Švestka a slivoň – dva pojmy, které se často zaměňují. Vysvětlím vám, jaký je mezi nimi rozdíl, a poradím, jak pěstovat švestky na zahradě. Než nějakou odrůdu koupíte, ověřte si, jak se vypořádává s rozšířenou chorobou zvanou šarka.
Právě z důvodu napadení tímto virovým onemocněním se v současnosti švestky pěstují méně. Odborníci však vyšlechtili takové odrůdy, jež jsou vůči šarce tolerantní nebo z části odolné. Stačí si jen vybrat správnou odrůdu, zasadit ji na vhodné místo a pak sklízet plody.
Slivoň, švestka, pološvestka
Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Jaký je tedy mezi nimi rozdíl? Slivoň je označení skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky.
Slivoně dosahují výšky do pěti metrů; foto: okrasná a ovocná školka Fytos
Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu.
Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá.
Vyšší nadmořská výška? Pro švestku žádný problém!
Švestka poměrně dobře snáší zimu i pozdní jarní mrazíky. Hodí se tedy i do studenějších klimatických podmínek, do svahů nebo na místo nechráněné před větrem a jinými živly. Na půdu a zeminu je tento strom také nenáročný, lépe se mu však daří ve středně teplé a vlhké půdě.
Švestka kvete od dubna do května, plody dozrávají nejpozději během srpna
Vlhkost a vydatnou zálivku potřebuje zejména při růstu plodů, pokud tedy bude suché léto, pečlivě švestku zalévejte. Právě podzim je vhodnou dobou k jejímu vysazení. Vložte ji do země tak hluboko, aby místo štěpování (místo srůstu) zůstalo nad zemí. Sázet můžete také na jaře.
Podstatný je řez
Řez musí být u všech slivoní důležitou součástí vaší péče o ně. V prvních letech po vysazení proveďte výchovný řez – zkraťte mladé výhony tak, aby neubíraly stromu sílu. Proveďte snížení koruny stromu až o čtyřicet procent. Nepřekračujte však tuto hraniční délku, aby strom neuhynul. Nejvhodnější dobou k řezu je březen až květen.
V dalších letech zkracujte dlouhé výhony, které rostou příliš do zahrady nebo k sousedovi. Pokud za rok vyrostou větve o více než metr a půl, prosvětlujte pouze korunu. V případě kratšího přírůstku proveďte radikálnější zkrácení větví, aby se stromu navrátila síla. Myslete však na to, že nejlepší plody vyrostou na dvou- až tříletém dřevě.
Látky obsažené ve švestkách působí příznivě na naši pokožku, vlasy i nehty
Vyberte si vhodnou odrůdu
Šarka je virové onemocnění, které napadá převážně slivoně, může se ale vyskytnout také u broskvoní, meruněk, třešní a višní. Poprvé se vyskytlo v Makedonii, odkud se rozšířilo až k nám. A právě toto onemocnění zapříčiňuje úhyn stromu a brzký opad plodů.
Proti šarce se snaží bojovat odborníci nejen v České republice, ale i v Německu. Nepodařilo se jim sice zatím vypěstovat odrůdu, která by byla zcela imunní, ale některé odrůdy jsou k šarce tolerantní. Strom je sice napaden, ale neodumírá, jeho plody vydrží až do uzrání a především – vir se dále nešíří.
Nejodolnějším doposud vypěstovaným stromem je odrůda 'Jojo', kterou v Německu vyšlechtil Walter Hartman. Tato rezistentní odrůda umí napadení šarkou rozpoznat a kolem napadeného místa vytvořit korkové pletivo, čímž virus izoluje.
Odrůd odolných vůči šarce bylo vyšlechtěno mnoho. Dobře snáší středozemní podmínky a mají podobné vlastnosti jako pravé švestky, v porovnání s nimi jsou ale méně plodné a plody mají horší kvalitu.
Pravé švestky jsou však velmi náchylné, a to nejen k již zmíněné šarce. Pokud si tedy budete vybírat odrůdu, myslete nejen na velikost plodu, ale i na odolnost vůči této virové infekci. Některé odolné odrůdy si můžete vybrat z naší tabulky.
| Odrůdy švestek tolerantní k šarce |
| název odrůdy | doba dozrávání | sprašnost |
| 'Carpatin' | polovina srpna | cizosprašná |
| poznámka: velké plody, elipsovité, nesouměrné |
| 'Čačanská lepotica' | před polovinou srpna | samosprašná |
| poznámka: odrůda pološvestky |
| 'Gabrovska' | konec srpna | částečně samosprašná |
| poznámka: velké plody, náhrada za švestku domácí |
| 'Haganta' | polovina září | cizosprašná |
| poznámka: velké plody |
| 'Hanita' | před polovinou srpna | samosprašná |
| poznámka: odolná vůči brzkým jarním mrazíkům |
| 'Jojo' | konec srpna | samosprašná |
| poznámka: plody sklízet až dva týdny po zbarvení domodra |
| 'Presenta' | druhá polovina září | samosprašná |
| poznámka: odrůda vhodná pro výrobu marmelád a pálenky |
| 'President' | polovina září | cizosprašná |
| poznámka: potřebuje teplé oblasti |
| 'Stanley' | konec srpna | samosprašná |
| poznámka: pološvestka vhodná pro přímé konzumování |
Co s plody?
Švestky mají velice široké využití. Můžete je přidat do sladkých jídel, buchet, koláčů nebo je tepelně zpracovat. Velice oblíbená jsou povidla, ale také známá moravská pálenka slivovice.
Především byste se však měli zaměřit na to, jak plody sbíráte. Jedná se o velmi pečlivou práci, při níž by se švestky neměly otlačit, protože jinak vydrží kratší dobu a často plesniví, čímž ohrožují i ostatní sklizené ovoce.
Švestka obsahuje velké množství vitaminu B, H a E
Dopřejte jim tedy stejnou péči, jakou věnujete sběru jablek nebo hrušek. Plody nepoškoďte nehty a po otrhání je vložte do vystlaného košíku. Pokud máte k dispozici česáček, berte do něj vždy jen jeden plod.
Vyplatí se vám, když ihned na místě budete plody třídit podle jejich následného využití. Kvalitnější ovoce, které zkonzumujete, si uskladněte nejdůkladněji. Ostatní plody, určené na marmelády, džemy, povidla nebo pálenku, dávejte stranou a co nejdříve zpracujte.