Horké a suché dny unavují rostliny stejně jako nás: představte si, že celé hodiny čekáte na plném slunci na příděl vody.
Správný způsob zavlažování ve správnou dobu vám ušetří nejen čas, ale i vodu, kterou leckde draze platíte. Zkuste proto zalévat lépe a méně často.
Zelenina je poměrně náročná na vodu, proto je riskantní zakládat zeleninové záhony na zahrádce, kde není možnost zálivky a musíte spoléhat jen na dešťové srážky.
Takováto pěkná úroda stojí za trochu přemýšlení o zálivce – změnit zaběhlé způsoby se vyplatí
Každý druh chce svoje
Košťáloviny potřebují neustálý přísun vody, obzvlášť v době tvorby hlávek (zelí či kapusta). Ke konci vegetace můžete zálivkové dávky snížit, aby hlávky nepopraskaly a nezahnívaly.
Květák má raději menší (ne nedostatečný) a častější příděl vody, potřebuje vyšší vzdušnou vlhkost a stále vlhkou zem. Při nedostatku vláhy vytváří jen zakrslé, zažloutlé a řídké hlávky.
Kedlubny rostou poměrně rychle, proto potřebují pravidelnou zálivku – necháte-li je přeschnout a pak vydatně zalijete, bulvy praskají a často zahnívají. Že takový kedluben není dobrý ani do polévky, je nasnadě.
I plodové zeleniny se liší v nárocích
Nejčastěji se na zahrádkách pěstují okurky, buď salátovky, nebo nakládačky. Z plodových zelenin jsou na vodu nejnáročnější – jen s nimi opatrně při poklesu denních a nočních teplot: zálivkou se vzduch ochlazuje a stoupá vzdušná vlhkost.
Tu sice okurky milují, ovšem při vyšších teplotách, jinak jsou napadány plísněmi a houbovými chorobami. Nezalívejte je pozdě večer, ale vždycky tak, aby listy stačily před nocí oschnout. Okurky ani zbytečně nekropte.
Pro zálivku ve skleníku či fóliovníku se hodí praktická koncovka na hadici s vypínáním a regulovatelnými tryskami rozprašovače
Rajčata musíte vydatně zalít nejen po výsadbě, ale hlavně v období tvorby plodů. Abyste se vyhnuli výskytu houbových chorob a plísní, co nejméně rostliny kropte, zalívejte hlavně ke kořenům. Vysoká vzdušná vlhkost rajčatům vůbec neprospívá.
S paprikami je zase jiná starost. Potřebují vydatnou zálivku také nejen po výsadbě, ale hlavně v období, kdy nejvíce rostou. V době, kdy nastává čas pro sklizeň, přísun vody omezte, získáte kvalitnější plody, budou-li mít papriky dost tepla a slunka.
Mrkev, petržel, celer
Celer má rád hodně vláhy v době, kdy mu narůstají bulvy, což bývá během srpna a začátkem září. V těžších půdách dávejte pozor na přemokření a také omezte zálivku mrkve a petržele ke konci vegetace, aby kořeny nepopraskaly – jsou pak naprosto nevhodné k uskladnění.
V podzimních dnech před sklizní nemusíte mrkev zalévat, pokud není výjimečně teplý a suchý podzim
Co listová zelenina a luštěniny?
Listová zelenina spotřebuje nejvíce vody v období raného růstu, luštěniny zase při tvorbě lusků. Nezapomínejte už při výsadbě na to, že všechna zelenina musí mít kromě vody i vzduch, proto výsadby nepřehušťujte.
Cibuloviny bez starostí
O česnek a cibuli nemusíte mít příliš velkou starost. Krom počátku vegetace nejsou na vláhu náročné a v období před sklizní vláha spíše škodí, protože nevyzrají cibule k uskladnění. Výjimkou v nárocích na zálivku je pórek, zalévat ho musíte poctivě od výsadby až do sklizně.
Kolik vody je potřeba?
