Jste začínající pěstitel orchidejí? Nevíte si rady s pěstováním některého z běžných druhů? Zdá se vám, že vaše orchidej chřadne či málo kvete? Napište do naší poradny! Dotazy s kvalitními fotografiemi a podrobným popisem péče o rostlinu zasílejte na novou adresu hradova@mf.cz.
Do předmětu zprávy uveďte heslo Orchidejová poradna a nezapomeňte přidat své jméno a kontaktní údaje, abychom vás v případě doplnění potřebných informací o rostlinách, na něž se ptáte, mohli oslovit. Nezapomeňte prosím, že prostor pod jednotlivými díly poradny i články je určen ke čtenářským diskusím, nikoli k dalším dotazům – pro ty slouží pouze poradna.
Jana Daňková: Na orchideji, která soustavně kvete již od září loňského roku, na jaře vyrazilo několik výrůstků. Mají již vzduchové kořínky, na jednom vyrazil i stvol pro kvetení. Mohu přírůstky odříznout a samostatně zasadit? Nechtěla bych rostlině ublížit.
Mohu dát dva až tři výrůstky do jednoho květináče, nebo je mám zasadit raději samostatně? Je k tomu potřeba speciální substrát pro orchideje, či mohu kombinovat kokosový substrát s rašelinovým? Rostlina je zdravá, jen má více rozvětvené stvoly. Je možné je odstřihnout, nebo je rostlině raději nechat?
Foto: Jana Daňková
Výrůstky, jež popisujete, se nazývají keiki. Jedná se o dceřiné rostlinky orchideje. Na fotografii je patrné, že mladá rostlina už má dostatečně rozvinutý kořenový systém, takže ji určitě můžete oddělit. Aby nedošlo k poškození, odstřihněte keiki citlivě i s malým kouskem původního mateřského stvolu, z něhož rostlinka vyrůstá.
To je i odpověď na poslední z vašich otázek: po oddělení všech keiki rostlině zůstanou jen torza původních stvolů, která doporučuji odstranit: odřízněte je na bázi rostliny. Důvod je především estetický.
Navíc ponecháním stvolů nebudete rostlinu podněcovat k vytvoření druhotného kvetení (nové výhony zpod oček původních stvolů) a dopřejete jí dostatek času k načerpání síly. Časem orchidej jistě vyrazí zcela nový, silný květní stvol.
Sesazování několika rostlin do jednoho květináče přináší výhody v podobě ušetřeného místa a pěkného vzhledu, ale i nevýhody – to především v případě, že jedna z rostlin začne strádat, a vy musíte do již ustáleného, fungujícího kořenového systému sáhnout a postiženou rostlinu vyjmout.
Také tehdy, když se rostliny rozrostou a vyvstane nutnost jejich oddělení a přesazení, budete jen obtížně rozplétat kořeny a výraznějšímu poškození se asi nevyhnete. Protože obecně orchideje přesazování nemilují, považuji za jednodušší se těmto zbytečným zásahům vyhnout a rostliny sázet raději samostatně.
Substrát pro zasazení keiki zvolte určitě standardní orchidejový (Agro – Floria, Lukscheiter – drcená kůra s přídavkem rašeliníku a podobně). Rašelinový se vzhledem ke svým vlastnostem pro epifytické orchideje nehodí ani ve směsi. Kokosové chipsy je třeba před použitím důkladně odsolit.
Ve výše doporučených, vyzkoušených kůrových substrátech se mladým rostlinkám bude určitě dařit. Bližší informace o pěstování keiki, přesazování orchidejí i o výběru vhodného substrátu najdete v minulých dílech seriálu Jak pěstovat orchideje.
Lukáš Mikeska: Na listech jedné z mých orchidejí se objevily kapičky. Četl jsem, že je způsobují svilušky nebo puklice. Zajímalo by mě, jak mám uvedené přípravky (Fast, Omite) používat. Mám je nastříkat na list nebo i na kořeny?
Sladké kapky mohou být projevem přítomnosti některého ze savých škůdců, ale také zcela neškodným fyziologickým jevem. Při podrobné prohlídce (nejlépe na plném slunci a za pomoci lupy) případného útočníka obvykle brzy najdete. Postřik ale můžete provést také jako preventivní, konec léta je pro podobný zásah ideálním obdobím.
Likvidace nežádoucího hmyzu je v našem orchidejovém seriálu, a především v poradnách, velmi častým tématem, proto doporučuji nahlédnout třeba do poslední odpovědi letošní první únorové poradny.
Najdete v ní doporučené prostředky i postup aplikace. Protože se jedná o kontaktní insekticidy, je třeba pokrýt účinnou látkou povrch celé postižené rostliny. Zvýšenou pozornost věnujte spodní straně listů, která bývá nejčastějším útočištěm škůdců.
Postřik je vhodné provádět venku za použití ochranných gumových rukavic. V poslední době mohu z vlastní zkušenosti doporučit Raptol Neudorff (seženete jej například v Hornbachu) jako velmi účinný a současně k orchidejím i k životnímu prostředí šetrný prostředek.
