Možná by se do vaší zahrady hodil nějaký vzhledově zajímavý, ale pěstitelsky nenáročný keř. Jednou z variant může být brslen. Uplatní se v malých i větších zahradách a vybírat můžete mezi opadavými i neopadavými druhy. Seznámíme vás s nimi a poradíme, jak brslen pěstovat.
Existuje přes sto sedmdesát brslenů rostoucích prakticky po celém světě. Naším domácím druhem, planě rostoucím v přírodě při okraji lesů a podél cest, je opadavý brslen evropský (Euonymus europaeus). Je to keř nenápadný, ale ten, kdo má zahradu v prudkém svahu, by měl uvažovat o jeho výsadbě.
Brslen působí harmonicky ve spojení se dřevěnou oporou, po které se šplhá vzhůru
Proč? Brslen totiž dokáže za krátkou dobu vytvořit hustý a téměř nepropustný kořenový systém, zabraňující sesuvům půdy. Rychle roste a dorůstá až do čtyř metrů, pokud ho nebudete udržovat sestřihem na požadované výšce. Hodí se výborně jako živý plot, a protože je hustý, skýtá dobrou ochranu proti větru.
Plody jsou nepřehlédnutelné
Kvete nenápadně od května do července, plodem jsou tobolky karmínové barvy. Podzimní vybarvení keřů, například kultivaru ‘Red Cascade’ vám doslova rozsvítí zahradu, když barva olistění přechází ze zářivě červených až po fialové odstíny.
Brslen křídlatý šetří váš čas
Brslen křídlatý (E. alatus) je keř asi třímetrové výše a řidšího vzrůstu. Nehodí se příliš na živé ploty, nemusí se ani příliš řezat. Jen přestárlé keře budou vděčné za průklest nebo zmlazení (obojí snáší brsleny velice dobře). Hodí se do výsadby jako solitérní keř.
Tenhle brslen vás na podzim překvapí úžasným, do dálky zářícím vybarvením listů. Po jejich opadu objevíte, že máte na celou zimu postaráno o nevšední ozdobu zahrady: na keři vyrůstají v kůře barevně odlišné korkové pruhy, viditelné nejvíce v bezlistém stavu větví. Vůbec nejnižším křídlatým brslenem je kultivar ‘Compactus’. Ten dorůstá jen metrové výšky, zato trojnásobné šíře.
Brslen křídlatý se na podzim zbarví do ohnivých tónů
Barevné i přes zimu
Velké oblibě se těší neopadavé brsleny. Nejen proto, že jsou stálezelené, ale také protože mají navíc barevné olistění, jsou menší a s výškou kolem půl metru vhodné pro pěstování v korytech či nádobách.
Třebaže se to nezdá možné, tihle „trpaslíci“, mají-li oporu, vyšplhají po zdi nebo kmeni stromu do výše až půl druhého metru. Dají se tak s úspěchem použít jako stálezelený pnoucí keř k altánu nebo zídce v zahradě.
Dva na výběr
Neopadavé brsleny jsou v nabídce povětšinou dva – brslen Fortuneův (E. fortunei) a brslen japonský (E. japonicus). Oba jsou si velice podobné panašovanými bílozelenými nebo žlutozelenými listy, bývají také dost často zaměňovány.
Nápadná podoba
Brslen Fortuneův má kultivar ‘Emerald Gaiety’ s bílými skvrnami na listech a ‘Emerald´n Gold’ se žlutým panašováním. Pěkný je ‘Harlequin’ s bílou, kropenatou kresbou na listech či ‘Silver Queen’ s listy ozdobenými béžovou mozaikou. V zimě se olistění panašovaných keřů mění až na růžově karmínovou barvu.
Žluté panašování vynikne zvlášť v kombinaci s tmavě zelenavým jehličím jiných keřů
Druhý ze stálezelených brslenů, brslen japonský, se dá sehnat v kultivaru ‘Kewensis’. Je to keřík poléhavý a drobnolistý, s oblibou zakořeňující plazivými větvičkami. Hodí se proto jako půdokryvná rostlina, vytvářející kompaktní koberec asi deset centimetrů vysoký.
Hustota výsadby se doporučuje osm až dvanáct kusů rostlin na metr čtvereční. Brslen japonský se hodí také k osázení koryt a nádob na terase. Kombinovat ho lze dobře se zakrslými koniferami s tmavým jehličím.
Brslen je jedovatý
Jednu nepříjemnou vlastnost brsleny mají: jsou jedovaté, hlavně jejich kůra a plody – i když ptáci je konzumují bez problémů. Dříve se brsleny využívaly v lidovém léčitelství, ovšem dělat domácí pokusy bez znalosti složení látek obsažených v keři není nejvhodnější.
Dřevo brslenů je žluté a lesklé, bývalo žádáno řezbáři a výrobci hudebních nástrojů. Odvar z plodů používali barvíři látek na okrové variace, olej ze semen sloužil ke svícení a jako přísada do mýdla.
I když vypadají lákavě, plody brslenu neochutnávejte, jsou jedovaté
Z rozdrcených plodů se dokonce vyráběla mast určená proti vším. Dnes jsou brsleny nabízeny hlavně jako okrasné keře, které se dají snadno pěstovat.
Aby vám brslen prospíval
Opadavé brsleny porostou v propustné půdě, těžká půda a trvale mokrá stanoviště jim nevyhovují. Na světlo nejsou příliš náročné, porostou dobře i ve stínu, ale ochudíte se o jejich krásné podzimní vybarvení. To vynikne jen na světlém stanovišti.
Stálezelené brsleny mají stejné nároky na půdu, dobře porostou a vybarví se v polostínu. V zimě je chraňte před přímým sluncem, větrná poloha pro ně není vhodná. Mladší keře můžete na zimu opatřit mírnou přikrývkou z chvojí.
Brslen dokáže pokrýt i kmen stromu
Stane-li se, že keře přese jen zima poznamená, nezbývá, než přistoupit k radikálnímu řezu až do zdravého dřeva. Brsleny obrazí bez problémů a rychle dorostou.
Výsadba a péče během roku
Opadavé brsleny se sází v bezlistém stavu brzy zjara nebo později na podzim (kontejnerované sazenice během celého roku). Stejně tak stálezelené keře, které se po podzimní výsadbě zakryjí chvojím.
Přesazování snáší i starší brsleny dobře, pokud nemají příliš narušený kořenový bal. Dostatečně prostorná jáma, kvalitní kompost a řádná zálivka po výsadbě, to vše je předpokladem úspěchu.
Živé ploty z opadavých brslenů řežte v období vegetačního klidu – tedy po opadu listů – a předtím, než začnou rašit. Stálezelené keře tvarujte a řežte těsně před jarním rašením.
Zimní zabarvení neopadavých druhů kontrastuje s bílým sněhem
Co si namnožíte, na tom ušetříte
Semena brslenů posbírejte hned po uzrání, přibližně počátkem října, a vysejte do volné půdy (E. europaeus) nebo do pařeniště (ostatní druhy). Brsleny lze množit i vegetativně řízky. Stálezelené (včetně jejich kultivarů) se řízkují během srpna do truhlíků a po zakořenění se dají přezimovat do hlubokého pařníku.
Opadavé druhy brslenů se řízkují už v červnu na záhon, po zakořenění přezimují pod krytem z chvojí. Pravdou je, že cena brslenů není nijak vysoká, takže co pro vás bude výhodnější, zda jejich množení, či koupě vzrostlejších kusů, si rozhodnete nejlépe sami.
VIDEO: Podívejte se, jaké květiny má na zahradě Lucie Benešová.