Každý máme jiný vkus a jiná měřítka pro krásu. Pokud jde o adénium, určitě se shodneme s odborníky, kteří ho považují za jeden z nejkrásnějších sukulentů světa.
Z konce světa do Čech
Africké polopouště jsou domovem této rostliny, která ve volné přírodě dorůstá až do výšky kolem pěti metrů a jmenuje se přiléhavě – Adénium ztloustlé (Adenium obesum). Z Afriky putovala kdysi dávno rostlina do Thajska, Vietnamu a Laosu, aby tam byla důstojnou ozdobou buddhistických chrámů.
Tamní zahradnictví se předhání ve tvorbě bizarních bonsají, pro něž se adénium ukázalo být jako stvořené. K údivu botaniků zdomácnělo v celé jihovýchodní Asii a je dnes běžnou rostlinou ve veřejné zeleni. Postupně se rozšířilo i do Evropy, a dokonce se dá bez problémů pořídit i v českých květinářstvích.
Adénium řadíme k čeledi toješťovitých
Divná kytka
Tlouštík adénium může mít spoustu podob: někdy je to drobný keřík s buclatými větvemi, jindy má kmen silně „obézní“ a větve jen na špičce v jakési chocholce. Listy jsou u tohoto druhu adénia lesklé, částečně opadavé, při dobrých tepelných podmínkách zůstávají na rostlině celoročně.
Kmen tvarem připomíná malý baobab a je v něm (stejně jako ve všech ztlustlých částech rostliny) uložena zásobní voda v značném množství. V domácích podmínkách roste adénium rozumně, takže se vejde do bytu dlouhá léta a bohatými květy potěší svého pěstitele už při výšce kolem dvaceti centimetrů.
Rostlina nemá ani žádné trny, v přírodě se tedy proti býložravcům brání hořkými a silně jedovatými látkami obsaženými v dužině. Bohužel jedovatá zůstává i pro domácí pěstování, ale to je opravdu jediný zápor, který jí lze vytknout.
Věřili byste?
No schválně: napadlo by vás, kdo je příbuzným tohoto krásného a sympatického tlouštíka? Příroda opravdu dělá divy, a tak je adénium příbuzným nám dobře známého jihoevropského oleandru.
Jsou si natolik blízcí, že se oleandry využívají jako podnožky pro roubování vzácnějších forem adénií. Ještě větším překvapením je český barvínek – také on se řadí k příbuzným rodiny afrických otesánků!
Pouštní růže
Pro krásné a bohaté květy v zářivých barvách si adénium vysloužilo tento poetický název. Začíná kvést ve stáří tří čtyř let a v dobrých podmínkách kvete více jak dva měsíce (postupně nakvétá), a to nejméně dvakrát do roka – v květnu a červnu, podruhé ke konci léta. Květy adénií jsou v mnoha odstínech od bílé až po karmínově červenou, někdy s barevným okrajem v jiném odstínu nebo s odlišně zbarveným středem.
Rostlinky, jež si pořídíte, se od sebe mohou lišit i různými listy
Získat semena není tak jednoduché, protože v domovině je adénium opylováno poměrně vzácným pouštním lišajem s velmi dlouhým sosákem. Při ručním opylování ve sbírkách se jako nápodoba používá stéblo trávy nebo pevná koňská žíně.
Když si přineseme domů adénium
Květinářství nabízejí krásné kultivary adénií většinou vegetativně množených. Po koupi ho doma přesaďte, postavte na hodně světlé místo (nejlépe na okno nebo co nejblíže k němu) a příliš nezalévejte – nechte rostlinu alespoň čtrnáct dní zvykat na nový domov.
Někdy se stane, že adénium začne shazovat listy – nenuťte ho zálivkou k tomu, aby si listy ponechalo, naopak klidně nechte zem vyschnout a zalijte až po dvou týdnech. Postříkejte listy Frutaponem, hlavně ze spodní strany, zabráníte tak případným škůdcům, aby se u vás zabydleli. Preventivně opakujte postřik dvakrát do roka.
"Pouštní růži" nevadí suchý vzduch, můžete ji tedy klidně postavit přímo nad topení
Proč netloustne?
Adénium nebude prospívat, pokud nebude mít dostatek světla, je to dáno jeho původem. Jakmile má světla málo, začne shazovat listy (proto se v zimních měsících při krátkých dnech zbavuje části olistění), deformují se stonky, kmen se nevyvíjí, a pokud se přidá nadměrná zálivka, začnou kořeny zahnívat.
Vodu potřebuje adénium jen nárazově, to znamená nechat zem úplně vyschnout a pak teprve zalít. Na plném slunci pochopitelně vysychá substrát rychleji, zato při špatném a chladném počasí je lepší nezalévat vůbec.
Nejvíce zaléváme během léta (koncem února vlastně se zálivkou postupně začínáme), podle počasí ještě v srpnu, od září do října omezujeme přísun vody a pak nezaléváme až do konce ledna.
Když je mu květináč malý
Přesadit adénium lze kdykoliv, když je mu pro kmen květináč malý nebo když vylézají kořeny spodními otvory nádoby – většinou vydrží bez přesazení tři roky. Vhodné je zvolit sušší substrát určený přímo pro sukulenty.
Květ zůstává svěží po dobu dvou týdnů
Květináč vybereme jen o málo větší než předešlý a po přesazení dva týdny nezaléváme. S přihnojováním počkáme alespoň šest týdnů a používáme jen hnojivo na sukulenty.
Bez tepla to nepůjde
O slunném místě na okně už byla řeč, stejně tak důležité je pro adénium teplo. Celoročně snese pokojovou teplotu nad dvaadvacet stupňů, v létě (v době růstu) neuškodí tepla víc. Nikdy by se nemělo pěstovat při teplotě nižší než patnáct stupňů, a pokud není jiná volba, pak jedině v naprosto vyschlé zemině. V chladu vždy shodí všechny listy a začne obrážet se zvýšením teploty. Při vyhovující teplotě si adénium nechá listy celou zimu.
„Buclík“ není sám
Kromě druhu Adenium obesum se dají občas koupit i druhy jiné, například A. arabicum, A. somalense nebo takzvaná „thajská adénia“. Ceny nejsou vůbec závratné a rostliny obvykle seženete ve velikosti, kdy začínají kvést.
Zkusit pěstovat můžete i Adenium somalense
Podíváte-li se třeba na webové stránky pěstitelů z Dobré Vody http://www.divnykytky.wz.cz, můžete si koupit některý druh adénia na dobírku. Určitě se mu u vás bude dařit – bude tloustnout a kvést ze všech sil.