Stínomilnými keři lehce oživíte ta zákoutí zahrady, kam přes vzrostlé stromy nebo domy sluníčko zasvítí jen sporadicky, případně vůbec. Jako celek mohou vytvořit živý plot, coby solitéry vysazené v popředí naopak umí rozbít jeho nudnou jednolitost.
Zkrášlení, ale i pěstitelský efekt přinesou půdokryvné druhy, jež nejen zakryjí holé plochy v místech pod stromy, ale zároveň pomohou udržet vláhu u kořenů stromů.
Vaccinium corymbosum
Tento způsob výsadby je ideální pro ekologické zahrady, neboť vychází z volné přírody, kde pod stromy v lese roste borůvčí a podobné druhy.
Hodí se samozřejmě i do běžných zahrad, ovšem tam, kde byste chtěli vysázet keře s jedlými plody pod ovocné stromy, které postřikujete proti škůdcům. Je třeba si zjistit, zda pro ně nebude postřik škodlivý nebo neznehodnotí jejich úrodu.
Poslední možností využití jsou místa, kde je stín a plocha je vybetonovaná nebo vydlážděná, například na dvorku, v atriu nebo i na balkoně, kam můžete zeleň dostat pomocí nádob.
Do těch vysadíte buď mrazuvzdorné druhy, kterým postačí v zimě jen obalení nádoby, nebo choulostivější druhy, jež se však bez zimování neobejdou.
Podle čeho stínomilné keře vybírat
Prvotní otázkou bude samozřejmě umístění, a to hned ze dvou pohledů: chcete s nimi ozelenit prostor trvale, nebo postačí jen ozdobení během léta?
Druhou položkou vašeho dotazníku je ozdobnost keře. Sázíte-li na olistění, měli byste volit buď stálezelené druhy, nebo druhy, které se na podzim zajímavě zbarvují.
Buxus microphylia
K stálicím patří zimostráz neboli buxus. Na výběr máte z mnoha druhů: od zimostrázu obecného po zakrslé formy, například velmi otužilý Buxus microphylla, pocházející z Japonska. Zimostrázy mají drobné, tuhé vejčité listy tmavě zelené barvy, které však keřům ve stínu dodávají poněkud smutný vzhled.
Oživení přinese jejich tvarování nebo výběr druhu s barevným olistěním, například Buxus sempervirens 'Marginata' s listy žlutě lemovanými. Na barevnost listů můžete vsadit i u dřišťálů. Berberis thunbergii má listy zelené, ale na podzim se zbarvují do ohnivě šarlatové.
Varieta 'Atropurpurea' vás bude během vegetace těšit bronzově červenavým olistěním, které na podzim změní barvu do šarlatové. Varieta 'Aurea' nabídne ve stinném prostředí listy žlutozelené, na světlejším místě pak citronově žluté.
Jinou možností jsou jehličnany, mezi nimiž najdete také dost vhodných druhů se zajímavým zbarvením. Doporučuji například tyto: Cryptomeria japonica 'Bandai-sugi', Picea glauca 'Alberta Globe', Tsuga canadensis 'Jeddeloh', 'Pendula' či 'Prostrata', Tsuga caroliniana, mertensiana či různé druhy tisů.
Cryptomeria japonica 'Bandai-sugi'
Chcete-li smutný stinný kout více rozjasnit, zvolte keře s bohatým olistěním a dlouhým obdobím kvetení. Tady se opět hlásí ke slovu stálice jako pěnišníky či hortenzie.
Pro nepříliš hluboký stín i kaliny, některé druhy tavolníku, pustoryl, který však s přibývajícím stínem méně kvete, a do nádob věčný evergreen fuchsie. Radši byste, aby byly keříky i k užitku? Pak jsou ideální borůvky či brusinky.
Při výběru je třeba zaměřit se na odolnost jednotlivých druhů a zeminu, kterou požadují. A v neposlední řadě i na fakt, jak dalece se chcete o rostliny starat.
Druhy, které připadají v úvahu
Výběr keřů vhodných pro stinná zákoutí není nijak malý, a pokud je ještě vhodně zkombinujete s kvetoucími trvalkami nebo letničkami s obdobnými nároky, rozjasníte určitě i ten nejsmutnější betonový plácek.
