Pažitka: jemně pálivá tráva

Předpokládá se, že pažitka (Allium schoenoprasum) pochází ze středomořské oblasti, ale volně roste i v dalších částech Evropy, Asii a Severní Americe. Nejčastěji kolem řek a potoků, kde jí vyhovuje vlhká půda.

Jako koření ji znali již staří Řekové a Římané

V indické a čínské kuchyni se používají výraznější druhy pažitky Allium tuberosum a Allium odorum, jejichž aroma připomíná česnek.

V okolích českých řek se lze setkat s pažitkou pobřežní, na vlhkých horských loukách s pažitkou horskou neboli sibiřskou. Obě se vyznačují ostřejší chutí než má vyšlechtěná zahradní pažitka.

Pažitka, spolu s petrželkou, má v české kuchyni nejčastější využití jako dochucovadlo a zelená ozdoba polévek. Pěstuje se již od 16.století.

Pažitka je vytrvalá cibulnatá rostlina s úzkými rourkovitými listy na konci zašpičatělými, tvořícími trsy. Dorůstá do výšky 20–40 cm. Kvete od druhého roku růžovými nebo nafialovělými kvítky seskupenými do kulovitého květenství připomínajícího bambulku, vykvétajícího na konci duté lodyhy. Aroma jí dodávají éterické oleje s chemicky vázanou sírou.

Květy pažitky jsou půvabné,
lákají včely a jiný hmyz
bohatsvím nektaru

Pěstuje se ze semen, případně z dělených trsů

Pro výsadbu se u nás nejčastěji prodávají dva druhy: Pažitka pravá pražská a Pažitka pravá jemná, která se vyznačuje drobnějšími listy.

• Můžeme zakoupit i již vzrostlou rostlinu a vysadit ji na záhon nebo do květináče. Při koupi se vyhneme rostlinám, které mají zaschlé nebo zvadlé listy.
• Předpěstovat si lze pažitku výsevem do misek už v únoru. Jinak vyséváme do lehké, dobře prohnojené půdy do řádků vzdálených od sebe cca 20 cm od začátku března do května.
• Vyžaduje slunečné nebo polostinné stanoviště.
• Nesnáší blízkost luštěnin a košťálové zeleniny.
• Je mrazuvzdorná, ale na zimu si můžeme trs zasadit do květináče a přenést domů, kde bude díky teplu stále dorůstat. Dařit se jí bude na slunném okenním parapetu. Nemá však ráda přílišné teplo a suchý vzduch.
• V květináčích ji lze doma pěstovat celoročně.
• Použít se dá i jako okrasná rostlina, hlavně v době květu.
• Péči věnujeme především zálivce – půda nesmí vyschnout, odstraňování plevele.

Chceme-li, aby rostlina bohatě dorůstala, odstraňujeme průběžně květy. Hnojíme kompostem nebo vhodným tekutým hnojivem pro zeleninu. Pro rostliny v květináči postačí poloviční uváděná dávka jednou za dva měsíce.

Škůdci milují pažitku rovněž

Pažitku napadá květilka cibulová, která v březnu až dubnu klade na malé rostlinky vajíčka. Vylíhlé housenky okusují listy i kořeny a rostlina uhyne. Housenky bývají často schované uvnitř listů, takže nejsou na první pohled patrné. Nejjednodušší je prohlédnout ustřižené listy proti světlu. Napadené rostliny je nutné odstranit, aby se housenky nerozšířily dál.

Něco pro kočku

Domácí mazlíčky jistě nebudeme označovat za škůdce, ale máme-li doma kočičku, postavíme květináč s pažitkou na místo, kam se nedostane. Většina koček ji totiž využije stejně jako trávu, kterou požírá, aby si s ní vyčistila žaludek od spolykaných vylízaných chlupů.

Pažitka neboli šnytlik v našich dlaních

Pažitka se používá podobně jako petržel či libeček ponejvíce k okamžité spotřebě. Nůžkami se odstřihne potřebné množství listů (max. z poloviny rostliny) ve výšce 3 cm nad zemí. Ty se před použitím rozkrájí na krátké trubičky. Listy budou růst dál spolu s novými.

Pažitka se používá syrová. Lze ji sušit, ale ztrácí většinu svého aroma. Vhodnější je nasekanou uložit do sáčků nebo malých krabiček a okamžitě zmrazit.

Léčivá a chutná

Pažitka je bohatá na vitamin C (obsahuje ho trojnásobně více než citron) a vitamin A, dále vitaminy B1 a B2, silici obsahující síru, sodík, vápník, železo, fosfor a draslík.

• Působí asepticky.
• Povzbuzuje chuť k jídlu a zároveň podporuje trávení.
• Snižuje krevní tlak.

Pažitka se používá v syrovém stavu, do teplých jídel se dává vždy nakonec, do pomazánek se přidává už během přípravy. Hodí se k dochucení a ozdobě polévek, omáček, rybích pokrmů, do slaných omelet a palačinek, majonéz, salátů, pomazánek, bylinkového másla, těstíčka na obalování zeleniny. Ozdobně posypat s ní můžeme vařené i pečené brambory, rýži, obložené chlebíčky apod.

Vhodně se doplňuje s petrželovou natí v masitých i zeleninových jídlech.

Tip na jednoduchý recept

Sýrové kuličky

Ingredience: 1 plísňový sýr (Hermelín, Camembert apod.) nebo 10 dkg strouhaného eidamu, 10 dkg másla nebo rostlinného másla, pažitka, 2 stroužky česneku, 1 lžíce sekaných ořechů, 1 lžička papriky, sůl.

Sýr a máslo spojíme, přidáme lisovaný česnek, ořechy, papriku a sůl. Z vytvořené hmoty tvarujeme malé kuličky, které celé obalíme v nasekané pažitce. Necháme ztuhnout v ledničce a podáváme jako chuťovku k vínu, pivu apod.