Možná vás překvapí zjištění, že jedovaté rostliny máte na zahradě i vy. Nepropadejte hned panice; většina listnáčů, jehličnanů, trvalek a letniček je spíše nepoživatelná, než aby se jednalo o smrtelně jedovaté rostliny. Přesto není opatrnosti nazbyt.
Zvláště v rodinách s malými dětmi je potřeba zvážit, co chcete na zahradě mít, a včas si zjistit, zda mezi zvolenými druhy nejsou i některé jedovaté. Správným výběrem výsadby si ušetříte horké chvilky.
Nejmenší děti mají potřebu všechno ochutnat a co najdou, strčí do pusy. Starší, školkou povinné, jsou zase zvídavé: bude ta zvláštní borůvka či krásně barevná kulička sladká, nebo kyselá?
Když podědíte jedovou zahrádku
Ve starších výsadbách najdete spoustu jedovatých rostlin – po stěně domu se pne stálezelený břečťan (Hedera), na jaře vás předlouhými hrozny květů okouzluje vistárie (Wisteria). Obě rostliny jsou mírně jedovaté, obzvláště pak jejich plody.
Na plodných výhonech starších keřů břečťanu dozrávají tmavě fialové bobule, po jejichž požití následuje nevolnost a zvracení. Při konzumaci většího množství plodů se dostavují křeče, úporný průjem a může se objevit i vyrážka.
Vistárie budou koncem léta lákat děti svými lusky. Vyjí-li z nich semena, nevyhnou se bolestem břicha a nevolnosti. Naštěstí obě rostliny mívají plody vysoko, kam děti běžně nedosáhnou.
V chladnějších oblastech rozkvétá břečťan až po několika letech a lusky vistárie u nás většinou ani nedozrají
Opravdoví zabijáci
Krásně kvetoucí štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides) je ozdobou zahrady. V polovině léta začne na keři dozrávat množství semen, která jsou opravdu nebezpečně jedovatá. Při konzumaci většího množství může dojít až k ochrnutí dýchacích cest a udušení. Štědřenec má silně jedovatou i kůru.
Mezi letničkami není tak zle, ale vyhnout byste se měli okrasnému tabáku (Nicotiana alata) a hlavně skočci (Ricinus communis). Je to mohutná, velice atraktivní letnička, jejíž semena jsou lesklá, mírně podlouhlá a lákají ke hraní a ochutnání. Ve větším množství jsou smrtelně jedovatá.
Velmi nevhodnou jehličinu pro zahradu s dětmi představuje tis (Taxus baccata) – od jehlic, přes kůru až k semenům je prudce jedovatý. Jedinou poživatelnou částí tisu je červený míšek obalující semeno. Na něm si pochutnávají v zimě ptáci bez úhony na zdraví.
Nevysazujte si ani zimostráz (Buxus sempervirens). Celý keř je silně jedovatý, to znamená i jeho listy a kůra. Jed v nich obsažený přivodí člověku křeče a průjmy, může dojít i k ochrnutí centrálního nervového systému. 
Jsou známy případy, kdy se koně otrávili při okusování tisů. Stejně tak se prý mohou otrávit planým svlačcem – toho by ovšem museli spořádat víc jak dvacet pět kilogramů během tří dnů
Okusování není dovoleno
Mnohé keře a stromy mají mírně jedovatou kůru, a jak známo, děti (i malá domácí zvířata) rády okusují větvičky, žvýkají stébla trav nebo stonky rostlin. Vysvětlete jim, že ne vše, co v zahradě roste, je k jídlu, a hlavně – nenechávejte je bez dozoru.
Mnoho keřů má plody, jimiž se živí ptáci. Ani to však neznamená, že bobule můžete jíst bez rizika a že si nepřivodíte nevolnost. Obyčejný pámelník, bobkovišeň, ptačí zob, lýkovec, brsleny a cesmíny či janovce, všechny lákají svými plody pro lidský žaludek nevhodnými.
Kožní alergie vás potrápí
Bolestivé puchýře, vyrážky, zarudlá kůže – to vše mohou být průvodní jevy následující po dotyku rostlin. Nepříjemné zarudnutí způsobuje například škumpa a po dotyku třemdavy vám mohou naskákat solidní puchýře.
