Plodová růže přináší půvab i užitek

Královna je užitečná

Růže (Rosa sp.), královna květin: tak se o ní mluví kvůli nádherným, mnohotvarým květům všech rozličných barev a velikostí. Trochu se zapomíná na její plody, jež ji zdobí do zimních měsíců a nesou navíc užitek nejen přezimujícím ptákům, ale i lidem.

Růže šípková s rozvíjejícími se poupaty vynikne ve volné přírodě i ve váze

Šípky mají mnoho tvarů i barev (od žluté až po tmavě hnědou), některé jsou drobné jako hrášky, jiné velikosti menšího ořechu. Ani doba zrání plodů není u všech růží stejná; existují druhy zrající již v plném létě, jiné se hodí ke sběru až v říjnu.

Ovocná růže = plodová růže

Předem vás chci ujistit, že žádná růže není jedovatá, můžete tedy bez obav sbírat šípky z kteréhokoliv druhu. Pochopitelně se lépe zpracovávají šípky velkoplodých růží (říká se jim také dužnoplodé).

Tradici má u nás sběr plodů šípkové růže (R. canina). Někde se jí říká psí růže, podle latinského názvu (canis = pes, canina = psí). Šípky byste si neměli nechat tvořit v zahradě na růžích velkokvětých a mnohokvětých, aby se keře nezeslabovaly tvorbou plodů.

Rosa canina

Co najdete v šípku

Plody růží prý sbírali naši předkové už v neolitu, což pro nás objevili archeologové. Šípky mají vysoký obsah vitaminu C v takové formě, že se neznehodnocuje tepelnou úpravou, dále i vitaminu A.

Přítomno je také mnoho minerálních látek, například vápník, draslík, hořčík, železo, fosfor, síra a sodík. To ale zdaleka není všechno: do malého šípku se vejdou ještě třísloviny, slizy, cukry, pektin, silice, antokyany a kyselina jablečná spolu s citronovou! 

Jarní životabudič, prevence i léčba

Šípky působí proti jarní únavě, při hypovitaminóze (což je nedostatek některých vitaminů), preventivně působí proti infekcím ledvin a močových cest. Mají léčivé účinky při infekcích urogenitálního traktu. Příznivě ovlivňují krvetvorbu a podporují dobré vyměšování i činnost střev. 

Šípky se při sběru brání svými trny, ale trocha boje stojí za to

Jděte k šípku!

Některé druhy plodových růží dozrávají už nyní od poloviny měsíce srpna, většina pak během září a počátkem října. Pokud byste je chtěli zpracovávat na marmelády, je lepší nechat plody přejít mrazem – jsou pak sladší a lépe se rozvařují. 

• Růže šípková (R. canina), nejznámější, rostoucí volně v přírodě takřka všude, je velice nenáročným druhem. Plody má červené, asi třícentimetrové, nejčastěji používané k sušení a výrobě čajů. Sběr šípků v říjnu a listopadu.

• Růže dužnoplodá, někdy též růže jablečná (R. villosa syn. R. pomifera) má registrovanou ovocnou odrůdu ‘Karpatia’ se sytě červenými, velkými šípky s malým počtem semen, vhodnými na čaj a marmelády – má vyšší obsah cukrů. Dozrává v první půli srpna.

• Růže Moeysova (R. moyseii) upoutá na první pohled velikostí plodů. Šípky jsou téměř šest centimetrů dlouhé, temně oranžovo červené s mimořádně vysokým obsahem vitaminu C. Kvalitní plody mají všestranné využití, sběr může začít během září.

• Růže svraskalá (R.rugosa) není domácího původu, patří ale k nejodolnějším druhům. Plody má v průměru třícentimetrové, zploštělé, s masitou dužninou, jež se dobře konzervují. Dozrává později během září a října.

• Růže vinná (R. rubiginosa) s menšími šípky vonícími po jablkách. Plody se hodí na kompoty či ovocné víno nebo marmelády (pak nechte plody přejít mrazem, budou chutnější). V konzumní zralosti jsou šípky v srpnu a září.

Nezapomínejte, že i semena – nažky – uvnitř šípků jsou léčivá. Obsahují hodně vitaminu E (pro mladou pleť), čaj působí močopudně a zklidňuje revmatické choroby. 

Plodové růže vám zajistí zimní pohodu

Horký šípkový čaj přijde vhod po návratu ze sychravého a mrazivého počasí, šípkové víno vám zase bude dobrým společníkem v dlouhých zimních večerech.

Uvařit si můžete zavařeninu, šípkovou polévku, omáčku ke zvěřině, do malých sklenic zavařte kompot nebo si naložte šípky na likér. Někdo dělá povidla, protlak či rosol, průmyslově se šípky zpracovávají na džusy. 

Znáte likér a pikantní omáčku ze šípků?

Obojí je jednoduché a dobré! Zkuste si letos nasbírat šípky a nachystejte něco na zub i na hlt: 

Omáčka ke zvěřině

250 ml bílého vína

125 ml smetany

Víno s hřebíčkem a cukrem svařte na menší objem, přidejte protlak z rajčat a šípků, citronovou šťávu, pepř a sůl. Množství přísad si upravte podle své chuti, pak zalijte smetanou a zlehka nechte přejít varem.  

(Protlak ze šípků: očištěné plody zbavte semen, pokrájejte a uvařte do měkka jen maličko podlité vodou. Po rozvaření rozmixujte, můžete přisladit a přisolit dle chuti.)  

Šípkový likér

50 dkg přemrzlých šípků

25 dkg cukru

2 dl vody

1,5 l vodky

pomerančová kůra

skořice

Šípky s pomerančovou kůrou (stačí z půlky většího pomeranče) naložte na deset dnů do vodky a nechte vyluhovat. Pak sceďte, svařte si cukr s vodou a po vychladnutí dolijte k výluhu. Řádně promíchejte (protřepte) a rozlijte do lahví. Likér by měl mít zlatožlutou, nezkalenou barvu.