5
Fotogalerie

Jak si vytvořit vřesoviště

Pojem vřesoviště vyvolává ponejvíce představu větrem ošlehané anglické krajiny, která jako by žila svým vlastním neuspěchaným životem. S vhodnými rostlinami vykouzlíte podobnou atmosféru i na české zahrádce, koneckonců místa hustě porostlá keři letitých vřesů v české přírodě nechybí.

Rozkládají se na osluněných stráních nebo okrajích lesů, a vřesy nejsou zdaleka jedinými rostlinami, které je tvoří. Jejich dominující zelené či šedozelené barvě listů a několikabarevné škále květů přidávají na rozmanitosti další dřeviny, traviny či kobercově rostoucí trvalky. Plody rostlin lákají zpěvné ptáky, úkryt tu nachází další drobní živočichové.

vresoviste_1.jpg
Coby inspiraci můžete navštívit například přírodní rezervaci Božidarské rašeliniště v Krušných horách 

Založení vřesoviště 

Vřesoviště lze vybudovat na svažitém terénu stejně jako na rovině. Aby působilo přirozeně, mělo by mít nepravidelný tvar. Důležité je celoroční oslunění místa, aby byla půda v době vegetačního období zahřívaná; jen rododendrony budou raději v polostínu.

Vřesovištní rostliny vyžadují lehkou, propustnou půdu. Dále je třeba upravit její kyselost; měla by mít hodnotu 4-5 pH. Do bezvápenatých půd stačí přimíchat buď rašelinu, listovku nebo borovou hrabanku a říční písek.

Vápenatou půdu je nutné odstranit do půlmetrové hloubky a navézt novou ze směsi rašeliny, říčního písku a borové hrabanky. Stejný postup platí pro jílovité půdy a půdy s obsahem opuky a slínu. 

Základní pravidla pro výsadbu rostlin

Půdu je nejvhodnější připravit na podzim a na jaře osadit rostlinami. Zakořeněné rostliny v kontejnerech můžete vysazovat během celého vegetačního období.

Při výsadbě je třeba ponechat mezi jednotlivými rostlinami dostatek prostoru, aby se měly kam rozrůst. Volnou půdu mezi rostlinami a případné cestičky je vhodné vysypat mulčovací kůrou. Udržuje vlhkost půdy a současně zabraňuje růstu plevele.

vresoviste_4.jpgvresoviste_2.jpg
Při výsadbě počítejte s tím, že při dobrých podmínkách se rostliny hodně rozrostou 

Voda po celý rok

K zalévání vřesovištních rostlin je nejvhodnější měkká dešťová voda. Studniční je nevhodná, protože se z ní dostává do půdy vápník. Důležitá je u stálezelených dřevin vydatná zálivka i v podzimních a zimních měsících.

Listy i v zimním období vylučují vodu, kterou si rostlina ze zmrzlé půdy nevytáhne. Vřesoviště není třeba hnojit, pokud se půda zdá být příliš chudá, je nutné použít speciální hnojivo. 

vresoviste_5.jpgvresoviste_6.jpg
Český název vřesoviště je odvozen od vřesu, nejrozšířenějšího druhu rostoucího na vřesovištích 

Následná péče

Údržba v dalších letech je minimální. Stačí pravidelný sestřih, který pomáhá rostlinám zhoustnout, což zabraňuje vysychání a vymrzání řídkých keříků.

Vřesy, dabécie a letní i podzimní vřesovce se stříhají brzy na jaře, druhy kvetoucí zjara až po odkvětu. Větvička se sestřihne nakrátko s celým odkvetlým květenstvím. Zkracují se i nekvetoucí dlouhé výhony.

Doporučujeme

Články odjinud