Trochu jedu v nejběžnějších jehličinách
Slabě jedovatý je i jalovec (Juniperus communis), cypřiše (Chamaecyparis) a túje (Thuja). V mnoha případech slouží jedovaté rostliny zároveň jako léčivky – buď jsou užívány jako sušené drogy, nebo se využívají k výrobě léků.
Budete-li pátrat po dalších nevhodných rostlinách, zjistíte, že ani pěnišníky nejsou bez viny a jed obsahuje kůra, listy i květy. Skromný barvínek (Vinca minor), který bývá podrostem jehličnanů, se také počítá mezi jedovaté rostliny.
Mírně jedovatý barvínek neublíží ani vašim domácím zvířatům, pouhým okusováním se neotráví
Nebezpečné jarní záhony
Nepoživatelná a mírně jedovatá je většina cibulí a hlíz okrasných rostlin. Jed obsahuje i čemeřice (Helleborus niger), srdcovka (Dicentra spectabilis) i první jarní kvítka – sněženky (Galanthus nivalis) a bledule (Leucojum vernum). Komplikace vám může přivodit i hlaváček jarní (Adonis vernalis).
Pozor hlavně na prudce jedovaté konvalinky (Convallaria majalis): výrazná vůně květů způsobuje bolesti hlavy. Celá rostlina je silně toxická a jed z řezaných květů se vylučuje do vody ve váze.
Nebezpečí číhá i na terasách
Třebaže je terasa útočištěm pro chvíle odpočinku, často bývá osázená nebezpečnými rostlinami. Vzpomeňte na krásné květy durmanů (jedovatá je celá rostlina), elegantní oleandry, případně nízké kaliny pěstované v nádobách. Jeden potenciální travič vedle druhého!
Vzpomenout musím i lilkovité rostliny či nedozrálé plody fazolů. Toxické je též jmelí, kupované každoročně jako symbol Vánoc. Pro citlivé lidi a alergiky jsou nebezpečné i obyčejné muškáty (Pelargonium), petúnie (Petunia) či verbeny – sporýše (Verbena hybrida). Řídce chloupkatými listy je dovedou potrápit i okrasné tykvičky (Cucurbita).
Čilimníky mohou po odkvětu vábit děti svými narůstajícími lusky, naštěstí tvrdá semena nejsou tak chutná jako bobule některých keřů
Když dojde k otravě
Přes veškerou opatrnost a dohled se může stát, že se malé dítě jedovatou rostlinou otráví. Jak postupovat, aby nebylo více škody než užitku a pomoc byla účinná a rychlá?
- Dejte dítěti sníst několik tablet aktivního (pro starší ročníky – živočišného) uhlí. Malým dětem je rozmíchejte do nápoje, přesnídávky a podobně, poté se tablety musí hodně zapít čajem.
- Při otékání sliznic v ústech dejte dětem cumlat led nebo zmrzlinu, aktivní uhlí nepodávejte.
- Nemanipulujte s dítětem násilně, nechte je v klidu a kontaktujte odborníka.
Ať už víte, nebo nevíte, jakou rostlinu či její část dítě snědlo, volejte Toxikologické informační středisko – telefonní číslo 224919293 a domluvte se na dalším postupu. Neznáte-li název rostliny, snažte se ji alespoň podrobně popsat. Případné dotazy můžete zaslat e-mailem na adresu tis@vfn.cz.
Tak vypadá správná jedová zahrádka: břečťan s vistárií na zdi (pod nimi roste barvínek), pár pěnišníků a bystré oči jistě poznají vykukující tis v pozadí
Předcházejte nepříjemnostem
Při nejlepší vůli nelze dětem zabránit ve styku s jedovatými rostlinami: nedělali byste totiž nic jiného, než sledovali, kolem jaké zeleně se váš potomek pohybuje. Nezbývá tedy, než se věnovat prevenci:
- Ptejte se při nákupu, co si nesete k výsadbě domů.
- Nepěstujte jedovaté rostliny v dosahu dětí (na podlaze terasy).
- Vyhněte se výsadbě trnitých rostlin a rostlin s ostrými listy (některé okrasné trávy).
- Mějte děti trvale pod dozorem a od malička je učte, že nesmí nic jíst bez svolení dospělého.