Hlíznaté begonie, jako jedny z mála balkonových rostlin, obvykle bohatě kvetou i koncem září, což jim vydrží až do prvních mrazíků. Chcete se z nich těšit i příští sezonu? Připravte je na zimu a dobře přezimujte.
Hlíznaté begonie neboli kysaly prošly za poslední století mnohonásobným křížením botanických druhů a v té době známých kultivarů. Rostliny pěstované v současné době pocházejí převážně z And.
V domovině přezimují ve formě hlíz, které každoročně na počátku vegetačního období vyraší. Stejně se chovají i vyšlechtěné begonie, ale protože nejsou mrazuvzdorné, musíte se o jejich přezimování postarat sami.
Sousedství jiných druhů balkonovek v jednom truhlíku begoniím nevadí. K těmto se přidružil Plectranthus (molice), a jak je vidět, všechny rostliny prospívají
Udržte je při síle
Na ukončení vegetačního cyklu hlíznatých begonií (Begonia tuberhybrida) panovaly dříve odlišné názory: podle jednoho byste rostliny měli přestat zalévat už v polovině září, po zavadnutí je vyjmout ze země, nechat oschnout a po vylámání nadzemních částí uložit do sucha a chladu.
Nejnovější kultivary vypěstované zkušenými odborníky takové násilné ukončení růstu nevyžadují, spíše naopak. Prospěje jim přihnojování během celého září i počátkem října – načerpají dostatek živin pro zvětšení hlíz, rostoucích právě v období časného podzimu.
Pokud je počasí příznivé, nechte begonie venku klidně až do konce října. Přijdou-li v tomto období první mrazíky (do minus dvou stupňů), nevadí, když mísy a truhlíky osázené kysalami přejdou mrazem. Teprve pak je přestěhujte domů.
Jednoduché květy převislých begonií mívají výrazně dlouhé stonky umocňující dojem přepadavého vzhledu rostliny
Všude dobře, doma nejlíp platí i pro begonie
Příprava těchto křehkých krásek na přezimování není složitá ani pro méně zkušené pěstitele. Pokud mrazíky nebyly, domů přeneseným begoniím omezte zálivku v říjnu tak, aby zavadaly a postupně zatáhly.
Zůstaly-li v době mrazíků venku, rychleji zatáhnou a jejich nadzemní části odstraníte opatrným vylomením. Za pár dnů vyndejte z nádob i samotné hlízy a nechte je ještě mírně proschnout, aby šly dobře očistit.
Kořeny z nich rostoucí nechte, zavadnou a částečně také zatáhnou. Po proschnutí hlízy pořádně prohlédněte (pro ty, kteří hůř vidí, doporučuji brýle!), a objevíte-li na nich podezřelé skvrny, mechanické poškození či nějaké škůdce, dejte takové kusy stranou od zdravých.
Nepřihnojované rostliny mají poslední květy drobné a nevýrazné, ani hlíza nezíská příliš na objemu. Starší begonie by měly mít průměr hlíz kolem deseti a více centimetrů
Měkké zimní podestlání
Máte-li jen pár hlíz, může je jednotlivě zabalit do novinového papíru, dát třeba do krabice od bot a schovat do skříně v suché, studené chodbě. Teplota pro přezimování by měla být vždy nižší než plus patnáct stupňů, což je maximum, nižší teploty prospívají hlízám lépe.
Větší množství begonií přezimujete lépe v bedničce vyplněné skoro suchou rašelinou nebo pilinami. Naskládejte je vegetačním vrcholem vzhůru, zasypte a uložte bedničku ve sklepě (chodbě) do temna. Nejnižší teplota pro přezimování by neměla klesnout pod dva stupně nad nulou.
Co musíte udělat s poškozenými hlízami?
Najdete-li na hlízách škůdce, odstraňte jej a hlízy ponořte do roztoku některého z přípravků působících proti živočišným škůdcům na okrasných rostlinách. Jestliže jste hlízu poškodili při vyndávání z nádoby, nechte ji proschnout tak, aby se ranka zacelila (úplně zaschla).
Hlízy begonií napadené nějakou chorobou je lépe neskladovat. Pokud ale máte kultivar, o který byste neradi přišli, napadenou část odkrojte tak, aby na hlíze zůstalo alespoň jedno nepoškozené očko. Řez nechte řádně zatáhnout, aby nebyl vstupní branou pro další infekce.
Krásné nejen květy – všimněte si výrazného žilkování v protáhlých, tmavě zelených listech
Svoje begonie během zimy navštěvujte
Dobře zaopatřené hlízy nepotřebují během zimních měsíců žádnou péči. Nemáte-li ale místo s odpovídající teplotou a vlhkostí, uděláte dobře, pokud se na zazimované rostliny občas podíváte.
Více škody než kolísavá či zcela neodpovídající teplota může nadělat nadměrná vlhkost. Není potřeba překrývat bedničku s hlízami igelitem nebo nějakou neprodyšnou fólií, postačí novinový papír, případně tmavá netkaná textilie, umožňující přístup vzduchu.
Stane-li se přes všechna správná opatření, že při kontrolní prohlídce objevíte na hlízách nějaké nezvyklé skvrny, propadlá místa a podobné nepěknosti, bez milosti je vyhoďte.
Plnokvětým begoniím se nedaří na větrných místech. Pokud se přidá déšť, těžké květy i křehké stonky se mohou polámat
Až přijde předjaří
S begoniemi začíná jaro už v únoru. Hlízy vyndáte na denní světlo, opět je pečlivě prohlédnete a můžete sázet do připraveného substrátu s příměsí rašeliny. Ven je pochopitelně budete dávat až po dvacátém květnu, kdy už mrazíky nehrozí vůbec.
Hlízy nesázejte příliš hluboko, maximálně tři centimetry. Předpěstujte je při teplotě kolem dvaceti stupňů. Po dvou týdnech od vyrašení můžete začít s pravidelným přihnojováním – každé dva týdny aplikujte hnojivo pro pokojové rostliny.
Hlízy, které zimu přežily bez úhony, zasaďte, ty ostatní raději ne
Nevídané novinky
Velkokvěté hlíznaté begonie se hodí do truhlíků, mis a květináčů i k výsadbě na záhony. Je opravdu z čeho vybírat, vyšlechtěné kysaly mají jednoduché, poloplné i plné květy jedno- i vícebarevné, se zvlněnými, kadeřenými či hladkými květními plátky. Vybrat si můžete z kultivarů vzpřímených, převislých a silně převislých, jimž se říká girlandové.
Nejčerstvější novinkou jsou miniaturní, asi dvaceticentimetrové begonie: nová skupina s plnými a poloplnými květy v mnoha barevných variacích. Tyto odrůdy tvoří nízké a husté, pěkně olistěné vzpřímené nebo převislé keříky.