Cesta kávovníku byla složitá
Botanicky řadíme kávovník (Coffea arabica) do čeledi Rubiaceae – mořenovité. Tvoří nízké keře nebo stromky s vodorovně rozloženými větvičkami. Květy jsou drobné, bílé, sestavené ve svazečcích v paždí listů. Kvete až třikrát ročně. Plody jsou malé, dužnaté bobule, při dozrávání tmavočerveně zbarvené s jedním, většinou dvěma, případně i třemi semeny. Tato pražená semena známe z obchodů jako zrnkovou kávu.
Kávovník je stálezelená tropická rostlina původem z horských lesů Etiopie, ale o jeho původu se dodnes přou Jemenci s Habešany. Rozšířil se nejdříve do Arábie a potom do ostatních zemí, nejvíce do Brazílie, celé jižní Ameriky a do Asie. Kávovníkové plantáže se dodnes mnoho nezměnily, keře či nízké stromy se udržují řezem tak, aby umožňovaly ruční sklizeň.
Ovšem technologie zpracování je už jiná „káva“. Čím je zrnko kávy hladší a vybroušenější, tím získává na kvalitě a také na ceně. Ale vraťme se z plantáží zpět domů. Zmínka o obchodu s kávou v českých zemích pochází z roku 1657, ovšem tehdy byl aromatický nápoj pouze libůstkou šlechty, která se ráda chlubila čímkoli exotickým a neobvyklým.
Pokračování 2 / 4
Vypěstujte si kávovník doma
Kávovník nesnáší přímé slunce, proto se spokojí s oknem orientovaným na východ či západ. Vyžaduje teplotu kolem 20 ˚C (i více), ale je dost citlivý na chlad, nejnižší teplota pro pěstování je 10 ˚C.
Kávovník pěstujeme v lehké, výživné a hlavně kyselé půdě (nesnáší vápno) ve směsi jednoho dílu rašeliny, dvou dílů dobrého kompostu, jednoho dílu říčního písku a dílu listovky. Často a pravidelně zaléváme, ale nepřeléváme. Rostlina má velkou listovou plochu, takže odpaří hodně vody a nedostatečná zálivka spolu se špatnou výživou, pokud rostlinu nehnojíme a pravidelně nepřesazujeme, se projeví žloutnutím listů a jejich opadem.
Kávovník každoročně přesazujeme, během vegetace pak každé dva týdny přihnojujeme nejlépe tekutými hnojivy. Výborným hnojivem je vykvašený kravinec, který ředíme před zálivkou v poměru jeden díl kravince na deset dílů vody. (Slepičí nebo holubí trus je pro obsah vápníku nevhodný.)
Pokud je kávovník příliš rozložitý, můžeme jej klidně seříznout na polovinu výšky i méně. Tento radikální zásah děláme raději v době vegetace v jarních a letních měsících. Můžeme také zaštipovat dlouhé větve, aby se koruna zahustila.
Kávovník v suchém ovzduší trpí puklicemi, červci a molicemi. Osvědčenou a účinnou ochranou je postřik přípravkem Actellic.
Pokračování 3 / 4
Sklízíme a pražíme kávu
Není nic neobvyklého, že kávovník kvete i několikrát během roku. Květy jsou bílé a samosprašné s výraznou vůní. Kávovník začíná plodit ve třetím až čtvrtém roce, zpravidla když doroste do výšky jednoho metru. Plodem je bobule s dvěma plochými semeny. Oplodí je ve zralosti jasně červené barvy, existují však i rostliny se žlutým oplodím. Plody zrají velmi dlouho, minimálně čtyři až pět měsíců po odkvětu, takže na jedné rostlině bývají plody i květy současně.
Pokud vypěstujeme plody, můžeme si semena po očištění a usušení upražit. Pražíme na pánvi asi 20 minut. Pánev musí být rozpálená a praží se nasucho za stálého míchání. Ovšem chce to cvik, aby se semena upražila stejnoměrně. A když si pak uvaříte „vlastní“ kávu, můžete být zklamaní, či nadšení. Bude totiž zcela jiná než jsme zvyklí, neboť prodávaná zrnková káva je většinou směs „Arabici“ a „Robusty“, což jsou rozdílné odrůdy s odlišným aroma i chutí.
