S nástupem podzimu přichází doba, kdy se budeme muset rozloučit z bohatým květenstvím letniček. Jejich krása do dalšího roku nevydrží. Pokud jsme si některé exempláře skutečně oblíbili, můžeme se pokusit o jejich jarní znovuzrození ze semen nebo hlíz a cibulek, které si ještě teď můžeme opatřit z původních rostlin.
Trvalkám, okrasným keřům a stromkům v nádobách musíme pomoci přežít zimní měsíce správným zazimováním, které záleží na jejich choulostivosti. Některým budeme muset na zimu zajistit ubytování, některé postačí "přiobléknout" a nechat je i přes zimu venku.
Choulostivé rostliny
Trvalky, především ty, které mají původ v jižních oblastech, by v podmínkách naší zimy venku nepřežily. Ještě než se objeví první mrazíky je přemístíme do skleníku nebo chladné světlé místnosti, kde přečkají do jara, kdy je budeme moci opět použít jako ozdobu balkónů, teras apod. Zimované rostliny zaléváme slaběji, ale tak, aby zem nevyschla. Nehnojíme.
Agáve u nás venku nepřezimuje
Mezi nejznámější patří muškáty, které je vhodné před zimováním, sestříhat a z odstřižených výhonů si přes zimu namnožit v teple další rostlinky. Množit lze i další rostliny např. pantoflíčky.
Méně choulostivým rostlinám (například fuchsie) postačí k přezimování tzv. založení na zahradě nebo v nevytápěném skleníku. Podle velikosti rostliny vyhloubíme jámu cca 60 cm hlubokou, do ní vložíme rostlinu bez květináče. Větvičky složíme přes sebe, aby se nepolámaly a jámu vyplníme listím nebo slámou. Nesmí jít o půdu s vysokou hladinou spodní vody, rostliny by buď shnily nebo zmrzly.
Ve vlhčích zahradách je možné přezimovat rostliny pouhým přesazením z nádoby do země, kterou ještě přihrneme ke kmínku. Po odeznění jarních mrazíků rostliny vyjmeme, zasadíme do připravených nádob s čerstvou zemí a umístíme na terase apod. Nesmíme zapomenout na zálivku v bezmrazém počasí.
Fuchsie mráz spálí
Rostliny potřebující zimování: miniaturní růže, durman, fuchsie, geránie, oleandr, vavřín, střemcha, myrta, hortenzie, kopretinovec, kakost, kejklířka, citrusy, banánovník, kamélie, hebe, agáve, podslunečník, kalokvět, dmuloret, zvonek, rozrazil, čilimník
Cibulnaté a hlíznaté rostliny
Cibule a hlízy rostlin, které nepřezimují v zemi a vysazují se znovu na jaře, opatrně vyjmeme ze země (např. jiřiny, pryskyřníky, mečíky). Nadzemní část rostliny musí být už zaschlá a cibule zatažená. U begónií je třeba počkat se sběrem až po prvním nočním mrazíku.
Abychom zabránili poškození cibulek a hlíz při vyrývání, obsah květináče nebo truhlíku vyklepneme na podložku a cibulky či hlízy vybereme. Prohlédneme je, poškozené nebo napadené odstraníme. Zdravé opatrně očistíme od zeminy. Oddělíme nové cibulky.
Cibule a hlízy rozložíme na lísku, necháme oschnout a uložíme na chladné, suché a tmavé místo, kde teplota neklesne pod 0°C. Nejvhodnější teplota je mezi 6-10 °C. Pozor na škůdce, pro které by se, zvláště v zimních měsících, staly vítanou pochoutkou.
Hlíznaté begonie umístíme ven zase až po 15. květnu
Pnoucí rostliny
Ochrana pnoucích rostlin spočívá v přihrnutí zeminy ke krčku rostlin a zakrytí truhlíku vrstvou chvojí nebo slámy. Některým rostlinám sice v zimě odumřou výhony, ale na jaře znovu obrazí. U některých druhů (např. mučenka) je vhodné sestřihnout šlahouny na dva až tři výhony, ze kterých na jaře znovu rostlina vyraší.
Nejlépe snáší mráz břečťan, který zůstává stálezelený po celý rok. Ani on nepohrdne přikrývkou z chvojí, která částečně zabrání vysychání i promrzání zeminy.
Otužilejší druhy: vistárie, clematis, pnoucí růže, solanum, mučenka.
Přezimující konifery, keře a skalničky
Většina jehličnanů, stálezelených i opadavých keřů a skalniček může přezimovat venku, stačí jim menší ochrana před mrazem a samozřejmě zálivka. V menších dávkách v delších intervalech při bezmrazém počasí.
Pro zdárné přezimování je vhodné nádoby izolovat před promrznutím, abychom zabránili zmrznutí kořenů. Pokud příliš nezáleží na estetické stránce, je vhodné menší nádoby (s bylinkami, bonsaji) usadit do polystyrénových obalů (např. truhlíků) a v nich je ještě zasypat zemí.
Stromky a keře můžeme obalit i s korunou bublinkovou fólií, ale nesmíme je zabalit celé, potřebují přístup vzduchu. Dobrou izolací jsou také silnější polystyrénové desky, na které nádoby s rostlinami postavíme.
Chceme-li, aby byly rostliny chráněné a zároveň nekazily vzhled balkónu, můžeme jejich květináče a truhlíky obalit přírodními materiály např. chvojím, slámou nebo jutou. Z vrchu kolem kmínku můžeme ještě zem pokrýt chvojím nebo slámou.
Pokud je to možné, umístíme rostliny na závětrné místo, kde nebudou vystaveny mrazivému vysušujícímu větru. S příchodem mrazivého počasí je vhodné zazimovat i otužilé venkovní bonsaje. Přeneseme je do chladné světlé místnosti s teplotou okolo 10 °C.
Pokud chceme mít i v zimě čerstvé bylinky, postavíme je do chladnější místnosti k oknu nebo mezi okna. Jinak mohou po sestříhání a zakrytí přečkat zimu venku.
Otužilé rostliny: azalka, brslen, venkovní ibišek, cesmína, skalník, šeřík malolistý, smrk, borovice, jalovec, túje, buxus, vřes, vřesovec, víceleté bylinky, opuncie, netřesk, lomikámen, maceška.
Nejdůležitější pravidlo zimování
Nejčastějším, stále opakovaným důvodem, proč většina rostlin nepřežije zimu, je sucho. I zimující rostlinky potřebují zálivku. Mírnější a jen v bezmrazém období, ale bez ní se jara živé nedočkají.