vytisknout velikost písma Jak se rozmnožují jehličnany

Přečtěte si podrobný článek o všech možnostech rozmnožování jehličnatých dřevin. Probereme generativní množení, řízkování, množení vzdušnými odnožemi, hřížení, roubování a školkování.

Nejpřirozenější a nejproduktivnější způsob rozmnožování dřevin je generativní množení – výsevy semen. Přináší vitální potomstvo přirozeného vzhledu, můžeme jej ale použít jen u základních druhů a kultivarů s geneticky ustálenými vlastnostmi, produkujících u nás klíčivá semena.

Okrasná zahrada | Zahradní rostliny | Okrasné rostliny | Balkonové rostliny | Výživa a hnojení | Jehličnany | Ochrana a péče | Choroby a škůdci

Mohlo by vás zajímat: Stříbrné jehličnany aneb Modré konifery k pěstování

Vysejeme-li semena kultivarů vzešlých z několikanásobného křížení, bývá potomstvo různorodé a jen v malém procentu rodičům podobné. Některé hybridní kultivary klíčivá semena vůbec neprodukují. Pro uchování jedinečných vlastností kultivarů je tedy nutné množení vegetativní, to je štěpování a řízkování.

Klepněte pro větší obrázek 


Generativní množení (semenem)

Sklizeň a úprava semen

Pro sklizeň vybíráme semenné stromy typického vzhledu. Sklizeň je třeba uskutečnit ve správné (klíční) zralosti. Šišky některých jehličnanů zrají i několik let a jejich sběr z vysokých stromů může být velmi nebezpečný. Výhodnější může být někdy osiva zakoupit se zárukou o jejich původu, čistotě a procentu klíčivosti.

Okrasná zahrada | Zahradní rostliny | Okrasné rostliny | Balkonové rostliny | Výživa a hnojení | Jehličnany | Ochrana a péče

Zlaté jehličnany aneb Žluté konifery k pěstování

Po sběru je nezbytné některá semena nechat v šiškách před vyluštěním ještě dozrát. Semena ze šišek pak sama vypadají, vystavíme-li je teplu (na radiátoru – zpočátku max. 45 °C, později až o 10 °C více).

Semena z plodů s dužninou (tis a jinan) se po rozmačkání a zkvašení dužniny vyplaví přes síto, bobulovité šištice jalovců se 48 hodin máčí celé, potom se rozmačkají a také přes síto vyplaví.

Klepněte pro větší obrázek

Zacházení s osivy do doby výsevu

Při zjednodušeném pohledu lze říci, že existují tři postupy pro uchování semen od doby sklizně do výsevu. Některá semena vyséváme bezprostředně po sklizni, jinak ztratí klíčivost nebo po výsevu i několik let v zemi přeléhají, než vyklíčí – uchováváme je tedy přímo v půdě.

Okrasná zahrada | Zahradní rostliny | Okrasné rostliny | Jehličnany | Ochrana a péče | Exotika

Znáte sekvojovec obrovský? Rodí se z ohně

Druhým způsobem je uchovávání v sáčcích z řídké tkaniny, zavěšených v suchém a chladnějším prostředí – pozor na hlodavce, zapaření a plísně. Víceleté skladování v uzavřených skleněných nádobách vyžaduje poměrně přesnou úpravu vlhkosti osiva.

Třetí způsob uchování je v tzv. stratifikaci – v chladnu a vlhku, což napomáhá odbourávání zábran klíčení. Některá semena skladujeme nějakou dobu v suchu a stratifikujeme až později.

Suchá semena předem na 24 hodin namočíme, čerstvá semena ihned po posklizňové úpravě promícháme s asi třemi díly ostrého, vlhkého, čistého písku a vložíme do nádob zakrytých hustým pletivem, které brání přístupu ptáků a hlodavců.

Nádoby zahrabeme venku do písku nebo záhonu k severní stěně budovy, kde jsou vystaveny srážkám, poklesům teplot až pod nulu, působení huminových kyselin a mikroorganizmů.

Dobře klíčící druhy můžeme uložit ke stratifikaci i do vlhkého a chladného sklepa, kde se lépe kontrolují. Písek udržujeme vlhký, případným plísním bráníme zálivkou 1–2 % roztokem formalínu. Když při kontrole zjistíme pukání semen, přikročíme k výsevu.

Předseťová úprava semen

Semena v suchu skladovaná před výsevem máčíme 24–48 hodin v čisté vodě, rašelinném výluhu nebo stimulačním roztoku (dle návodu výrobce). Semena lze nechat bobtnat nebo předklíčit ve vrstvě mokrého písku, který častěji převrstvujeme, nebo jen volně rozložená a často kropená na parapetu ve skleníku.

