Co je ptačinec žabinec a jaké má využití

Plevel, jehož se těžko zbavit, to je první, co vás napadne při pohledu na hustý porost. Daří se mu téměř všude a znáte ho všichni, a přece o něm možná nevíte všechno.

Vždycky při chuti

Ptačinec žabinec (Stellaria media) si libuje v dobrých humózních půdách, kde najdete podivuhodně mohutné exempláře, rozrůstající se do téměř metrové šíře. Zemědělské hospodaření a ptačinec patří k sobě: je ochotný růst zvláště v okopaninách, vinohradech a v zeleninových, dobrým kompostem vyhnojených záhonech zahrad.  

Najdete ho sice na nejrozmanitějších místech, ale kde je „něco k snědku“, překonává sám sebe a roste přímo před očima.  

Drží se při zemi

Ptačinec je bylina spíše polehává či mírně vystoupavá, s větvenými lodyhami vysokými od pěti do třiceti centimetrů. Rostlina je jednoletá, nebo dvouletá (i když možná máte dojem, že jde o plevel vytrvalý), záleží na tom, kdy jeho semena vyklíčí.  

Drobné, svěže zelené lístky jsou v dolní části lodyh řapíkaté, ostatní přisedlé, menší než jeden centimetr. Ptačince je více druhů, žabinec poznáte spolehlivě podle lodyhy, jež má v jedné řadě chlupy po celé její délce.  

Tohle umí málokterá bylina

Kdyby byl ptačinec okrasnou rostlinou, neměl by snad v délce kvetení konkurenci. Drobné bílé kvítky vykvétají zpravidla od března do května, ale protože rostlina vytváří několik tisíc semen (ve vhodných podmínkách stále klíčících), kvetou porosty žabince téměř celý rok.  

Nepravidelně klíčící semena si podržují klíčivost několik let a ptačinec tak dokáže v dobré zemi vytvořit vzrůstné, souvislé porosty, škodící i víceletým plodinám.  

Žabinec kvetoucí.jpg
Žabinec je všeobecně považován za neužitečný plevel 

Teplé zimy, kdy teplota neklesá pod dva stupně nad nulou, mu dovolí kvést i od prosince do února, a pokud zůstal ve skleníku nebo zakrytém pařeništi, máte o zeleň postaráno.  

Pochvalme jeho vytrvalost

Díky tomu, že je ptačinec zelený prakticky celoročně, nabízí zajímavou možnost: křehká nať rostliny před rozkvětem se dá dobře konzumovat jako salát (nebo přísada do jiného salátu) i v zimních měsících. Dobře opraná nať se také může nasekat a použít stejně jako řeřicha do pomazánek nebo na chleba s máslem.

Nečekané schopnosti

Ptačinec a léčivka? Třebaže je to málo známá skutečnost, využití ptačince je mnohostranné. Lodyhy (nať) rostliny mají vysoký obsah vitamínu C a E, tříslovin, hořčin a saponinů. Dále tu najdete karotin a minerální soli s obsahem draslíku a hořčíku.  

Sbírá se kvetoucí nať od konce dubna a z ní se lisuje šťáva užívaná bez dalších úprav (je účinnější než nálev). Běžné dávkování je kávová lžička šťávy čtyřikrát denně před jídlem.

Na všelijaká trápení

Šťáva z ptačince má močopudné účinky, upravuje metabolizmus organizmu, využívá se při léčbě plicní tuberkulózy, ekzémů (zlepšuje stavy při úporném atopickém ekzému), tiší i revmatické bolesti.  

žabinec lodyha.jpg
Rostlina má mnoho léčivých účinků 

Na plicní potíže a podpůrnou léčbu tuberkulózy se míchá čerstvá šťáva s medem, směs se pak užívá až osmkrát denně po jedné kávové lžičce. Lze také namočit čerstvou nať do litru studené vody a přivést ji na jednu minutu do varu.  

Po deseti minutách se k scezenému odvaru přidá tři deci až půl litru bílého vína. Užívá se dvakrát denně po dvou deci mezi jídlem. Proti revmatickým bolestem můžete na postižená místa přikládat obklady z drcené nati a nechat v klidu alespoň třicet minut.  

Ekzémy a lupenka se potírají šťávou z drcených lodyh, stejně jako červené skvrny v obličeji: nechává se třikrát týdně působit jednu až dvě hodiny (podle reakce), pak se ošetřené místo omyje vlažnou vodou. Je-li potřeba kůru zopakovat, dejte si týdenní přestávku.  

Pro chovatele

Máte doma andulky nebo jiné ptactvo? Pro ně je ptačinec výborným zeleným krmením po celý rok. Starší ptáci ho rádi ozobávají vcelku, pro mláďata doporučuji nasekat do míchanic – je křehký a vhodný i pro ně. Kdo má slepice, ten dobře ví, že pokud mají příležitost, rády si na něm pochutnávají.

Žabinec porost.jpg
Žabinec si vysloužil spoustu lidových pojmenování

Kdo jsi?

Naši předkové oplývali bujnou fantazií, a každá rostlina měla spoustu krajových názvů. Z mnoha pojmenování ptačince by tu byly například: hadí pusa, hadí tlama, kozí střevo, kuří mor, lebenec, ptačí salát, a protože si lidová tvořivost občas servítky nebrala, najdeme pro ptačinec i nelichotivé pojmenování pochcaný Honza.  

Až na ten ptačí salát, který je celkem pochopitelný, se mě neptejte, proč se ptačinci dostalo takových nelichotivých jmen. Myslím, že si to ani nezaslouží.

Doporučujeme

Články odjinud