Ve druhém díle porovnáme jednotlivé druhy zimních zahrad a shrneme, nač myslet při jejich plánování. Vysvětlíme, co je potřeba zajistit na stavebním úřadě a proč se zimní zahrady nestaví svépomocí. Také se zaměříme na vybavení jejich interiérů.
Plánujete pořídit si zimní zahradu, nebo už jste jejím majitelem? V tom případě je náš pětidílný seriál určen právě vám. Ve spolupráci s odborníky jsme pro vás přichystali souhrn zajímavých informací, rad, tipů a nápadů, které budete moci prakticky využít.
Základ spokojenosti: vědět, co chci
Než se do plánování stavby zimní zahrady pustíte, dobře si ujasněte, k čemu bude sloužit a jaké máte prostorové možnosti. To jsou dva základní pilíře, na kterých stojí vaše spokojenost z budoucího díla.
Při plánování zohledněte blízkost komunikace, sousední dům nebo plot; foto: firma Brastan – zimní zahrady, střešní systémy
Začněte tím, jaký typ zimní zahrady se vám líbí. Zároveň zvažte, jestli se hodí k pěstování vámi vybraných rostlin. Nezapomeňte ani na své finanční možnosti.
Máte raději chlad, nebo teplo?
Zimní zahrady můžeme rozdělit podle toho, zda je chcete vytápět, či ponechat teplotu jen na slunečním výhřevu.
Dále je členíme podle jejich umístění. Mohou existovat:
- zcela mimo byt;
- jako oddělená součást bytu;
- jako neoddělená obydlená část bytu.
Zcela mimo byt se staví zimní zahrady jen zřídka. Mají podobu zasklených altánů osázených rostlinnými druhy, které vzhledem k tomu, že teplota v zimě pravidelně klesá pod bod mrazu, nevyžadují v tuto dobu přitápění.
Hitem posledních let je druhý typ zimní zahrady, který je od obydlí oddělen stěnou. Jsou to například zasklené lodžie nebo k domu přistavěné obytné skleníky. Mohou být vytápěné i nevytápěné. Záleží na rostlinách, jež v nich hodláte pěstovat.
Třetím typem jsou zimní zahrady tvořící přímou součást obydlí. Nejsou oddělené vůbec nebo jen malou částí. Jejich výhodou je pokojová teplota a nevýhodou nízká vlhkost. O pěstování vhodných druhů se dozvíte v pátém díle tohoto seriálu.
Zimní zahrada by měla být koncipována v souznění nejen s domem, ale i s okolní zahradou; foto: firma Brastan – zimní zahrady, střešní systémy
Kompas a jde se stavět
Při poučce o výběru vhodného místa se musím opakovat. I v tomto případě je důležité vědět, co od zahrady očekáváte, a na základě toho potom zohlednit při její výstavbě patřičnou světovou stranu.
- Nejčastěji se zimní zahrady staví na jih. Sluneční paprsky jsou nejintenzivnější a teplota se rychle vyšplhá nahoru. I v zimních měsících slunce vyhřeje skleník na teplotu kolem dvaceti stupňů Celsia.
- Severní strana je vhodná pro ateliéry a pro rostliny, jež nemají rády přímé sluneční paprsky. U těchto typů se doporučuje přidat vytápění.
- V zimní zahradě směřované na východ si sice užijete skvělou snídani ve slunečních paprscích, ale po zbytek dne se v ní bude vlivem zvětšujícího se stínu postupně ochlazovat.
- Západní strana je po jihu nejvhodnější variantou. Sluneční paprsky tam sice ráno nedopadají, ale odpoledne se zahrada stihne prohřát a večer je připravená třeba na romantické posezení.
Jižní strana poskytne dobré podmínky i pro náročné druhy rostlin; foto: firma Brastan – zimní zahrady, střešní systémy
Naplánujte vhodné místo
Nejčastěji se zimní zahrady přistavují k již stojícím nemovitostem. Je ale mnohem složitější zakomponovat je do daných a omezených prostor, proto odborníci doporučují počítat se zimní zahradou už při stavbě domu. V takovém případě budete limitováni jen vlastními finančními možnostmi.
I přes výše uvedené lze zimní zahradu vkusně vsadit i do hotové stavby. Dá se přistavět například na plochou střechu garáže, „přilepit“ k domu, mezi dvě domovní křídla, přebudovat půdní prostor nebo jen zasklít lodžii. Menší zimní zahrady můžete umístit před vstup do domu, který zároveň ochrání před špatným počasím.
Jak velká má být zimní zahrada?
Přijde na to, zda chcete zahradu samostatně oddělenou, nebo jako součást bytu. Velikost samostatné místnosti by měla mít minimální rozlohu deset metrů čtverečních, aby se v ní daly udržet dobré vzdušné podmínky. Pokud je součástí obytného prostoru, může být klidně i menší.
Pokud chcete nábytek na míru, obraťte se na architekta, který ho navrhne podle vašich přání
Zvolte pohodlný nábytek
Volba nábytku zcela záleží na vkusu majitele. Zimní zahrada je váš koutek „divočiny“ a nábytek by neměl toto souznění s přírodou rušit. Myslete především na jeho praktické využití.
Například do chladné zimní zahrady nedávejte kovový nábytek: je sám o sobě studený a posezení by nebylo příjemné. Naopak do tropické zahrady můžete použít jakýkoliv materiál, ale musí odolávat neustálé vlhkosti.
Nejběžnějším typem jsou v našich klimatických podmínkách středně vytápěné zimní zahrady, v nichž se dá použít nábytek ze dřeva, kovu, ratanu i plastu.
Kovový nábytek chladí
Výhody:
- je pevný;
- je odolný proti slunečním paprskům, vlhkosti a opotřebování;
- je snadno omyvatelný.
Nevýhody:
- akumuluje teplotu, proto je při přímém působení slunečních paprsků velmi rozpálený a naopak: v chladné místnosti je nepříjemně studený k sezení;
- nepůsobí spjatě s přírodou.
Pokud hodně toužíte po kovovém nábytku, doporučuji kombinaci se dřevem. Zbavíte se tím některých jeho nevýhod.
Ratanové houpací křeslo působí exoticky a určitě oceníte i jeho pohodlí
Ratanový nábytek: exotika na dotek
Výhody:
- působí esteticky;
- má exotický vzhled.
Nevýhody:
- vyžaduje pravidelné ošetřování;
- nemá rád vlhko, proto doporučuji ratan umělý, který na první pohled nerozeznáte od přírodního, ale má vyšší odolnost.
Dřevěný nábytek: oblíbená klasika
Výhody:
- lahodí oku (zejména nábytek z masivu);
- často se používá teakové dřevo, které je odolné a tvarově stálé. (Doporučuji k přečtení článek Jak vybírat teakový nábytek).
Nevýhody:
- vyžaduje pravidelné ošetřování;
- pořídíte ho za vyšší ceny.
Plastový nábytek: levné řešení
Výhody:
- téměř nulová údržba;
- je levný.
Nevýhody:
- po stránce vzhledové chybí propojení s přírodou (i když dnešní typy plastového nábytku jsou o mnoho hezčí než před lety).
V příštím (třetím) díle se můžete těšit na rady o materiálech, izolaci a větrání.