Jiřiny v čase plného růstu

Vysoké (a velkokvěté) jiřiny jsou nápadné jak vzrůstem, tak hlavně velikostí a stavbou květů. Většinou se pěstují jako solitérní rostliny, pak lépe v zahradě vyniknou.

Pokud jste k nim pozapomněli dát oporu proti větru, můžete kolíky opatrně zatlouct i nyní – je tu ale nebezpečí poškození hlíz, bude-li kůl příliš blízko trsu. 

Jiřiny s výškou kolem jednoho metru a „baby“ jiřinky se víc uplatní na záhonech ve skupinách. Nízké „baby“ jiřinky v nádobách spěchají s růstem nejvíc a také nejdříve kvetou. 

Ve všech barvách a tvarech květů můžete mít nízké jiřinky do nádob – kvetou jako jedny z prvních 

Jiřiny jsou žíznivé…

Ať už pěstujete jakékoli jiřiny (i nádobové), společné mají jedno: potřebují pravidelnou a vydatnou zálivku. Přijde-li období dešťů, pak jste bez starosti, za sucha ovšem musíte jiřinám vodu dopřát, aby se vyvinuly zdravé květní úbory. 

Optimálním způsobem zálivky je kapénková závlaha, která vám ušetří náklady na vodu, rostlinám poskytne dostatek potřebné vláhy a nesmáčí jim listy, jež bývají choulostivé na plísně a houbové choroby.

… a hladové

Kompost, dodaný při výsadbě, byl pro jiřiny dobrým základem, v době růstu ocení zase hnojivou zálivku. Využít můžete kvašený slepičí trus z domácích zdrojů (ředí se zhruba v poměru jedna ku deseti). Nemáte-li tento přírodní zdroj, přihnojujte některým tekutým hnojivem pro kvetoucí rostliny.

Tekutá hnojiva jsou pro jiřiny nejpřijatelnější – rychle se dostanou ke kořenům a rychle působí, jiřiny je spotřebovávají okamžitě a využívají je beze zbytku.

Vodu a živiny potřebují jiřiny od počátku růstu po celé vegetační období

Trápení s chorobami

Udržet jiřiny po celou dobu vegetace zdravé a silné je snahou každého pěstitele. Ne vždy se ale daří rostliny uchránit před nemocemi. V nepříznivých, mokrých létech trpívají hlavně houbovými chorobami.

• Padlí – na listech se objevují jakoby pomoučené skvrny, listy žloutnou a opadávají. Výskyt padlí se zvyšuje za teplého počasí, většinou v druhé polovině růstu a v hustých porostech. Pomáhá postřik některým z fungicidů (Sulikol, Topsin M 70 WP nebo Baycor 25 WP).

• Plíseň šedá – likviduje hlavně řízkovance, rychle se šíří v šedohnědých povlacích na listech a stoncích. Při množení je vhodný preventivní postřik řízků fungicidy (Novozir MN 80, Rovral 50 WP nebo Euparen Multi), tyto postřiky lze použít i při zjištění výskytu choroby. Nezapomínejte vydatně větrat!

• Skvrnitost listů – je choroba přezimující v půdě na zbytcích listů, další rok pak napadá nové jiřiny. Žlutozelené skvrny se objevují na starších listech, kde tmavnou a zasychají, listy pak předčasně schnou.

Postupně se choroba šíří na mladší (horní) listy, nenapadá ale stonky ani hlízy. Její výskyt je nejhojnější v době květu jiřin. Ochranou je střídání ploch pro výsadbu a pečlivé odstranění starých listů, pomáhají i postřiky fungicidy alespoň dvakrát po dvou týdnech. 

Virózy jsou nebezpečnější

Příznaků infekcí viry je mnoho: od mozaiky na listech až po deformace a nerovnoměrné vybarvení květů. Nejhorším problémem je skutečnost, že viry napadají hlízy – nákaza se na nich nikterak neprojeví, ale rostliny jsou v dalším roce infikované od počátku růstu. 

Jedinou obranou proti virózám je likvidace napadených rostlin a postřiky proti savému hmyzu (mšice, třásněnky), přenášejícímu virové infekce.

Na darovaných hlízách nákazu nezjistíte. Prohlédněte si raději jiřiny ještě za zelena 

Škůdci sající

Nejen choroby, ale všelijaká živočišná čeládka může mít spadeno na vaše jiřinky. V tomto případě máte naději, že v boji se škůdci uspějete, ovšem bez chemie to asi nepůjde.

• Mšice – staré známé a všudypřítomné, deformují vrcholové listy výhonů, které mohou při silném napadení odumírat. Včasný a opakovaný postřik insekticidy (Decis, Karate) pomůže mšice zlikvidovat.

• Svilušky – libují si v teplém a suchém počasí, kdy sají listy a způsobují jejich skvrnitost. Postřik přípravkem Omite WP nebo Ortus 5 SC je neškodný pro včely.

• Třásněnky – zpomalují růst jiřin, jinak je to škůdce špatně viditelný. Na barevných květech vytváří stříbřité světlé skvrny, deformují také mladé listy. Zkuste postřik některým přípravkem z řady Decis, případně Karate.

• Molice – velmi špatně se likvidují. Voskový povrch těla je odolný proti postřikům a larvy s vajíčky se téměř nezničí. Postřiky je třeba provádět opakovaně v rozmezí několika dnů.

Ošetřit je nutné hlavně spodní strany listů, kde se hmyz zdržuje. Žluté lepové desky pochytají také mnoho molic, z přípravků můžete použít Applaud25 WP, nebo Decis a Karate.

• Klopušky – nadělají nejviditelnější škody na poupatech jiřin. Nabodávají jak listy, tak poupata, ta potom hnědnou a odumírají. Listy zakrňují, rostliny nekvetou a přestávají růst.

  Při zjištění výskytu klopušky je třeba od poloviny června opakovaně postřikovat v rozmezí deseti dnů (až do září) insekticidy. Dobré je přípravky střídat, účinnost bývá pak větší.

Škůdci ožírající

• Škvoři – jsou převážně noční hmyz, ve dne zalézají do vlhkých úkrytů. S chutí okusují listy a nové výhony, hlavně pak poupata a květní plátky. Výsledkem jejich požeru je úplně znehodnocený květ. Lze použít postřik Karate 2,5 WG.

• Plži (slimáci, plzáci) – jsou to nejhorší, co může vaše jiřiny potkat. Vylézající v noci a za deštivého počasí i ve dne. Ožírají nejen listy a poupata (květy), ale prokusují i stonky. Pokud se plži přemnoží a navštíví záhon s jiřinami, výsledkem je katastrofa.

Metod, jak se zbavit plžů, je mnoho, účinek mechanického sběru je většinou krátkodobý. Nezbývá, než sáhnout k chemii: přípravek Mesurol nebo Vanish Slug Pellets a další jsou účinné, musí se ovšem obnovovat podle potřeby.