Rozmnožte si vlastní pokojovky vegetativně

Rozmnožte si vlastní pokojovky vegetativně

Pokojové rostliny se většinou snadno rozmnožují vegetativně. Stonkovými či listovými řízky můžeme získat mnoho kvalitních sazenic. A pak je rozdávat nebo si z bytu učinit prales.

Nejvhodnější dobou pro množení pokojových rostlin je právě jaro a počátek léta. Kdy je dostatek světla a vyšší teploty.

Rostliny množíme několika způsoby, řízkováním, pomocí výběžků, odnoží nebo dělením trsů. Každá rostlina má svou metodu, některé, dobře se množící, většinou pak několik nebo všechny.

paní drží pokojovku.jpg

Řízkování

Při řízkování odebíráme části rostlin, které odřízneme, ránu potřeme růstovým stimulátorem a zapíchneme do substrátu, kde nám řízek zakoření a začne růst. Rozlišujeme:

Stonkové řízkování

Materiál získáváme odříznutím malého kousku stonku. Nejčastěji množíme pokojovky vrcholovými stonky, ale můžeme se pokusit o řízkování středových částí. Lze použít u většiny pokojových rostlin, ať už jsou dužnaté či dřevité.

Řízek odřízneme ostrým nožem. Ránu buďto ošetříme růstovým stimulátorem nebo rovnou zapíchneme do substrátu. Vhodný je substrát množárenský. Je chudý na živiny, nepodporuje růst plísní a chorob, ale naopak podporuje růst kořenů, které se snaží nalézt potravu.

Řízek můžeme zakořeňovat také ve vodě.

zakořeňování ve vodě.jpg

Pokud ho překryjeme průhledným plastovým víkem či sáčkem, pak se zakořenění urychlí. Pozor ale, aby víko větralo, přístup vzduchu je také důležitý. Pelargónie a jiné rostliny milující suchý vzduch (jsou většinou chlupaté) nesnáší vlhkost, ty raději nezakrýváme.

Řízek udržujeme v mírně vlhké zemině na rozptýleném světle. Ale pozor, nikdy ne na přímém slunečním úpalu.

Jakmile začne vrcholová část intenzivně růst, můžeme sazenici přesadit.

Listové řízky

Je známo především u afrických fialek (Saintpaulia), begónií a sukulentů. Všechny tyto rostliny dobře koření právě z listů.

List fialky jednoduše odřízneme a zapíchneme do zeminy. Výborně se ujímá. Zemina ale nesmí být převlhčená, protože list pak hnije. Fialky snášejí zakořeňování na plném slunci. Podobně koření i begónie.

Sukulenty množíme trochu jinak. Na vlhký písek položíme lístky. Ty začnou brzy vyhánět mladé rostlinky a kořínky. Až jsou dost veliké, zasadíme je.

fialka.jpg

Množení výběžky

Mnohé rostliny vytvářejí dlouhé šlahouny a výběžky, na nichž jsou malé rostlinky. Někdy s kořeny, jindy mají jen listy. Ty můžeme od mateřské rostliny oddělit a přímo zasadit. Pokud nemají kořeny, ihned je vytvoří, ty s kořeny výborně rostou.

Mezi nejznámějšími pokojovkami tvoří výběžky zelenec (Chlorophytum cosmosum), lomikámen (Saxifraga stolonifera), tolmiea (Tolmiea sp.) a sleziník (Asplenium bulbiferum).

lomikámen.jpg
lomikámen Saxifraga stolonifera

Množení odnožemi

Kaktusy a bromélie tvoří často odnože. Mladé rostliny kolem báze mateřské, dobře vyzrálé odnože již mívají své kořínky. Odtrhneme ji opatrně či odřízneme od původní rostliny a zasadíme. Většinou se hned ujme a začne dobře růst.

bromélie.jpg

Množení dělením trsů

Tato metoda se využívá nejčastěji v březnu při přesazování pokojových rostlin. Všechny rostliny, které tvoří husté trsy, můžeme množit tímto způsobem. Vyklepneme ji z květináče, a roztrhneme na dvě či více částí. Každá nová rostlina by však měla mít dostatek listů a kvalitní kořenový systém. Pokud je kořenů méně, zakryjeme prvních pár týdnů rostlinu sáčkem, aby lépe zakořenila.

tchýnin jazyk.jpg kapradina.jpg
Dělením trsů množíme tchýnin jazyk i kapradinu netík

Doporučujeme

Články odjinud