| Stínomilné keře |
| Název |
druh |
zdob.* |
půda |
vzrůst |
| Borůvka černá (Vaccinium myrtillus) |
opadavý |
L/K/P |
kyselá |
nízký, půdokryvná |
| Borůvka velkoplodá (Vaccinium corymbosum) |
opadavý |
L/K/P |
kyselá |
nízký, půdokryvná |
| Brusinka obecná (Vaccinium vitis-idaea) |
opadavý |
L/K/P |
kyselá |
nízký |
| Buxus microphylla |
stálezelený |
L |
zahradní, zásaditá |
zakrslý až nízký |
| Dřišťál Thunbergův (B. thunbergii) |
opadavý |
L/K/P |
běžná |
střední |
| Jedlovec kanadský 'Gentsch White' (Tsuga canadensis) |
jehličnan |
L |
zásaditá, lehká |
vyšší |
| Jedlovec kanadský 'Pendula' (Tsuga canadensis) |
jehličnan |
L |
zásaditá, lehká |
vyšší |
| Líska obecná (Corylus avellana) |
opadavý |
L/K/P |
zahradní |
vyšší |
| Líska obecná 'Contorta' (C. avellana 'Contorta') |
opadavý |
L/K/P |
zahradní |
vyšší |
| Mahónie (Mahonie Nutt.) |
stálezelený |
L/K/P |
lehká, vlhčí |
střední |
| Mahónie cesmínolistá (M. aquifolium) |
stálezelený |
L/K/P |
běžná, vlhčí |
nízký až střední |
| Mahónie žilnatá (M. nervosa) |
stálezelený |
L/K/P |
lehká, vlhčí |
nízký |
| Meruzalka (Ribes aureum Pursch) |
opadavý |
L/K/P |
běžná |
střední až vyšší |
| Pěnišník 'Blue Peter' (Rhododendron 'Blue Peter') |
stálezelený |
L/K |
kyselá, lehká |
střední |
| Pěnišník 'Catawbiense Grandiflorum' (Rhododendron 'Catawbiense Grandiflorum' ) |
stálezelený |
L/K |
kyselá, lehká |
vyšší |
| Pěnišník velký (Rhododendron maximum) |
stálezelený |
L/K |
kyselá, lehká |
vyšší |
| Pěnišník jakušimanský (Rhododendron yakushimanum) |
stálezelený |
L/K |
kyselá, lehká |
střední |
| Ptačí zob 'Atrovirens' (Ligustrum 'Atrovirens') |
stálezelený |
L/K |
běžná |
vyšší |
| Ptačí zob obecný (Ligustrum Vulgare L.) |
opadavý |
L/K/P |
běžná, sušší |
vyšší |
| Pustoryl (Philadelphus L.) |
opadavý |
L/K |
lehčí, propustná |
střední |
| Tavola (Physocarpus) |
opadavý |
L/K/P |
běžná, snáší i vlhkou |
střední až vyšší |
| Tis červený (Taxus baccata) |
jehličnan |
L |
zahradní, zásaditá, vlhčí |
vyšší |
| Tis prostřední 'Hiksii' (Taxus x media 'Hiksii') |
jehličnan |
L |
zahradní, zásaditá, propustná |
vyšší |
| Tolokvěnka alpská (Arctostaphylos alpina) |
opadavý |
L/K/P |
kyselá, neúrodná |
střední, půdokryvná |
| Zimostráz obecný (Buxus L.) |
stálezelený |
L |
zahradní, zásaditá |
střední |
| * zkratky značí: L-list, K-květ, P-plod |
Stín neznamená tmu
To, že se některým rostlinám daří i bez slunečních paprsků, ještě neznamená, že k životu nepotřebují světlo. Proto při vysazování dbejte na to, aby ho i tyto druhy měly dostatek. Platí zásada, že alespoň z jedné strany nebo shora musí ke keři proudit dostatek světla.
Uprostřed zahradního lesíka pod hustým příkrovem vzrostlých stromů nebo pod hustou korunou košatého jedince nebudou mít nízké keříky dostatek světla a s největší pravděpodobností ani vláhy.
Pokud neuschnou, budou na takovém místě živořit, jejich větve se budou táhnout za světlem a lístky na nich spočítáte hravě na prstech ruky. O nějakých květech či plodech si už budete moci nechat jen zdát.
Pod stromy se tudíž hodí jen takové druhy, jež mají minimální nároky na osvětlení a pro rovinatý terén nebo na svah jen takové, které se spokojí s minimem vláhy. Naopak pod svahem nebo v mokřinách zase jen vlhkomilné druhy.
Arctostaphylos alpina
Základní péče
Většina keřů z tradiční nabídky neklade velké nároky na péči; bývají středně až vysoce mrazuodolné, nejčastěji bez újmy přestojí teploty do minus dvaceti i více stupňů. Při silnějších mrazech ale mohou přijít o mladší výhody.
Nebývají většinou náročné ani na půdu, rostou i v kamenitějších, méně úrodných půdách, ale samozřejmě se jejich kvalita projeví na vzhledu rostlin. Existují však i druhy, které jedině chudá půda donutí k sebezáchovné reakci, jakou je nasazení na květ.
Pěnišníky, hortenzie, brusinky a borůvky vyžadují kyselou půdu. Hortenzie kvete jen v humózní půdě. Buxus, dřišťál a ptačí zob si libují v půdě zásadité, neutrální vyžaduje líska, kalina. Keře, které nemají velké nároky na vláhu, jsou například dřišťál, skalník, tavola či meruzalka.