Jahody, maliny, ostružiny, angrešt, rybíz, kanadské a kamčatské borůvky, brusinky, arónie, aktinidie, dřín, rakytník a další, méně známé drobné ovoce, můžete na zahradě pěstovat bez použití chemických prostředků. Jak na to?
Bio zahrada by měla být principiálně druhově pestrá. Proto byste se měli pokusit pěstovat kromě běžných jahod, malin či rybízu i pozapomenuté nebo nově využívané druhy drobného ovoce. Kromě netradičních pochoutek získáte leckdy rostlinu, která potěší i oko.
Pro každou rostlinu vyberte stanoviště dle nároků druhu, jen tak bude dobře prosperovat a dávat očekávanou úrodu. Protože se většinou jedná o keře, které budou na místě více let, při výsadbě je přihnojte kompostem (ovšem až na citlivé druhy, jako je například brusinka).
Vitalitu rostlin podpoříte správným řezem. Pravidelný řez vyžaduje zejména rybíz a angrešt, ale také maliny, ostružiny, borůvky a samozřejmě aktinidie, drobnoplodé kiwi.
Klasika do každé zahrady: jahody
Jahodník je z drobného ovoce nejnáročnější na péči. Vyžaduje slunné a chráněné stanoviště, humózní, živinami zásobenou půdu a pravidelnou zálivku. Zalévejte ho pouze ráno, večerní zálivka podporuje totiž rozvoj houbových chorob.
Výskyt nepříjemné plísně šedé výrazně omezíte mulčováním záhonu, nebo výsadbou do mulčovací netkané textilie. Tím zároveň potlačíte i růst plevele a výpar vody v horkých dnech. Porost by neměl být hustý, aby proudění vzduchu vysušovalo vlhkost z listů a plodů.
Nenáročné a vděčné: rybíz a angrešt
Rybíz a angrešt snesou téměř jakékoliv podmínky, ale pokud chcete, aby dobře plodily, vyberte slunnou polohu s vlhčí půdou. Rybíz je lepší pěstovat jako keř, protože se tak dobře zmlazuje a stárne pomaleji než ve stromkové variantě. Naopak angrešt vyberte stromkový, lépe se ošetřuje a méně trpí padlím.
Pod rostliny mulčujte, na podzim je můžete přihnojit kompostem. Pro omezení výskytu padlí a rzi je dobré pěstovat mezi keři aromatické byliny, například mátu a pelyněk. Napadené části rostlin včas likvidujte.
Ovoce z lesních mýtin: maliny a ostružiny
Maliník a ostružiník jsou původem plodiny lesních mýtin a pasek. Poskytněte jim slunnou, chráněnou polohu, propustnou, vlhkou, slabě kyselou půdu (při výsadbě můžete přidat rašelinu) a pod rostliny mulčujte. Za těchto podmínek obvykle nebudou trpět chorobami.
Prodejci nabízejí také různé odvozené druhy, jako jsou beztrnné ostružiny, žluté maliny, ostružinomaliník. Jejich nároky se významně neliší od původních druhů, a tak si jednoduše můžete zpestřit sortiment letního ovoce.
Borůvky z Kanady a z Kamčatky
Zahradní borůvky zvané kanadské jsou u nás poměrně rozšířené. Jsou to keře z čeledi vřesovcovitých, proto je nezbytně nutné zajistit jim půdu s kyselou reakcí. Budou dobře prosperovat na slunci i v polostínu. Nesnáší zamokřenou půdu, vyhovuje jim půda vlhká.
Sázejte je do jam alespoň půl metru hlubokých a širokých, do substrátu ze dvou dílů rašeliny, jednoho dílu kompostu a s trochou písku. Půdu mulčujte a na podzim přihnojte kompostem, starší keře prořezávejte.
Pro milovníky brusinek lze doporučit pěstování kulturních odrůd. Mají nároky na prostředí obdobné jako všechny vřesovcovité rostliny. Sází se do stejného substrátu jako kanadské borůvky. Vyberte pro ně vlhké stanoviště, v suchu neprospívají.
Poměrně málo jsou u nás rozšířené kamčatské borůvky (Lonicera kamtschatica). Jsou to nenáročné keře plodící v květnu pikantní, voňavé, podlouhlé plody. Nevyžadují (narozdíl od borůvky kanadské) kyselou půdní reakci a netrpí chorobami ani škůdci.
Kiwi: sklizeň z pergoly
Aktinidie je opadavá liána. V našich klimatických podmínkách je možné pěstovat drobnoplodé mrazuvzdorné druhy (například Actinidia kolomikta a A. argtura), které dozrávají v září až říjnu. Kromě užitku je to i velmi efektní okrasná popínavá rostlina.
Aktinidie se vysazuje a pěstuje podobně jako réva vinná. Na rozdíl od ní ale mělce kořenní, potřebuje proto zálivku a nesnáší okopávání. Půdu je vhodné mulčovat a spodní část rostlin přistínit nízkým podrostem bylin. Sázejte jednu samčí rostlinu na čtyři až pět samic.
Domácí lékárna: arónie zlepšuje imunitu
Aronia melanocarpa je keř asi 3 metry vysoký, příbuzný jeřábům. Plody jsou černé malvičky s cenným obsahem vitaminů, minerálních látek a rutinu (používá se v léčivech proti arterioskleróze a vysokému tlaku, také na zpevnění žil). Šťávu připravenou z plodů můžete užívat po celou zimu pro podporu imunity.
Arónii vyhovuje slunné stanoviště, nesnáší zamokřenou půdu. Jinak nevyžaduje prakticky žádnou péči a chorobami a škůdci netrpí; pro bio zahradu je tedy velmi vhodná. Starší keře se v době vegetačního klidu prosvětlují. Jen v době sklizně si ji musíte ohlídat – o plody budete bojovat s ptáky, kteří ji milují. Doporučujeme celý keř před sklizní zakrýt například starou záclonou či jinou textilií, která propouští světlo a vzduch. Pozor, nestačí jen přehodit seshora – musíte keř doslova obalit a skrýt.
Něco méně tradičního: dřín a rakytník
Absolutně nenáročný keř je rakytník řešetlákový (Hippophäe rhamniodes). Poskytuje plody s vysokou nutriční kvalitou, využívá se také pro přípravu léčiv. Pro výsadbu je potřeba sehnat samčí a samičí rostlinu, nejlépe ovocnou odrůdu.
Teplomilná, velmi dekorativní dřevina je dřín obecný (Cornus mas). Červené či žluté peckovičky lze konzumovat čerstvé nebo zpracovávat různými způsoby. Má bohatý kořenový systém, proto ho lze pěstovat na svazích ohrožených erozí a i v extrémně suchých půdách.
Jedlé jsou plody i dalších druhů drobnoplodých keřů a stromů, například meruzalky velkoplodé, bezu černého, trnky, muchovníku okrouhlolistého, mnoha druhů růží, morušovníku či jeřábu. Nebojte se experimentovat pěstitelsky i chuťově.
