Konzumenti zdravé výživy znají tuhle luštěninu již delší dobu. Ale posledních pár let vignu objevují v sortimentu semen také zahrádkáři. Není divu, je to lahodná a velmi zdravá zelenina.
Tato rostlina, odborně Vigna sinensis, nám nabídne nejenom zajímavou úrodu, ale obohatí naši zahrádku i po estetické stránce, protože rozkvétá nádhernými květy fialové a bílé barvy.
Květ vigny je velmi dekorativní
Patří mezi semenářské novinky na našem trhu, ale jako netradiční luštěninu ji nabízí již delší dobu obchody se zdravou výživou. Pochází z jižní Afriky, kde se dodnes pěstuje ve velkém jako významná kulturní plodina. Odtud se na počátku 18. století dostala s černými otroky do Ameriky, kde se zabydlela. To vysvětluje fakt, že se jejím hlavním dodavatelem stala Kalifornie.
Víte, že:
Vigna čínská se v angličtině nazývá Black-Eyed Peas a za své ji přijala stejnojmenná hip-hopová skupina pravidelně obsazující čelní příčky hitparád?
Vigna na české zahrádce
V květnu až červnu vyséváme semena do sponu 40 x 40 cm po dvou k vhodné opoře. Popínavá lodyha se brzy přichytí a doroste až do výše 150 až 200 cm. Tvoří tenké lusky dlouhé až 1 m. Právě proto ji také čeští botanici dali název dlouhatec čínský.
Lusky jsou rovné až šavlovitě prohnuté, na povrchu hladké, tmavě zelené. Ledvinovitá semena mají smetanově bílou barvu s charakteristickou černou nebo žlutou skvrnou – očkem.
Jako subtropická rostlina je vigna poměrně náročná na slunné stanoviště s dobře propustnou půdou a dostatečnou závlahou. Naopak ji nemusíme jako jiné bobovité rostliny prakticky vůbec organicky hnojit, tím bychom zbytečně podpořili nárůst zelené hmoty na úkor lusků.
Bude vděčná za pravidelné kypření a odplevelování půdy. V našich klimatických podmínkách dosáhneme spíše bohaté úrody zelených lusků, semena často nestihnou dozrát.
Vigna na českém talíři
Luštěniny patří do základního jídelníčku vegetariánů kvůli vysokému obsahu kvalitních bílkovin.Výborné jsou na přípravu polévek a kaší. Fazole „černé oko“ se namáčí 8–12 hodin a vaří v tlakovém hrnci 15 minut.
Čerstvé lusky však řadíme mezi zeleninu. Na „špagetovém“ černém oku si mohou pochutnat i masožravci, výborné jsou dušené na másle s bazalkou jako příloha ke masu.
Vigna obsahuje velké množství kyseliny listové, proto by ji měly vyhledávat hlavně těhotné ženy. Kyselina listová totiž přispívá k zdravému vývoji dítěte. Jemnou chuť lusků podpoříme přidáním různých druhů bylinek. Vařené se stávají součástí variabilních zeleninových nákypů či salátů.
Vyzkoušejte salát
Vařené lusky vigny, rajčata a okurky nakrájíme, mírně osolíme a zakápneme olivovým olejem. Podáváme se zálivkou (jogurt s trochou zakysané smetany smícháme s velkým množstvím pokrájené řeřichy, solí a pepřem). Posypeme nakrájenou bazalkou a ozdobíme plátky mozzarely.
... polévku
V osolené vodě s kmínem uvaříme nakrájený brambor s mrkví a přidáme uvařené lusky vigny. Po částečném vychladnutí přidáme rozetřený česnek, bohatě posypeme pokrájenými čerstvými bylinkami a zjemníme lžící másla. Nejlepší konzistence polévky je taková, že v ní lžíce stojí.
... nebo ďábelskou směs
Do měkka uvařené fazole rozmixujeme, přidáme jemně posekanou bílou pálivou papriku, zelenou papriku, cibuli, olivový olej, trochu octa, lžičku cukru, rozetřený česnek, sůl, omáčku salsa a kečup. Rozmícháme a necháme v chladu uležet. Mažeme na česnekové topinky.