Bez plotu se obejde jen málokterá stavby – vyznačuje naše výsostné území, dává nám pocit bezpečí a chrání soukromí. Co vše obnáší jeho stavba?
Co o nás plot vypoví
Pokud se rozhodneme pro stavbu plotu, měli bychom si v prvé řadě odpovědět na klasickou otázku: Komu (čemu) bude sloužit? Důvody pro zřízení plotu mohou být různé. Pohybujeme-li se v bezpečném prostoru některého ze „satelitů“, zřejmě nám nepůjde o akutní ochranu vlastního pozemku před ataky agresivních sousedů nebo volně se pohybujících domácích zvířat. Můžeme tedy věnovat větší pozornost estetice stavby, jejímu začlenění do rázu okolí apod. a třeba si i dovolit pohrávat se „symbolickým“ oplocením.
V opačném případě – tedy když je potřeba vlastní území bránit před nežádoucím vstupem (nebo třeba jen pohledem), bude nás tato skutečnost nutit do rozměrnější (a také nákladnější) stavby. Ani v tomto případě ale nemůžeme ponechat její „design“ stranou. O plotech totiž platí totéž, co o řadě jiných lidských výtvorů – jsou do značné míry odrazem povahy svého tvůrce (majitele).
Drátěná noční můra
Základním materiálem, který si snad každý vybaví při slově plot, je drátěné pletivo. Z pohledu (nejen) zahradní architektury jde ale o přinejmenším spornou záležitost – jakýkoli architektonický skvost obehnaný pletivem bude působit jako architektonická noční můra. Tento typ oplocení má opodstatnění v případě velkých, hospodářsky využívaných pozemků, u zahrad do 1000 m2 by se však objevovat neměl. Jeho strohost lže ale zmírnit poměrně jednoduchými úpravami: na pletivo lze zavěsit např. rákosové rohože, hustou síťovinu apod. Při zřizování plotu bychom totiž neměli myslet jen na to, aby nevítané pohledy nepronikaly k nám, ale vzít v úvahu, že se na plot nebo skrze něj budeme trvale dívat sami.
Pevná ochrana
Nákladnějším typem oplocení jsou zídky nebo panelové plotové systémy. Je vhodné jich využít právě v případech, kdy potřebujeme vytvořit důkladnější bariéru, více se izolovat od okolí. Jejich konstrukce navíc umožňuje realizaci různých zahradních staveb a doplňků, jakými jsou např. pergoly nebo drobné zahradní domky, zákoutí určená k posezení a umístění zahradního krbu. Měli bychom ale mít na paměti, že zahrada po celém obvodu oplocená vysokou zdí nepůsobí příliš přívětivě, takže bychom měli do oplocení zařadit i lehčí prvky.
Plot může i žít
Zvláštní kapitolou jsou živé ploty. Jejich estetická funkce i příznivé působení na prostředí jsou nesporné, pokud se ale po živý plot rozhodneme, musíme si uvědomit i určitá ometení. Např. totální ochranu srovnatelnou se zdí nám živý plot poskytnout nemůže. Na druhou stranu jej ale lze zkombinovat i s výše kritizovaným drátěným pletivem – živý plot pletivem časem proroste a výsledkem je estetický a současně neproniknutelný plot. I v případě živého plotu tak můžeme uplatnit dělení a estetické a „obranné“ ploty. Jejich rozměry se totiž mohou pohybovat od několika desítek centimetrů až po ploty přesahující dva metry výšky. Živé ploty můžeme rozdělit podle typu na volně rostoucí, přírodní, které vyžadují pouze udržovací řez a jsou tvořeny jen jedním druhem dřevin, a na tzv. stříhaný nebo tvarovanýživý plot.
Živý plot ale nemusí mít je tradiční funkce ohraničení nebo ochrany pozemku. To, že jej tvoří živé rostliny může přinést i další efekt. S jeho pomocí totiž můžeme ovlivňovat mikroklima na pozemku – můžeme například prostřednictvím živého plotu zabránit větru, aby pozemek ochlazoval anebo příznivě ovlivnit vlhkostní poměry.
Plot je stavba
Konstatování z titulku znamená, že plot vyžaduje stejně odpovědný přístup k realizaci jako ostatní součásti domu. Konstrukce, která má naše území bránit nebo je esteticky doplňovat, musí být dostatečně trvanlivá. Pro nosnou konstrukci použijeme např. betonové sloupky nebo dřevěné kůly (ty ale musím impregnovat), zapustíme je dostatečně hluboko (optimálně do hloubky 1 m) amezi ně umístíme pletivo, železnou, dřevěnou výplň nebo tvárnice. Hotový sloupek je vždy dobré zalít vodou následující den (zvláště v letních měsících). V současnosti řada firem nabízí nejen dodání prvků pro různé typy plotů, ale i jejich stavbu a konečnou realizaci.
Vyhnout se sporům
Plot je stavbou i z pohledu práva. Stavební zákon plot považuje za drobnou stavbu, a tak jej lze stavět tzv. „na ohlášení“, tedy bez stavebního povolení.Jeho součástí je kromě jiných dokladů také jednoduchý situační náčrt do podkladu katastrální mapy. Problém může nastat v případě, že je plot součástí kulturní památky nebo je v památkové zóně – tehdy je nutné vyjádření orgánu památkové péče.
Plot ve své hraniční funkci může (a také často je) předmětem sousedských sporů. K tomu, abychom jim předešli, by mělo stačit dodržovat základní zákonné podmínky. Plot má podle nich stát přesně na hranici pozemků, soused je povinen umožnit jeho údržbu i ze své strany pozemku. Plot rovněž nesmí ohrožovat bezpečnost osob v jeho blízkosti.