Další přístupnou metodou je mechanické narušení tvrdých slupek (skarifikace) protřepáváním semen v sáčku společně s ostrým pískem, kovovými pilinami a šponami či skleněnou drtí. Přehnaným obrušováním je ale možno embrya zničit. Máčení v kyselinách nelze v domácích podmínkách doporučit.

Klepněte pro větší obrázek

Výsevy

V našem případě půjde spíše o setí malých množství semen v dobře drenážovaných a čistých nádobách (truhlíky, misky), které ukládáme do pařeniště, foliového krytu nebo skleníčku. Máme-li jen několik semen, je lépe vysévat po jednom do kelímků.

K plnění nádob nejčastěji použijeme směs rašeliny nebo jehličnaté hrabanky, ostrého písku a dobře vyzrálého kompostu v poměru 2 : 1 : 1. Semenáčky jehličnanů jsou často napadány plísněmi, a tak pro ně bude lépe výsevný substrát sterilizovat. Semena vyséváme řídce, rozprostřením na substrát. Překryvná – písková vrstva bude v tlouštce rovnající se cca dvou až trojnásobku průměru semen.

Velmi drobná seménka jen slabě převrstvíme pískem přes sítko, výsev přitlačíme prkénkem a udržujeme mírně vlhký a přistíněný. Pařeniště větráme, což je důležitá prevence proti plísním, teplota vzduchu by se měla udržet mezi 10–30 °C. Asi po 14 dnech začneme s přihnojováním vzešlých výsevů slabými roztoky dusíku, koncem června s otužováním.

V srpnu již otužené semenáčky snášejí venkovní prostředí a je třeba do hnojivové zálivky přidat fosfor a draslík, abychom podpořili dřevnatění a vyzrání semenáčků, dusík zcela vysadíme. Zimu ještě semenáčky přežijí v původních nádobách. Brzy na jaře, ještě před rašením, semenáčky školkujeme. U velmi slabých semenáčků školkování ještě o rok odložíme.


Řízkování

Řízkováním množíme kultivary, které při generativním množení nepřinášejí věrné potomstvo nebo u nás neprodukují klíčivá semena.

Odběr a úprava řízků

U konifer se používají nejčastěji vyzrálé řízky. Řežeme za podmračeného dne nebo brzy z rána, dokud je rosa. Řízky nesmí zaschnout, proto je ukládáme do igelitových sáčků nebo zastíněných nádob. Řízky řežeme z konců vrcholových, nebo odtrháváme z bočních letorostů, s tzv. patkou staršího dřeva.

Lépe koření řízky z mladších rostlin, pokud možno vzniklých také řízkováním. Roztřepaný konec trhaných jehličnatých řízků odstřihneme, na spodní třetině řízku odstraníme jehličí. Někdy kořenění pomůžeme seříznutím kůry (neřezat do dřeva) na bazální části řízku.

Klepněte pro větší obrázek

Substrát (zemina)

Substrát pro řízkování musí být nasákavý, ale s dostatečným podílem vzduchu. V praxi většinou vystačíme s rašelinou a ostrým pískem v poměru 2 : 1 nebo 1 : 1, někdy s přídavkem 1 dílu perlitu (expandovaný silikát hlinitý) nebo drceného polystyrenu.

Pro „píchání“ řízků z hygienických důvodů nejlépe poslouží čisté (!) umělohmotné nádoby hranatých tvarů (skladnost). Řízky pak zapichujeme „na doraz“ vedle sebe jen tak hluboko (1–2 cm), aby se nevyvracely. Pro podporu kořenění se používají chemické směsi – stimulátory.

Obalenou nádobu umístíme do pařeniště, skleníku nebo fóliovníku, stínění je kompromisem mezi požadavkem na světlo, teplotu a nebezpečím přehřátí. Doba kořenění je zhruba od 14 dnů do několika týdnů až měsíců a je závislá na mnoha faktorech.


Množení dřevin vzdušnými odnožemi

V květnu až začátkem června vybereme na mateřské rostlině víceletý výhon a na něm odstraníme kousek kůry až na dřevo. U výhonu o síle do 1,5 cm proužek asi v šíři 2 cm, u silnějších maximálně 4 cm.

Odstraněním kůry se omezí tok živin z kořenů i asimilátů z listů, které se pak hromadí v místě přerušení. Na řezu použijeme některý z prodávaných stimulátorů a poté jej obalíme hrstí vlhkého rašeliníku, v nouzi vláknitou rašelinou.

Na rašeliník přiložíme fólii (asi 30 × 40 cm), nahoře i dole ji dobře utěsníme ovázáním a na několika místech ji proděravíme – umožníme výměnu plynů. Vše pak ještě obalíme vrstvou alobalu, která bude bránit přehřívání.

Někteří autoři dokonce doporučují jen ovázání řezu alobalem, bez rašeliníku. Kořínky se objeví asi za 6–8 týdnů. Nejdříve za 12 týdnů pak výhon oddělíme a s prokořeněným rašeliníkem nahrnkujeme.  


