vytisknout velikost písma Vrcholí masopust, začne půst: jak souvisí s úrodou a zahradou

Zima se pomalu, ale jistě blíží ke konci a čekání na jaro už nebude tak dlouhé – to jistě potěší každého, kdo má kousek země, na kterém lze něco pěstovat. Než ale vypukne to pravé jarní šílení, rozloučíme se s masopustním rejem a prožijeme období půstu.

Masopust se podle písemných záznamů u nás slaví minimálně od třináctého století. Je to období mezi svátkem Tří králů a Popeleční středou, po níž začíná období půstu, trvající čtyřicet dnů až do Velikonoc. A protože jsou Velikonoce svátky pohyblivé, posunuje se i termín masopustu.

Loňská úroda přijde vhod

Masopustní období bývalo hlavně na vesnici časem odpočinku od zemědělských prací. Příroda i lidé se chystali na nové období – a práce byla vlastně jen kolem hospodářských zvířat. Hlavní oslavy masopustu připadly na poslední tři dny před Popeleční středou. Celé zimní období pak bylo ve znamení zabíjaček a dobrého jídla a pití.

Máte ve sklepě soudek s naloženým zelím od podzimní sklizně? Pak si můžete dopřát masopustního hodování ve staročeské tradici: vepřová pečeně s knedlíkem a zelím přijde vhod i dnešním strávníkům.

Křupavým okurkám vlastní výroby se hned tak něco nevyrovná, a jestli vaše záhony nepostihla pohroma v podobě chorob či škůdců, máte vystaráno o přílohu k dalším masopustním dobrotám.

Klepněte pro větší obrázek
Kvašené okurky, zelí či další zelenina jsou chutným zdrojem vitaminu C 

V čase masopustu se hojně smažily koblihy, takže pokud jste na to nemysleli vloni, nezapomeňte si letos navařit rybízovou nebo jahodovou marmeládu, abyste mohli dodržet tradici se vším všudy.

Pochopitelně že v každém sklepě byla zásoba brambor, z nichž uměly hospodyně dělat všelijaké dobroty. Pečené brambory, smažené bramborové šišky, vdolečky i bramborové koblihy trochu odlehčí zásobám v této době už klíčících hlíz. Alespoň nic nevyhodíte a ještě si pochutnáte.

A proč se většina jídel smažila? Zlatavou barvou koblih a pečiva (a jejich kulatým tvarem) se vzdával hold vracejícímu se Slunci. Představa, že smaženými vdolky přivoláme jarní slunko, se možná zdá úsměvná, ale proč si neudělat radost z delšího dne?

Rozpustilé maškarní průvody

Převlékání se za různá zvířata a bytosti se pojí s masopustem od samého počátku oslav. Ve městech začaly průvody chodit později, ale na vesnicích se tančilo a skotačilo odjakživa. Masky byly zdobené hlavně rostlinným materiálem – slámou, sušenou hrachovinou nebo senem.

Klepněte pro větší obrázek
Masopustní veselí spojené s hodováním vrcholí v úterý před Popeleční středou  

Letos už to asi nestihnete, ale příští rok si můžete s dětmi vyrobit panáčky – masopustní maškary. Vyzdobíte si pak okno nebo zápraží, abyste si navodili správnou masopustní náladu. Myslete na to, až budete sklízet třeba hrášek a usušte si trochu natě na své výtvory.

Taneční rej maškar měl vztah k budoucí úrodě. Čím výše tanečníci vyskočili, tím vyšší úroda byla zajištěna pro nastávající sezonu. K tancům se pak pojily zpěvy podporující plodnost a bohatou sklizeň.

Popeleční středou veselí končí

Od Popeleční středy zbývá do Velikonoc čtyřicet dnů, neděle se nepočítají. Nastává období půstu, kdy tučná a masitá jídla úplně mizí z jídelníčku. Připadá mi to jako rozumná ozdravná kúra po vánočních a masopustních hodech – jaro se musí přivítat bez pneumatik kolem pasu!

Vaří se tedy hodně zelenina a brambory, čočka, peče se domácí chleba a nejen děti baští krupicovou kaši (já vím, ztloustnout se dá i po této stravě). Brambory se šťouchají se zelím a sýr s domácím chlebem taky není k zahození.

Klepněte pro větší obrázek
Až do Velikonoc nastává období půstu, kdy v dřívějších dobách bylo zapovězeno nejen maso, ale i vejce a mléčné produkty 

Jak přišla Popeleční středa ke svému jménu? V ten den se pálily loňské kočičky a z jejich popela se věřícím při bohoslužbě udělalo znamení na čele, popelec. Od tohoto dne také nastává období odpočinku pro půdu i hospodáře.

Poslední dny masopustu také není radno něco dělat na poli či zahradě. Ani hnojit se nesmělo, protože „kdo vozí o masopustu hnůj, bude mít neúrodu“. Jiné rčení říká, že „kdo o masopustu moc dělá, v létě to odleží“.

Mějte to na paměti a za ničím se nehoňte: jaro neuspěcháte a zatím si v klidu připravíte nářadí, semínka i nové vědomosti. A příští rok si masopustní období užijte v duchu staročeských tradic!

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Videonávod: Jak se plete pomlázka

Videonávod: Jak se plete pomlázka

Chcete na Velikonoce překvapit ženy vlastoručně upletenou pomlázkou, ale nemůžete si vybavit správný postup?

14.  4.  2017 | | 3 N/A
Rajčata sázejte teď: Vše o výsadbě a pěstování

Rajčata sázejte teď: Vše o výsadbě a pěstován…

Že je moc brzo? Kdepak, ve fóliáku rajčata porostou jak z vody a na výsev tyčkových rajčat pro výsadbu po zmrzlých není nač čekat.

11.  4.  2017 |
Vyrobte si mramorované kraslice pomocí pěny na holení

Vyrobte si mramorované kraslice pomocí pěny n…

K Velikonocům neodmyslitelně patří zdobení vajíček. Pokud vás ale už omrzely obyčejné barvy, obtisky i barvení v cibulových šlupkách, buďte kreativní a vyzkoušejte tuhle originální metodu.

15.  4.  2017 |
Kvetoucí skalka po celý rok: Čím ji osázet, aby kvetla a nedala moc práce

Kvetoucí skalka po celý rok: Čím ji osázet, a…

Pěkně založená skalka je jako diamant. Čím bude starší, tím více na zahradě vynikne. Poradíme vám, jak ji osázet, aby kvetla po celý rok, dala co nejméně práce a rostlinám se co nejlépe dařilo.

28.  3.  2017 |
Návštěva v Keukenhofu: Takhle vypadá největší květinový park v Evropě

Návštěva v Keukenhofu: Takhle vypadá největší…

Jen kousek od mořského pobřeží se uprostřed nekonečných barevných květinových polí a větrných mlýnů nachází u půvabné holandské vesničky Lisse místo, které se vyplatí alespoň jednou za život navštívit - květinový park Keukenhof.

16.  4.  2017 |