rozmachu se skleněné zahrady dočkaly v devatenáctém století. Základní materiály sklo a ocel se začínají vyrábět průmyslově, a proto je k dispozici dostatek materiálu za příznivější ceny. Na první světové výstavě v Londýně (dnešní EXPO) roku 1851 byly návštěvníkům předvedeny oranžérie i skleníky.
Právě dokončenou zimní zahradu čeká ještě výběr vhodného nábytku a květin; foto: firma Brastan – zimní zahrady, střešní systémy
Ve 20. století začala ale móda oranžérií upadat. Na vině byl jejich stále ještě nákladný provoz a náročná obsluha (služebné se přestávaly zaměstnávat). V období válek takovéto stavby vůbec nevznikaly. Lidé své aktivity postupně směřovali více do volné přírody.
Boom v poslední čtvrtině dvacátého století
Obytné skleníky se opět vrací do módy až v osmdesátých letech dvacátého století. Už je nenazýváme oranžérie, ale zimní zahrady. Složení rostlin se zásadně změnilo; citrusy v nich sice najdete pořád, ale už nejsou dominantní – jejich roli převzaly rozmanité druhy květin a bylin.
Zimní zahrady dnes už nesymbolizují společenské postavení, ale spíše ukazují lásku k přírodě a rostlinám. Jejich pořizovací cena je přijatelná pro většinu zákazníků a na dnes pěstované druhy rostlin rozhodně nepotřebujete zvláštní služebnou. Oblibu zimních zahrad podporují technické pokroky jako klimatizace, různé druhy vytápění a dokonalé izolační materiály.
Dnes využíváme zahrady spíše z praktického hlediska, například jako rozšíření vchodové části domu; foto: firma Brastan – zimní zahrady, střešní systémy
Využití: oranžérie versus zimní zahrady
Oranžérie nejen že ukazovaly prestiž majitele, ale v době baroka (v Evropě 17. a 18. století) se v nich odehrával dvorní život – oslavy, setkání, plesy i různé bankety, a to přesto, že nebyly vytápěné. Chladno v nich bývalo i proto, že izolace byla velmi nekvalitní.
Zimní zahrady mají dnes jiné využití. Majitelé v nich hledají především klid a přiblížení se přírodě. Využíváme je jako příjemné místo k posezení u kávy, romantické večeři, čtení nebo relaxování.
Náš tip: pobavte se a zároveň najděte inspiraci pro svou zimní zahradu
Ve volné chvíli si pusťte film Zelená karta (v hlavních rolích Gérard Depardieu a Andie MacDowell). Dívka, nadšená ekoložka, by udělala jakoukoliv bláznivinu, jen aby získala střešní byt s krásným skleníkem uvnitř. Pohled na něj vás jistě přiměje uvažovat o výstavbě něčeho podobného.
V příštím díle si blíže představíme jednotlivé typy zimních zahrad a ujasníme si, co promyslet při jejich plánování. Také se zaměříme na vhodné vybavení interiéru těchto prostor.