vytisknout velikost písma Poznejte pražské zahrádkářské osady

Zahrádkové kolonie ve městech, to je svět sám pro sebe. Pohled na něj nabídne výstava autorů Karolíny Pauknerové a Petra Gibase, jež mapuje takovéto osady v Praze a představuje jejich vývoj v historickém i zahraničním kontextu.

Zahrádkáři a zahrádkářství představují v městském prostředí svébytný fenomén, který mnoho lidí pokládá za ryze českou aktivitu spojenou především s obdobím normalizace. To je ovšem omyl; městské zahrádkové kolonie, předchůdkyně těch dnešních, byly součástí evropských a amerických měst již od druhé poloviny 19. století. U nás se začaly objevovat na přelomu 19. a 20. století. 

Zahrádkaření lidi baví.

Evropská liga zahrádkářů sdružuje přes 3 miliony členů ze 14 zemí Evropy. K nim je třeba ještě připočíst zahrádkáře Českého zahrádkářského svazu, největší české zájmové organizace, který ale není členem Evropské ligy a sdružuje téměř 170 tisíc členů ze zahrádkových osad i z přídomních zahrádek a specializovaných klubů v 2 770 místních organizacích. Mnozí Češi však nejsou členy svazu, a proto je skutečný počet zahrádkářů v Čechách ještě vyšší.

 

Zahrádkářství v českých zemích má svá specifika. Ta vyplývají jak z historického vývoje ve 20. století, tak i ze zvláštní postsocialistické situace, v níž se česká společnost nachází. Od svého počátku až do současnosti představují zahrádky možnost odpočinout si od ruchu velkoměsta a příležitost vypěstovat si vlastníma rukama ovoce i zeleninu.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Akvarel zobrazuje počátky zahrádkaření v Německu, 20. léta 20. století (Ze záhonků pro celou rodinu se stávají zahrádky. Tak vznikla v roce 1870 první zahrádkářská kolonie světa.), Deutsches Kleingärtnermuseum in Leipzig • Pavilonek Děvín, Dětská farma na Libeňském ostrově, po roce 1926, Literární archiv Památníku národního písemnictví 

Výstava ukazuje, v čem se zahrádkářské pražské osady liší a co je naopak pro všechny společné, přičemž detailněji se věnuje čtyřem z nich (Libeň, Skalka, Jenerálka a Vinoř). Představeny jsou také čtyři osobnosti (M. Schreber, E. Howard, I. V. Mičurin, E. Štorch), které zahrádkaření nějakým způsobem ovlivnily.

 

Kolik osad Praha má?

Údaje se liší. Podle studie vypracované pro Útvar rozvoje hlavního města Prahy v roce 2012 se jedná o necelých 300 osad zaujímajících plochu 730 hektarů. Menší polovina z nich je součástí Českého zahrádkářského svazu. Některé zdroje uvádějí až téměř dvojnásobné množství osad s počtem přesahujícím čtyři stovky těch fungujících. Nejmenší pražské osady nedosahují ani 4 000 metrů čtverečních, například asi nejmenší osada Holyně-Ve Skalách jich zaujímá necelých 2 500. Naopak největší je osada v Lipencích s rozlohou přes 48 hektarů.

 

Pro ilustraci je výstava doplněna informacemi a fotografiemi ze sedmi zahraničních zahrádkových osad (Velká Británie, Finsko, Švédsko, Polsko, Německo, Rakousko a Dánsko), množstvím map i plánů. To proto, aby si každý návštěvník mohl o zahrádkaření a zahrádkářích vytvořit svou vlastní představu.

Klepněte pro větší obrázek 
Zahrádková osada Ořechovka, foto: Tomáš Brabec 

Zhlédnout ji můžete v období od 6. června do 6. října 2013 v Sále architektů na Staroměstské radnici (4. patro, Staroměstské náměstí 1). Přístupná bude zdarma, a to vždy v pondělí od 11.00 do 18.00 hodin a od úterý do neděle od 9.00 do 18.00 hodin.

Doprovodný program:

  • středa 19. června v 17.00 hodin: komentovaná prohlídka (Petr Gibas)
  • středa 18. září v 17.00 hodin: přednáška Zahrádkaření v městském veřejném prostoru 21. století (Arnošt Novák)
  • středa 2. října v 17.00 hodin: projekce fotografií ze zahrádkových osad (Petr Gibas)

 - nutné je rezervovat si místo na adrese info@salarchitektu.cz

Zdroj: Útvar rozvoje hlavního města Prahy

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Co s ruličkami od toaleťáku? Vyrobte si květinový věnec

Co s ruličkami od toaleťáku? Vyrobte si květi…

Přemýšlíte, jak o víkendu na chvilku zabavit děti? Pusťte se s nimi do výroby netradiční jarní dekorace z prázdných ruliček od toaletního papíru. Květinový věnec zvládnete i s těmi nejmenšími.

18.  2.  2017 |
Pusťte se do výsevu bylinek, je ideální čas

Pusťte se do výsevu bylinek, je ideální čas

Máte-li dobrou loňskou zkušenost s některou bylinkou, není důvod, proč ji nepěstovat letos znovu. I na malém záhonku můžete vysadit více druhů, a mít tak bylinkovou zahrádku třeba jen metr čtvereční velkou. A pokud žijete v bytě bez zahrady, zkuste bylinkami osázet truhlík. Budou vám k radosti v době květu i k užitku v kuchyni po celou sezonu. 

6.  2.  2017 |
Voděnka – nenáročná pokojovka, která si zaslouží pozornost

Voděnka – nenáročná pokojovka, která si zaslo…

Kdysi patřila k běžné květinové výzdobě oken městských činžáků, venkovských stavení a nechyběla ani v kancelářích. Většinou se o ni nikdo moc nestaral, a přece rostla jako z vody. Inu, voděnka.

19.  2.  2017 |
8 rad, jak doma vyčistit vzduch, aby se vám lépe dýchalo

8 rad, jak doma vyčistit vzduch, aby se vám l…

I když ovzduší nad naší republikou není nejčistší, měli byste vědět, že vzduch v interiéru je až patnáctkrát horší. Ať už je to v bytě či v kanceláři. Obsahuje nejen nebezpečný kysličník uhličitý a všudypřítomný prach, ale také spousty škodlivin, které po vdechnutí vyvolávají velké množství zdravotních problémů, mezi nimi i čím dál tím častější alergie. Poradíme vám proto, jak vzduch udržet co nejčistší, i když nemáte k dispozici čističku.

15.  2.  2017 |
Jak si vypěstovat papriky? Semínka zasijte už teď

Jak si vypěstovat papriky? Semínka zasijte už…

I když venkovní teplota stále padá pod nulu a za okny často poletuje sníh, je právě teď v únoru nejvhodnější doba na to pustit se do pěstování téhle chutné zeleniny. Poradíme vám, jak si vlastní sazeničky vypěstovat ze semínek.

10.  2.  2017 |