Výběr skalniček není jednoduchý
Nemusíte zrovna vlastnit velkou zahradu, abyste si udělali radost bohatým výběrem rostlin. Podlehnout kráse horských květin jde velmi snadno. Dají ale hodně práce?
Skalničky se nehnojí. Zalévají se za suchého počasí ráno nebo navečer. Skalku můžete vytvořit ve všech polohách a bez ohledu na půdní podmínky, protože ty lze upravit. Většině běžně pěstovaných skalniček se zadaří i bez zvláštních pěstitelských znalostí.
Ovšem existuje i dostatek druhů, které vyžadují vytrvalost a praktické zkušenosti. Výběr rostlin uskutečněte podle doby květu, velikosti a barvy listů. Zjistěte, zda vybraní jedinci snášejí sluneční úpal, polostín nebo stín a jaké mají nároky na pH a vlhkost.
Mezi skalničkami nalezneme i velmi pestré rostliny
Důležité je si nejprve otipovat vám vyhovující druhy a nastudovat si u nich základní podmínky k dobrému přežití. Vybírejte si takové, aby vám skalka kvetla postupně od jara do podzimu.
Vhodné místo pro skalku
Rozličný sortiment vám dává možnost pěstování nejen na skalkách a skalničkových záhonech, ale i na svazích, terasách, květinových zídkách, v truhlících za okny či v různých vegetačních nádobách na balkonech i rovných střechách.
Ideálním prostředím je samozřejmě svažitý terén. Ten si můžete vytvořit i uměle navršením zeminy. Nabízí se i další možnosti, například miniskalka v korýtku, vydlabaném kmeni, truhlíku.
Truhlíky a jiné nádoby můžete snadno umístit do jakýchkoliv malých prostor. Do nádob volte skalničky milující suchá a slunná stanoviště a nízké, pomalu rostoucí druhy. Hodí se netřesky, rozchodníky, lomikameny, violky, primulky, lýkovce, trávničky, dianthusy a nepřeberné množství dalších.
Radost v kameni
Při stavbě skalky se většinou používá pouze jeden druh kamene. Omšelý, zvětralý a lišejníky prorostlý povrch zapadne nejpřirozeněji. Kameny rozmístěte tak, abyste vytvořili různě velká místa, z nichž vám při zalévání a za deště voda zeminu nesplaví.
Zapouštějte je do země z jedné poloviny až dvou třetin. Měly by působit co nejpřirozenějším dojmem, vytvářet dostatečnou členitost. Nestavte je špičkou vzhůru a získejte co nejvíc chráněných místeček, spár, skulin, převisů či kapes směřujících na všechny světové strany.
Nezapomeňte na dobrý systém cestiček a schůdků, který skalku zpřístupní.
Většina skalniček není nijak náročná
Skalničky stále v zelené
Mezi trsnaté rostliny patří většina trvalek a travin, jejichž stonky a výhony vyrůstají do různých výšek z jednoho místa. Můžeme si je rozdělit na kvetoucí, nekvetoucí se zelenými listy, nekvetoucí s barevnými listy a stálozelené druhy.
Mezi poslední zmiňované patří mezi jinými plazivá trvalka zběhovec (Ajuga) s listy s kovovým leskem. Dobře snáší slunce i polostín. Kopytník (Asarum) s ozdobným ledvinovitým lesklým listem má rád polostín i stín a humózní půdu.
Bergenie (Bergenia Moench) s velkými, sytě zelenými, kožovitými listy je zcela nenáročná a snáší slunce, polostín i stín.
Dlužicha (Heuchera) patří mezi nízké trvalky pro slunná až polostinná místa. Je vhodná do skalek i skupinové výsadby. Čistec (Stachys) je skromná a velmi dobře rostoucí rostlinka, vhodná do větších skalek a na obruby. Vyhovuje jí umístění na slunci
Kvetoucí poklady
Mezi kvetoucími najdete blatouch (Caltha palustris), který se hodí na zamokřené břehy, bahniska, mělčiny potůčků a rybníků. Rozmnožuje se dělením silnějších trsů na jaře, v době těsně po dokvětu. Společnost mu může dělat pomněnka (Myosotis), travina zblochan (Glyceria) nebo sítina (Juncus).
Plné slunce a vrcholky skalek svědčí konikleci (Pulsatilla) s chlupatými listy a květy v bílé, svítivě červené nebo tmavě fialové barvě. Trsnaté najdete rovněž mezi lomikameny (Saxifraga), zasypávají je drobné kvítky a skupiny jednotlivých druhů patří k nejoblíbenějším skalničkám.
V zimě musí skalničky odpočívat
Kohoutek (Lychnis) s tmavě růžovými květy miluje slunné polohy a propustné, hlinitopísčité půdy. Téměř na všechna stanoviště se hodí primulka (Primula vulgaris). Ttrvalka rožec (Cerastium alpinum) vám vytvoří velké polštáře bílých květů.
Kosmatec (Delosperma congestum) je jednou z nejvyhledávanějších skalniček, vytváří zelené trsy, které přímo pokrývají svítivě žluté květy. Hodí se i do kamenných koryt.
Protěž (Leontopodium alpinum) s hvězdnicovitým květenstvím je dobrá do štěrbin kamenů a skalních partií. Hlaváček jarní (Adonis vernalis) se zlatožlutými květy zase do stepních i skalnatých částí zahrady.
Schovávaná zimního období
Čas zimního odpočinku ve skalce trvá obvykle od konce listopadu do konce února. Může se ale měnit v závislosti na počasí. Méně odolné zástupce zabezpečte proti holomrazům a stálozelené rostliny pořádně zalijte.
Skalničky, jež vyžadují přes zimu naprosté sucho, přikryjte vhodným krytem ze skla nebo folie či světlou mulčovací plachetkou. Se zimní přikrývkou skalky ale nepospíchejte. První mrazíky rostlinky otuží. Pod pokrývkou se za vlhkého a teplého počasí rozmáhají plísně a stahují se sem různí škůdci.
Cizokrajným trvalkám hlavně škodí časté proměny počasí, střídavý mráz, tání a holomrazy. Pouze vyšší hebká pokrývka sněhu prašanu je schopna chránit půdu před zmrznutím až do mínus patnácti stupňů Celsia.