Zelenina koření v nevelkých hloubkách, zem by měla být pro vláhu propustná do třiceti až čtyřiceti centimetrů. Pokud si nejste jisti, zda je zálivky potřeba, postačí odhrnout vrchní vrstvu půdy. Je-li pod ní zem vlhká asi deset centimetrů hluboko, můžete si dát pauzu.
Přízemní rozprašovače se nehodí k zalévání zeleniny nesnášející mokré listy a vysokou vzdušnou vlhkost. Použijte je spíše ke kropení trávníku
Dávky vody by se měly pohybovat kolem patnácti až čtyřiceti milimetrů na metr čtvereční. Pro zjednodušení: jeden milimetr na metr čtvereční představuje jeden litr na metr čtvereční. Základní závlahová dávka pro zeleninu je dvacet litrů na metr čtvereční.
Plodové zeleniny mohou dostat na jedno zalití kolem třiceti pěti až čtyřiceti litrů vody, kořenová zelenina a cibuloviny okolo pětadvaceti litrů, košťáloviny asi třicet až pětatřicet litrů na metr čtvereční.
Čím a kdy zavlažovat
Rostliny nejlépe hospodaří s měkkou vodou, to znamená dešťovou, říční, vodou z potoků a rybníků. Dešťová voda svedená do nádrže má i optimální teplotu k zálivce, ale pokud dešťovku nemáte, musíte leckde vystačit s upravenou tvrdou vodou z veřejného rozvodu.
Aby byla vhodná k zálivce, je dobré napustit ji do nádrží (sudů) a nechat v nich odstát. Pozor! Zalévat třeba i v časové nouzi vodou přímo z vodovodní hadice působí rostlinám teplotní šok, po kterém často uhynou.
Zálivková voda by měla být teplejší než teplota vzduchu, je tedy rozumné nechat ji odstát na slunci a ušetřit zelenině teplotní šok
V letních dnech je nejlepší zalévat brzy ráno (kolem šesté hodiny), případně večer při západu slunce (porost nenechávejte mokrý přes noc). Zálivka přes den velký efekt nemá, voda se z půdy hned vypařuje, a rostliny z ní nemají žádný užitek.
Čím zalévat? Zahradní plechové konve jsou klasikou, míň se ale nadřete s plastovými. Jsou lehké a dobře tvarované, zanese-li se kropítko, snadno ho vyčistíte, neb je rozebíratelné. Zálivka hadicí pomocí malého čerpadla vyžaduje rozprašovač, abyste rostliny proudem vody neutloukli.
Plastové konve mají obsah deset, pět a dva litry. Zálivku s nimi zvládnou lehce i ženy a děti rády pomohou zalévat malou konví
Investice vyšší, leč úsporná
Kapková (kapénková) závlaha není žádná novinka. Od padesátých let minulého století se začala používat v Izraeli, kde vznikla. Je to zálivka opravdu efektivní, ušetří se při ní až dvě třetiny vody a rostliny dostanou jen tolik vláhy, kolik potřebují.
Koupit se dají plastové tvarovatelné hadice určené pro položení do záhonu k rostlinám. Malými otvory v hadici kape voda jen na určené místo ke kořenům rostlin, které nejsou při této závlaze přemokřené, a voda má optimální teplotu z ohřáté hadice.
Struktura půdy se při tomto způsobu zálivky nenarušuje, není třeba stálé kypření jako při klasické zálivce. Kapková závlaha je velice vhodná i pro závlahu ve sklenících: půda je vlhká, a rostliny přitom nemají mokré listy. Závlaha se dá kombinovat i s přihnojováním.
Jistě se mezi vámi najde dost těch, kteří máte zahrádku, kam jezdíte jen občas, a přesto chcete mít alespoň pár keříků rajčat či okurek. Udržet vláhu v půdě můžete vyšší nastýlkou celého záhonu nebo jen kolem jednotlivých rostlin.
Použít může dobrý kompost, zahradní rašelinu, posekanou trávu či jiný organický materiál. A nezapomínejte – nakypření po zálivce ušetří vláhu v půdě na několik dnů!