5
Fotogalerie

Péče o popínavé a pnoucí rostliny do zahrad od A do Z

Duben je ten pravý měsíc pro nákup víceletých popínavek. Jak ale dobře vybrat? Kam je umístit? Má výsadba svá pravidla? Budu je muset stříhat? Kdy a jak? Nepoškodí zeď? Jejich výhody a nevýhody?

Dobrý start začíná nákupem

Ještě než se vydáte pro sazenice, zjistěte si dostupné informace o druhu, který jste si vybrali, a zvažte, jestli jeho nároky odpovídají poměrům na vaší zahrádce a vašim časovým možnostem. Více péče a času potřebují kvetoucí popínavé rostliny vyžadující oporu (růže, plaménky, vistárie).

hedera helix.jpg
Břečťan rozjasní i nevzhlednou zeď

Naopak méně popínavky samopnoucí (pnoucí hortenzie, přísavníky, břečťan). Jakmile máte jasno, můžete vybírat z široké nabídky rostlin ten nejpěknější a nejzdravější výpěstek.

Nakupujte pozorně

Při koupi vybírejte rostliny dobře olistěné (u stálezelených druhů), případně s viditelně živými pupeny či očky - v dubnu jsou rostliny připravené vyrašit, a proto se nemůžete splést. Sazenice nesmí být přeschlá ani přelitá.

Pokud si nejste jisti, vyklepněte ji opatrně z květníku a zkontrolujte kořenový bal. Nesmí být zplstnatělý, rovněž kořeny by měly nádobu přiměřeně vyplňovat, aby se bal udržel celistvý.

Než se pustíme do výsadby

Sazenice postavte do nádoby s vodou a nechte je několik hodin nasávat vodu do kořenového balu. Přivítají to hlavně rostliny ze zásilkového prodeje, pokud několik dní cestují. Mezitím vyryjte dostatečně prostornou jámu - měla by mít hloubku a šířku dvakrát větší, než je kořenový bal.

Pokud rostlina vyžaduje drenáž, přidejte na hloubce o vrstvu, kterou vyplníte drobným štěrkem nebo hrubým říčním pískem. Ani pro samopnoucí popínavky nedělejte jámu těsně u zdi domu, protože pod převisem střechy trpí suchem. Na dno jámy dejte kompost s přídavkem vícesložkového hnojiva.

Můžete začít

Sazenice z kontejnerů lze sice vysazovat po celý rok, ale i pro ně je časné jaro nejvhodnější. Zem je dostatečně vlhká, denní teploty nejsou tak vysoké a v dubnu nehrozí ani mimořádné mrazy.

Do připravené jámy vyndejte sazenici z obalu, kořeny neoklepávejte, jen příliš prokořenělý bal lehce narušte. Rostlinu směrujte šikmo k budoucí opoře nebo zdi, zasypte zeminou, přitiskněte a řádně zalijte. Neuškodí nastýlka z posekané trávy nebo mulč z rašeliny a drcené kůry, který udrží vlhkost kořenového balu.

dům s růžemi.jpg
Výsadba pnoucích růží má svá specifika

Pozor při výsadbě pnoucích růží: naočkovaná část musí být nejméně pět centimetrů pod povrchem, jinak by se mohlo stát, že vám růže zmrzne a na jaře vyraší jen podnož, která je odolnější.

Čiňte jim dobře, krásou se vám odmění

Popínavé rostliny, zvláště ty na oporu a bohatě kvetoucí, vyžadují přihnojování, zálivku, řez i pečlivé vyvazování, aby vynikly v celé své kráse. Dubnové přihnojování organickým nebo minerálním plným hnojivem přispívá k intenzivnějšímu růstu a bohatšímu kvetení.

Koncem července, nejpozději však začátkem srpna, můžete přihnojení zopakovat. Nastýlání posekanou trávu v průběhu roku sníží odpařování vody a potlačí růst plevelů. Rašelinou mulčujte pnoucí hortenzii, miluje kyselejší půdu, lépe a bohatěji v ní pokvete.

Důkladná zálivka v době sucha by měla být samozřejmá i pro starší vzrostlé rostliny, v prvním a druhém roce zalévejte popínavky pravidelně a raději vydatně jednou týdně než „cmrndáním“ každý den.

Nebojte se říznout

Pravidelný řez vyžaduje většina kvetoucích popínavek, bez tohoto zásahu byste se záplavy květů nedočkali.

wistárie.jpg
Bez pravidelného sestřihu nemusí popínavé krásky vykvést

  • Vistárie: v prvním roce po výsadbě je to letní řez postranních výhonů na čtyři očka a zimní zkrácení hlavního výhonu. V dalším roce se zkracují krátké výhony vyvázaných postranních větví na čtyři očka, odstraňují se nejspodnější vyrašené výhony (zachová se tak tvar krátkého kmínku) a postranní větve vyvázané k opoře se zkracují o třetinu. V následujících letech pravidelně řežte postranní výhony po odkvětu a ještě jednou v zimě.
  • Velkokvěté a další plaménky kvetoucí koncem léta seřízněte asi třicet centimetrů nad zemí buď před zimou, nebo na jaře (duben) před rašením. Ostatní plaménky a velkokvěté kvetoucí zjara, nepotřebují radikální řez, jen odstraňte suché a slabé výhony. Bylinné druhy plaménků seřízněte koncem vegetace těsně nad zemí.
  • Pnoucí růže seřízněte hluboko již při výsadbě, v dalších letech se odstraňují víceleté prosychající větve, dvouleté výhony, na kterých většina pnoucích růží kvete, se zkracují maximálně o třetinu. Některé nové odrůdy pnoucích růží po seříznutí nad prvním silným listem pod květem opakovaně kvetou.
  • Popínavé rostliny samopnoucí nevyžadují zvláštní řez, spíš dbejte na usměrnění růstu. V prvních letech po výsadbě zkrácením výhonů podpoříte rozvětvení; starší rostliny břečťanu, pokud je pěstujete jako živý plot, snáší i radikální sestřih (vyjma pestrolistých odrůd, které po hlubokém řezu zezelenají).