Hřížení

Zakořeňování svazků jehlic

Odborná literatura uvádí u borovic ještě další způsob vegetativního rozmnožování, kdy nový jedinec vznikne zakořeněním svazku jehlic s adventivním pupenem. Odstraněním terminálního pupenu (do podzimu, nejlépe do září) se vytvoří podmínky pro tvorbu adventivních pupenů pod vrcholem.

Vytvořené pupeny i se svazky jehlic, v nichž sedí, se v příštím roce na jaře po vyrašení vyřežou a zasadí jako řízky, další péče o zakořeněné svazky je shodná s péčí o řízkovance.  


Roubování

Spočívá v umělém spojení části jedné rostliny (podnože) s částí jiné. Tyto části po srůstu vytvoří rostlinu jedinou.

Místa a doby roubování konifer

Rouby řežeme z horních částí korun mladších, zdravých a typických jedinců, pokud možno jednoznačně určených kultivarů, dáváme pozor na zdravé a nepoškozené pupeny.

Používáme jednoleté letorosty a není dobré používat boční výhonky, ze kterých narostou rostliny netypických tvarů. Odebíráme je pokud možno těsně před použitím, po nějakou dobu se dají uchovat v chladničce v porofoliových sáčcích.

Způsoby roubování

Pracujeme s dobře nabroušeným (!) roubovacím nožem. Pro srůst je důležitý těsný styk, aby vrstvy dělivého pletiva pod kůrou (kambia) podnože i roubu v místě řezů k sobě těsně přiléhaly. Z mnoha způsobů štěpování a jejich variant se pro jehličnany nejvíce používá roubování za kůru s klínovým řezem roubu – pro jemné výhony hůře a dlouho srůstajících druhů a postranním plátováním – pro silné rouby.

Společný je způsob ošetření spojovaného místa, který spočívá v upevnění spoje ovázáním lýkem, pryžovým úvazkem nebo PE páskou. Naroubované rostliny umístíme do studeného pařeniště, je možno využít i studené fóliové kryty, zavlažujeme je jemnou mlhou a za slunečních dnů zpočátku stíníme.


Školkování

Vzešlé semenáčky, řízkovanci i štěpované rostlinky vyžadují různě dlouhou dobu školkování – intenzivnější péče pro otužení, vyzrání dřeva, zesílení, rozvětvení kořenového systému, založení korun a dosažení takových rozměrů, aby obstály na trvalém stanovišti. Mladé rostliny vysazujeme přímo do kontejnerů nebo zahuštěně na zpočátku většinou stíněné záhony, s intenzivnější okopávkou, zálivkou, chemickou ochranou.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Jak vyčistit kuchyňská prkénka a zbavit je bakterií i zápachu

Jak vyčistit kuchyňská prkénka a zbavit je ba…

Je to děsivé, ale kuchyňské prkénko má na sobě víc bakterií, než záchodové. Zatímco ta plastová můžete zpravidla dát do myčky a vyčistit na silný program, s dřevěnými si budete muset poradit jinak. Poradíme vám, jak se snadno zbavit bakterií z masa, nebo zeleniny, které se v kuchyňských prkénkách rády drží a množí.

11.  1.  2017 |
Jak naplánovat založení nové zahrady

Jak naplánovat založení nové zahrady

Aby návrh zahrady skutečně respektoval potřeby všech členů rodiny a jejich různé zájmy, je dobré se nad ním důkladně zamyslet. Má být víceúčelovým prostorem, lahodit oku a vyžadovat co nejméně péče.

17.  1.  2017 |
Česnek: lék, životabudič i afrodiziakum

Česnek: lék, životabudič i afrodiziakum

Léčivá moc česneku byl známa už ve starověku. Využijte ji i vy a zbavte se neduhů, jež trápí váš organizmus. Látky obsažené v kvalitním česneku působí natolik, že s nimi můžete omládnout o 10 let. Tvrdili to aspoň tibetští mnichové.

11.  1.  2017 |
Návod: jak si doma vypěstovat ananas

Návod: jak si doma vypěstovat ananas

Pochutnáte si rádi na ananasu? Až budete příště konzumovat tento exotický plod, nevyhazujte jeho vrcholovou růžici – zkuste si z ní vypěstovat novou rostlinu, která při dobré péči zaplodí. Naše čtenářka Dana Věrčáková, které se to podařilo, nám prozradila svůj vyzkoušený postup.

19.  9.  2016 |
Rýmovník: Zázračná rostlina, kterou můžete pěstovat i doma

Rýmovník: Zázračná rostlina, kterou můžete pě…

Trápí vás rýma a nachlazení? Zapomeňte na útok na lékárnu a hromady kapesníků a zkuste to přírodní cestou. Vypěstujte si doma rýmovník - bylinu, která je nenáročná na udržování a pomůže vám posílit imunitu.

9.  12.  2016 |