Alexandra Gonová: Moje Dendrobium má nová keiki, která bych ráda přesadila. Nevím, zda je mám uříznout hned pod novými kořeny, nebo i s kouskem původní rostliny. Protože mi vůbec nekvete, zkusím ji, podle vašich rad, dát ven do polostínu. Když se začaly svrašťovat pahlízy, bála jsem se, že má málo vody, ale jak jsem se dozvěděla, vodu vůbec nepotřebuje a je to normální proces.
Foto: Alexandra Gonová
Keiki na vaší orchideji mají velmi pěkný, rozvětvený kořenový systém, proto je k oddělení ta správná chvíle. Pahlíza je silná a její kousek, odříznutý společně s mladou rostlinkou, by v substrátu mohl začít zahnívat, a ohrozit tak kořenový systém celého keiki.
Proto doporučuji velmi šetrně oddělit samotná keiki, řez vždy zaprášit drceným černým uhlím a po zasazení držet rostlinky alespoň tři dny v suchu, aby se čerstvé rány zatáhly. Svrašťování pahlíz, na nichž rostou keiki, je zcela normální jev: jejich život přechází do dceřiných rostlin – keiki a pahlízy jako takové již odumírají.
Zdravá, mladá a životaschopná pahlíza Dendrobia je vždy šťavnatá, hladká a zelená. Vodu, stejně jako každá jiná rostlina, k životu potřebuje. Ke svrašťování mladých pahlíz dochází především v důsledku pěstitelských chyb, kdy vinou dlouhodobě přemokřeného substrátu uhnijí kořeny a pahlíza není zásobována vodou. Takovou rostlinu zachrání pouze včasné přesazení a správná péče.
Kristína Sedláčková: Již přes dva roky mám orchidej Phalaenopsis, a dosud mi dělala stále jen radost a krásně kvetla. Orchidej zalévám tak, že ji jednou za dva týdny postavím asi na hodinu do kbelíku s dešťovou vodou a někdy také přidám speciální hnojivo na orchideje.
Toto jsem udělala asi před dvěma dny, a další den jsem zjistila, že orchidej má žlutavou, jakoby hnilobnou skvrnu na listu a také že substrát začal plesnivět. I když je orchidej v plném květu, neváhala jsem a přesadila a vysušila ji.
Skvrna se však neustále rozrůstala, až vznikly i černé skvrny a to samé se začalo dělat i na květech. List jsem raději uřízla, aby se skvrna nešířila dál. Prosím o radu, jak mám rostlinu léčit. Jinak vypadá celkem zdravě, roste jí nový stvol, na něm jsou nová poupata a rostlina je velmi košatá.
Foto: Kristína Sedláčková
Orchidej vykazuje všechny znaky masivního napadení houbovou chorobou. Příčinou může být ponechání rostliny s kapkami zálivkové vody na listech a květech přes noc v chladu. Podobné poškození výjimečně vznikne i po použití infikované dešťové vody.
Zálivkovou vodu proto skladujte v čisté uzavřené nádobě v chladu a temnu. Mechanické znečištění pečlivě odfiltrujte přes čistý hadřík. V teplých letních dnech se znečištěná či nesprávně skladovaná dešťová voda snadno zkazí a pro orchideje je pak nebezpečná.
Takto silně napadená rostlina je obvykle již odsouzena k zániku, přesto jste velmi správně učinila všechna opatření pro její záchranu: rychlé přesazení, vysušení a pokud možno oddělení všech napadených částí. Co tedy poradit dál?
Myslím, že nemáte co ztratit. Rostlinu oddělte od ostatních, držte na suchém, teplém a světlém místě, nemlžte a nezalévejte ponořením. Dešťovou vodu před použitím povařte a rostlinu vždy jen lehce prolijte konvičkou. Rány po řezech zaprašte černým uhlím.
V případě, že na rostlině zůstaly hnilobné skvrny v místě, které nelze oddělit, zkuste je potřít kašičkou z rozdrceného černého uhlí, Endiaronu či polít 3% peroxidem vodíku. Celou orchidej pak můžete ošetřit některým z fungicidů (Previcur, Dithane, Ortiva).
Foto: Kristína Sedláčková
Miroslav Holub: Zabývám se fotografováním orchidejí naší přírody. Zajímalo by mne, kde na Moravě se vyskytuje jazýček jadranský. Na internetu je o něm jen krátká zmínka. Můžete mi, prosím, poskytnout bližší informace?
Jazýček jadranský či jaderský (Himantoglossum adriaticum Baumann) patří ke krásným a zároveň velmi vzácným evropským orchidejím. Protože v našem seriálu se orchidejemi rostoucími v české přírodě nezabývám, dovolila jsem si nahlédnout do literatury, kterou vám též doporučuji.
První knihou jsou Orchideje naší přírody (Procházka, Velíšek), byla vydaná v roce 1983 v nakladatelství Academia, druhou pak novější Orchideje České republiky (Průša). Obě knihy shodně zmiňují naleziště na jižní Moravě u Ketkovic.
Zda je stále aktivní, vám asi nejlépe zodpoví v Orchidea klubu Brno, nebo přímo autor knihy David Průša. Přeji hodně krásných fotografií!
Čtenářské příspěvky byly v případě potřeby redakčně upraveny.