Živé zelené fasády

Dům porostlý stálezelenými popínavými rostlinami vypadá dobře celý rok. Od svěží zeleně jarních listů přes sytou letní zeleň až k pestrým barvám podzimu - tak se může měnit vzhled vašeho domu, pokud se pro živou fasádu rozhodnete. Je to ideální řešení pro městské malé zahrady. Rostliny nezabírají skoro žádnou plochu, snižují hluk a prašnost z ulice.

Kabát na zimu

Stálezelené popínavky obléknou váš dům celoročně do elegantní zeleně. Nebudou za to chtít nic víc, než polostinné místo přes léto a občasnou zimní zálivku v době bez mrazů.

Bohužel není mezi stálezelenými rostlinami takový výběr: osvědčeným a nenáročným břečťanem (Hedera helix) lze pokrýt velké plochy v poměrně krátké době, dalším vytrvalcem je zimolez Henryův (Lonicera henryi) nebo brslen Fortuneův (Euonymus fortunei, var. radicans). Ostružiník Henryův (Rubus henryi) se na velké plochy fasád příliš nepoužívá.

euonymus.jpg
Brslen Fortuneův potřebuje oporu, aby se mohl pnout; pokud mu ji nezajistíte, poroste jako typický keř

Jedna paní povídala, že…

Nevěřte tomu, co se říká o popínavých rostlinách na zdech domů. Rostliny jsou obviněny z poškozování zdí, zadržování vlhkosti, a tím vzniku plísní, dává se jim za vinu kdejaký ucpaný okap a tašky padající ze střechy.

Popínavé rostliny se přitom chovají k našemu domu šetrně a chrání ho před nepohodou. Zůstává tak jen na nás, abychom dodržovali určitá pravidla potřebná pro zdravou živou fasádu.

Pravidlo první, druhé a třetí

Samopnoucí popínavé rostliny nesázejte, má-li dům starou, nekvalitní, padající a oprýskanou nebo odfouklou omítku - rostliny se nemohou pevně přichytit a silný vítr je může strhnout i s částí omítky, protože nosnost staré a poškozené fasády je snížená.

Nenechejte popínavky vrůstat pod střešní krytinu - je nutné je pravidelně stříhat, aby výhony nedosahovaly pod střešní tašky a nenadzvedávaly je.

Pravidelně stříhejte popínavky tak, aby nevrůstaly do okapů - váha porostu pak pochopitelně klempířské prvky poškodí.

Porovnejte výhody …

  • Domy se zelenou fasádou mají nižší spotřebu tepla o dvě až tři procenta díky pomalejšímu proudění vzduchu kolem pláště budovy.
  • Úspora energie v budově vychází minimálně na pět procent, protože se snižuje únik tepla zdmi porostlými popínavkami.
  • Teplotní ztráty celé budovy se snižují o patnáct až třicet procent oproti domům bez zelené fasády. Výkyvy teplot uvnitř domu jsou proto mnohem nižší.
  • Zdi domu mají přirozenou ochranu v listech rostlin, po kterých stéká dešťová voda, a neprosakuje tak na omítku.
  • Letní teploty uvnitř domu jsou ve vedrech mnohem příjemnější. V budově bez porostu je teplota venkovní osluněné zdi kolem čtyřiceti stupňů. Zeď chráněná pnoucími rostlinami má teplotu jen kolem dvaceti stupňů.
  • Rostliny vysázené v blízkosti stěn odebírají pro svou potřebu vodu z blízkosti základové spáry a snižují vlhkost základů.

klematis.jpg
Klematis, o který se budete dobře starat, vás odmění záplavou květů

… s nevýhodami
  • V rostlinách žijí některé druhy hmyzu (pavouci) a jejich přítomnost není každému příjemná. Takové myši je však úplně jedno, leze-li po holé zdi nebo zelené fasádě, takže lákadlem pro myši pnoucí rostliny nejsou.

  • Určité riziko je spojené s tím, ozeleníte-li neopravenou zeď starého domu: do trhlin by mohly prorůst kořeny popínavých rostlin a poškodit ji.

Tedy:

Vysazujte vhodně vybrané popínavky tam, kde budou pro ozdobu a ne pro zlost, raději zeď pořádně prohlédněte a podle potřeby nejdříve opravte.

I zelená fasáda vyžaduje každoroční údržbu, třebaže k tomu stačí jen zahradnické nůžky a žebřík. Výsledek ale za trochu námahy určitě stojí a zelená fasáda vám vydrží několik desetiletí.

 

 

 

 

 

 

Doporučujeme

Články odjinud