Conniogramme; foto: Pavel Sekerka
Kde kapradiny uvidíte?
- Výstavní stan před skleníkem Fata Morgana
Zde na vás budou čekat zástupci subtropických kapradin a kapradin mírného pásma. Uvidíte vodní kapradiny – marsilky (Marsilea), míčovku (Pilularia), nepukalky (Salvinia) a azolky (Azolla). Skalní kapradiny budou zastoupeny sleziníky (Asplenium), kyvorem (Ceterach) a zajímavými zástupci podmrvek (Notholaena, Pellaea a Cheilanthes).
Samozřejmě nebudou chybět netíky (Adiantum) a křídelnice (Pteris). Zvláštní pozornost je věnována epifytickám rostlinám z čeledi Polypodiaceae – v košících můžete obdivovat kapradiny s nedělenými, jazykovými listy – rody Lepisorus, Pyrosia, Polypodium a Drynaria.
Některé z nich pocházejí z expedičních sběrů v Číně a budete první, kteří budou mít možnost je v zahradě vidět. Kromě kapradin zde najdete také různé druhy vranečků (Selaginella).
- Výstava fotografií ve výstavním sále
Výstava fotografií představuje kapradiny na jejich přirozených stanovištích. Zajímavé jsou i makrosnímky, jež vás upozorní na detaily jemné stavby listů, na zajímavé a různorodé uspořádání výtrusnic, jichž si při běžném pohledu ani nevšimnete. Několik mikroskopických snímků chlupů rodu Pyrosia, které jsou důležitým určovacím znakem, vás překvapí svojí ornamentálností.
Ve skleněné bedně u jezírka jsou dva velké exempláře zajímavých kultivarů podezřeně královské – kultivar se zvlněnými lístky (Osmunda regalis ´Crispa´) a kultivar červeně rašící (O. regalis ´Purpurascens´). Ve skalničkovém skleníku můžete vidět v zastíněné části hned u vchodu vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum), ohrožený evropský druh, který se u nás ve volné přírodě vyskytuje pouze jako vlásčitý prokel – gametofyt.
U vodopádu v zadní části skleníku je několik kultivarů jeleního jazyka (Phyllitis scolopendrium) s vlnitými či hřebenovitě změněnými listy. Také zde roste zajímavá kapraď – Dryopteris sieboldii a Cyrtomium falcatum. Z dalších druhů je možné jmenovat novozélandské doodie a Pelaea. Po stěnách se plevelí netík ženský vlas (Adiantum capillus-veneris), druh běžný v tropech a subtropech celého světa.
V japonské zahradě jsou kapradiny použity jako výrazný architektonický doplněk v ornamentální části zahrady. Setkáte se zde s běžnými druhy kapradí a papratek.
Kapradiny jsou zde použity ve dvou větších expozičních celcích:
Asi nejkrásnější v této expozici je porost nádherných statných pérovníků pštrosích (Matteuccia struthiopteris), které v době konání výstavy vytvářejí uprostřed vějířovitých růžic tvarově odlišné sporofyly – listy nesoucí výtrusnice. V lese ale potkáte i mnoho jiných hajních druhů – především papratky (Athyrium), kapradě (Dryopteris), kapradiny (Polystichum) a osladiče (Polypodium).
Zajímavá je nízká plazivá žebrovice Blechnum penna-marina, pocházející z Nového Zélandu a Ohňové Země. Také je zde vysazený netík Adiantum pedatum a Adiantum venustum. Z méně obvyklých druhů pak středomořský druh Stenogramma pozoi.
- Pinetum pod jezírkem a rašeliništěm
Na okraji pineta naproti cestě podél rašeliniště rostou tři druhy podezření. Největší porost vytváří podezřeň královská (Osmunda regalis), druh rozšířený v Evropě, Asii, Severní Americe a Africe. Dokonce snad dříve rostl i u nás, ale více jak 100 let ho nikdo ve volné přírodě nenašel.
Podezřeň skořicová (Osmunda cinnamomea) je kapradina, která na jaře“kvete“. Její plodné listy jsou totiž výrazně skořicově zbarvené. Poslední, nejméně nápadným druhem, je Osmunda claytoniana z východu Severní Ameriky.
Nenechte si ujít odborný výklad!
Během výstavy vždy v pátek v 16.30 hodin máte možnost porozhlédnout se po kapradinách společně s odborným pracovníkem RNDr. Pavlem Sekerkou, který si zájemce o prohlídku vyzvedne u pokladny v areálu Sever (vstup od Bohnic). Provázení bude zdarma, platí se pouze vstup!