Pnoucí rostliny pokryjí holá místa, vytvoří stín v horkých dnech a ukryjí před pohledy zvenčí soukromé partie zahrady. Je-li popínavou rostlinou schizandra, máte navíc k ruce užitečnou léčivku. Je známá také pod názvem klanopraška.
Schizandra čínská (Schisandra chinensis) je levotočivá liána původem z Dálného východu. Tam roste volně ve smíšených lesích v nadmořských výškách do pěti set metrů. Druh klanoprašky rostoucí v Číně se objevuje ve výškách do patnácti set metrů nad mořem, je to tedy rostlina značně mrazuvzdorná. U nás snáší zimní teploty pod minus dvacet stupňů.
Proč právě schizandra?
Pokud chcete mít u pergoly nebo na treláži zajímavou rostlinu, pak je klanopraška správnou volbou. Krom krásy vám nabídne i užitek. Sazenice seženete v některém specializovaném zahradnictví; už za necelou stokorunu dostanete pěknou rostlinu.
Schizandra má ve své domovině nezastupitelnou roli jako léčivá rostlina. Ze sušených (a také z čerstvých) listů se dělá posilující čaj, z plodů marmelády a kompoty. Případně se plody mrazí, suší a použijí na nálevy nebo k výrobě kapek a tinktur či domácího vína.
Celá rostlina obsahuje vysoké množství vitaminů C, A, E a prvků důležitých pro lidský organizmus – například vápník, železo, draslík, síru nebo sodík a další prvky. Pro výrobu kapek se semena schizandry nakládají do lihu nebo sedmdesátiprocentního alkoholu.
Hrozny mají poměrně velké bobule; čím starší rostlina, tím více plodů v hroznu je – může jich být kolem čtyřiceti
Pomůže a posílí
Přípravky ze schizandry, ať domácí, nebo koupené, mají preventivní účinky proti chřipce a chorobám z nachlazení. Uvádí se jejich příznivé působení na chronický a astmatický kašel, bolesti hlavy, ramenních kloubů a krční páteře. Schizandra zlepšuje vidění a prohlubuje dýchání.
Mezi její další léčivé účinky patří úprava hladiny krevního cukru a cholesterolu, stimulace mozku, zmírnění depresivních stavů, potlačení neuróz a výrazně účinná léčba spontánního denního a nočního pocení.
Pro celkovou revitalizaci organizmu postačí například užívání kapek z klanoprašky v dávce dvaceti kapek dvakrát (maximálně třikrát) denně po dobu dvaceti dnů. Schizandra působí v menších dávkách spolehlivě, zvyšování dávek je zbytečné a neúčinné.
Pro osoby s peptickou chorobou žaludku, výrazně vysokým krevním tlakem či epilepsií není užívání klanoprašky doporučováno. Máte-li pochybnosti o vhodnosti přípravků pro vás, vždy je dobré se poradit s vaším lékařem nebo alespoň lékárníkem.
V prvních letech může tohle být celá sklizeň. S klanopraškou je třeba mít trpělivost…
Koupili jsme klanoprašku, a co dál?
Pro schizandru vyberte místo světlé s propustnou zemí a zbudujte jí oporu. Liána se kolem ní obtáčí v příznivých podmínkách až do výšky deseti metrů. Většinou však u nás dorůstá do šesti metrů a počítejte s tím, že první tři roky roste pomalu.
Před výsadbou dejte pod kořeny zásobu dobrého kompostu či zahradní zeminy – klanopraška koření poměrně mělce a nevyužije zásoby z hlubší půdy. Proto je potřebné každoroční přihnojování ledkem amonným nebo superfosfátem.
Jak má nadzemní část rostliny ráda světlo, tak si mělce umístěné kořeny libují v zastínění. Stačí nastýlka z posekané trávy, drcené kůry a na zimu můžete přidat mladším rostlinám i chvojí proti promrznutí půdy.
Rostlina začíná kvést nenápadnými, voňavými, růžově bělavými květy po polovině května (v chladnějších oblastech v červnu), plody dozrávají v průběhu měsíce srpna či v září. Bobule jsou poměrně velké, tmavě červené, někdy svraskalé, což není na závadu.
Po výsadbě vypadá schizandra jako nenápadný keřík; že je to liána, bude pořádně vidět až další roky
Zvláštnosti zvláštní liány
Schizandra je rostlina jednodomá i dvoudomá; první kvetení má převážně samčí květy, teprve v dalších letech se objeví i květy samičí. Rostlina plně plodí až kolem patnáctého roku, kdy se sklízí okolo tří kilogramů plodů z jedné rostliny.
V pátém či šestém roce po výsadbě se také dočkáte sklizně, nebude to ovšem o mnoho víc než deset deka bobulí. Ty svým vzhledem připomínají červený rybíz, chutí však mají několik. Říká se, že jich je pět – hořká, sladká, kyselá, ostrá a slaná, tedy rostlina pěti chutí.
Vyzrálé bobule se hodí jak k sušení, tak i k mražení – udělejte si zásobu k přípravě čaje na celou zimu; foto: Bakker
V bobulích je i vysoký obsah koenzymu Q, proto má schizandra značné antioxidační účinky. Plody obsahují i organické kyseliny (jablečné, vinné, jantarové a citronové), používají se tedy nejen ve farmacii, ale i při výrobě kosmetických přípravků.
Z ostříhaných a nasekaných výhonků nebo listů schizandry si můžete udělat výborný čaj růžové barvy, stačí osladit jej medem a pít alespoň dvakrát denně.
Vyzkoušejte, než budete sklízet
Přípravků ze schizandry je na trhu dostatek. Nejlevnější bývají kapky nebo malá balení tobolek. Pro kúru na pročištění těla a ducha budete potřebovat balení alespoň sto dvaceti tobolek (stojí kolem tří až čtyř set korun), ty vám vydrží nejméně měsíc.
Koupit lze i sušené plody na čaj. Nebo povařte hrst sušených listů pět minut, nechte deset minut odstát a máte zimní růžový čaj na posílení imunity. Užívat můžete i nálev z rozemletých semen: stačí deset gramů zalít dvěma decilitry vařící vody, nechat patnáct minut louhovat a poté užívat dvakrát denně jednu polévkovou lžíci.
Za několik desetikorun koupíte kapky ze schizandry v každé lékárně, kde vám poradí i s dávkováním
Schizandra bývá svými účinky přirovnávána k ženšenu: pro všechny její příznivce je příjemné, že se dá u nás bez obtíží pěstovat a při troše trpělivosti se objeví i dostatek plodů. A když nic jiného v prvních letech, pěkná zeleň na pergole vám udělá určitě radost.