7
Fotogalerie

Pepřince bez pepře

Máte chuť založit si sbírku zajímavých pokojových rostlin? Začněte třeba s pepřinci - málokterý druh nabízí tolik vzhledem odlišných odrůd jako tato nenáročná rostlina.

David a Goliáš

V čeledi pepřovníkovitých (Piperaceae) najdete dobře známý pepř černý (Piper nigrum), zdroj nepostradatelného koření, i pepřince (Peperomia) – zajímavé pokojové rostliny. Pepř černý pochází z Indie – zde se tato několikametrová ovíjivá liána pěstuje pro bobule, používané ve všech kuchyních světa jako koření do pokrmů.

Pepřince mají za zemi původu Jižní Ameriku, na jejímž území rostou v polostínu tamních pralesů. Jsou to deset až dvacet centimetrů vysoké trsnaté rostliny, pěstované pro ozdobný list i nenápadné, ale zajímavé květenství. V současnosti máte na výběr z téměř tisíce odrůd pepřinců s listy hladkými, vrásčitými, jedno- nebo vícebarevnými, se vzhledem sukulentů i převislými tvary. 

Nejznámější obyvatelé

Prvním členem vaší budoucí sbírky může být pepřinec zkadeřený (P. caperata). Jde o druh nejčastěji pěstovaný, s drobnými srdčitými lístky svraskalými podél žilek. Svěží zeleň u nich přechází v olivovou, blíž řapíku se mění do červenavě čokoládové.

pepřinec zkadeřený.jpg
Peperomia caperata zaujme svými listy

Květenství se podobají drobným myším ocáskům (jako u většiny pepřinců) na červenavých stoncích. Už mladé rostliny pravidelně a dlouho kvetou. Některé formy tohoto pepřince mají listy stříbřité nebo s fialovým nádechem, vždy je ale poznáte podle typického zvrásnění listů.

Úplně odlišný vzhled má pepřinec tupolistý (P. obtusifolia): je robustnější, s většími tužšími, podlouhlými listy v tříbarevném provedení – žlutobílá plocha je rámována načervenalým okrajem.

Peperomia obtusifolia.jpg
Ačkoliv nijak výrazná, svědčí květenství o dobrém pěstitelském postupu

Drobnější pepřinec okrouhlolistý (P. rotundifolia) roste dobře na světlých místech bez úpalu. Vytváří husté trsy z delších a převislých stonků s přisedlými lístky.

Peperomia_rotundifolia.jpg
Přímé sluneční paprsky rostlinám nesvědčí

Výčet dalších zajímavostí by byl přespříliš dlouhý, vždyť existují i pepřince epifytní či okénkové sukulenty s vrchní stranou listů průhlednou (například P. nivalis, P. asperula). 

Peperomia asperula.jpg
Peperomia asperula vyniká svým zbarvením

V pokoji i jinde

Jak napovídá původ pepřinců, snesou celoročně teplo našich bytů a nemusíte pro ně vyhledávat chladné ubytování přes zimní měsíce. S pralesním původem souvisí jen jejich nároky na vyšší vzdušnou vlhkost, proto se jim často lépe než v přetopeném pokoji daří v kuchyni.

Celoročně potřebují světlé až polostinné místo, odrůdy s barevnými listy se na světle lépe vybarvují. Častější rosení nebo vyšší vzdušnou vlhkost přivítají hlavně drobnolisté exempláře. 

pepřinec drobnolistý.jpg
Pokud se časem vaše rostlina dopracuje k řídkému olistění, radikálně ji sestřihněte, brzy rychle doroste a zhoustne 

Jak na ně

Pepřince koupíte za pár desetikorun, ale i tak by byla škoda rostlinu chybnou péčí zahubit. O stanovišti a teplotách byla řeč v předešlém odstavci, ještě důležitější je správná zálivka. Budete-li mít možnost zalévat měkkou odraženou vodou, je to přesně to, co rostlinám udělá dobře.

Zalévejte jen mírně a pravidelně, přemokření – zvlášť trvalé – pepřince snáší velice špatně. Zahnívají krčky rostlin i kořeny, proto se nebojte rostlinu nechat spíš v sušší zemi. V zimě nezalévejte dřív než po úplném vyschnutí substrátu, v létě k zálivce přidejte pravidelné rosení.

Peperomia11.jpg
Jako u ostatních rostlin platí i u pepřinců, že výsledný dojem závisí i na vhodně zvoleném květináči

Od jara můžete začít pepřince přihnojovat, vyhovuje jim hnojivo pro sukulenty nebo pro pokojové rostliny okrasné listem. Hnojivá zálivka stačí jednou za tři týdny, a to od března do poloviny srpna, pokud použijete hnojivé tyčinky, pak je dávejte v delších intervalech než ostatním pokojovkám. 

Když chtějí přesadit

Namíchejte rovným dílem písek, rašelinu a listovku (místo ní může být i zahradnický substrát nebo zemina pro sukulenty) a brzy zjara rostlinu přesaďte. Stačí jednou za dva až tři roky, pepřince nemají mohutný kořenový systém, častější přesazování je tedy zbytečné.  

Moc pěkně vypadají různé pepřince sesazené spolu v miskách – při stejných nárocích bude péče o ně mnohem jednodušší než o některé prodávané různorodě osázené misky. 

pepřinec 1.jpg
Množení je velmi snadné - řízky zakoření i ve sklenici s vodou 

Ulomí-li se vám při přesazování list nebo kousek rostliny, žádné neštěstí: pepřince dobře koření i z listů, stonkovými řízky se rozmnožují běžně. Stačí je zapíchat do písku s rašelinou, překrýt fólií kvůli vyšší vlhkosti (občas větrat!) a při pokojové teplotě se první kořínky objevují už po dvou týdnech.

Když jim něco chybí

Padání listů pepřinců má většinou příčinu v chladu a nadměrné vlhkosti zeminy. Účinným prostředkem proti půdním a listovým chorobám (pravým plísním) je Previcur 607 SL. V suchém vzduchu bývají tyto rostliny napadány sviluškami nebo listovými háďátky – v tom případě použijte některý z insekticidů pro pokojové rostliny.

Peperomia nivalis.jpg
Peperomia nivalis

Váháte ještě?

Pepřince vás nezklamou, jsou velice pěkné a použitelné i pro osázení terárií (pokud nemáte příliš divoké ještěry), závěsných nádob nebo epifytických kmenů. V tropické zimní zahradě se některé pepřince jako pokryvná rostlina rozrostou ve společnosti dračinců, bromélií, parožnatek, orchidejí i palem. Jak vidíte, mohou vás věrně provázet na každém kroku…

Doporučujeme

Články odjinud