Ač jeho název napovídá, že jde o rostlinku, se kterou nebude snadné vyjít, opak je pravdou a ve skutečnosti jde o nenáročnou bylinku. Jak ji správně pěstovat, co nutně potřebuje a co jí nejvíce škodí?
Krásný, voňavý, léčivý i chutný. Tak by se daly popsat hlavní přednosti této poměrně skromné rostliny. Rozmarýn je vytrvalý, stálezelený keř s čárkovitými tmavozelenými a na rubu šedoplstnatými listy, z jejichž úžlabí vyrůstají drobné modravé či nafialovělé květy. U šlechtěných druhů bývají i bílé nebo růžové.
Pěstování: Rozmarýn miluje slunce. Pozor ale na vlhko
Rozmarýn má pravlast v hornatých oblastech Středozemního moře, kde roste planě dodnes. V našich podmínkách se pěstuje jako hrnková rostlina.
Miluje slunce, velmi mu proto svědčí pobyt venku prakticky po většinu jeho vegetačního období. Na rozdíl od většiny rostlin mu intenzivní sluneční paprsky nevadí, ale naopak napomáhají k jeho větší aromatičnosti i vůni.
Rozmarýnu proto vyberte světlé, slunečné a teplé stanoviště. Snesl by i chladnější podmínky, ale ty se často pojí s přemírou vlhkosti, která je pro něj doslova osudná.
Z těchto důvodů se ani u odolných druhů neosvědčilo přezimování venku ve volné půdě, protože nelze zamezit půdní vlhkosti, jež má za následek hnití kořenů nebo jejich umrznutí při příchodu velkých mrazů.
Chcete-li mít krásnou a zdravou rostlinku, pěstujte rozmarýn v květináči, truhlíku či pěstebním kontejneru. Podle počasí mu můžete zhruba od počátku května do konce září až října dopřát pobyt na „letním bytě“.
Jediné, oč se musíte starat neustále, je, aby zemina v květináči nebyla přemokřená, ať už vaší přílišnou zálivkou, nebo tou přírodní v podobě vydatných dešťů. Jakmile hrozí deštivé počasí, měl by rozmarýn najít útočiště pod střechou terasy.
Nemáte-li tuto možnost, nechte květináč na zemi bez podmisky, třeba na vrstvě štěrku, aby nestál ve vodě. Při zalévání se držte pravidla, že další zálivku rozmarýn potřebuje až tehdy, když zemina v květináči téměř vyschne.
Pro výsadbu i přesazování používejte zásaditou, hlinitopísčitou zeminu. Během vegetačního období také nezapomeňte rozmarýn pravidelně přihnojovat.
Přezimování: Světlo, chlad a málo vody
S příchodem chladnějšího, deštivého počasí rozmarýn přeneste domů nebo do nevytápěného skleníku. K přezimování mu postačí teplota mezi třemi až deseti stupni. Musí mít však i nadále světlé stanoviště.
Zálivku minimalizujte, jinak začne bylinka uhnívat. V případě, že nedisponujete dostatečně chladnou místností, vyberte rozmarýnu to nejchladnější, ale světlé stanoviště v bytě, například chodbu nebo místo mezi dvojdílnými okny, máte-li to štěstí.
Zálivku v tomto případě musíte přizpůsobit teplotě místnosti. Čím je teplota vyšší, tím častější a vydatnější má zálivka být, ale opět jen tehdy, když bude zemina suchá.
Rozmarýn jako keřík, stromek i bonsaj. Záleží na střihu
Rozmarýn se dá velmi dobře tvarovat – zaštipováním i střiháním větviček. Záleží na druhu i vaší představě. Můžete ho pěstovat jako keřík nebo stromek tvarovaný například do pyramidy. Z této bylinky lze také poměrně snadno a rychle vytvořit krásnou bonsaj, neboť brzo její kmínek rozpraská a zvrásní, což navodí iluzi vyššího stáří.
Množení ze semen nebo vrcholových řízků
Rozmarýn není náročný ani na množení. Můžete si zkusit vypěstovat další rostlinky ze semen nebo z vrcholových řízků o délce deset až patnáct centimetrů, které zapícháte do pěstebního substrátu, dobré zahradní zeminy nebo jen písku a udržujete je tentokrát mírně vlhké na teplém místě.
Léčivé účinky
Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis) využijete na mnoho způsobů při vaření, ale má i léčivé účinky. Obsahuje třísloviny, flavonoidy, alkaloidy, saponiny, fytoncidy, silici, organické kyseliny, hořčiny. V menším množství povzbuzuje tvorbu trávicích šťáv, stimuluje činnost jater, působí močopudně, potopudně a antibakteriálně.
Zvyšuje krevní tlak, zlepšuje krevní oběh, odstraňuje pocit chladu v končetinách, tonizuje cévy. Pomáhá proti bolestem hlavy, nervozitě, má zklidňující účinky, přispívá ke klidnému spánku.
Má posilující účinky, proto se výborně hodí pro rekonvalescenci i pro stárnoucí organismus. Studentům zase napomůže k lepší paměti a ke zvýšení koncentrace.
U rozmarýnu, jako u mnoha bylinek, platí heslo všeho s mírou. Doporučená dávka je jedna kávová lžička sušených lístků jako koření do pokrmu pro čtyři osoby. Ve větším množství totiž působí opojně. Nedoporučuje se požívat jej často v době těhotenství. Nevhodný je také pro děti do pěti let a kojící ženy.
Jaké části bylinky sbírat a kdy na ně vyrazit
Z rozmarýnu se jako koření používají buď čerstvé, nebo usušené lístky. Stejně tak i snítky, které se ještě před pečením položí k masu či do něj zapíchnou. Usušené lístky mají silné, kafrovité aroma a nahořklou, kořenitou chuť.
Jejich sběr se pro přímou spotřebu provádí průběžně během vegetace. K sušení a k léčebným účelům se listy sbírají od května do srpna, nejvhodnější jsou mladé, ještě ohebné lístky. Odhrnou se z větviček a suší se na stinném místě při teplotě okolo třiceti stupňů.
VIDEO: Podívejte se na tyto rady, jak udržet bylinky co nejdéle čerstvé.