Máte rádi burčák, ale nejste žádní znalci, a tak máte při jeho nákupu obavu, aby vás prodejce nenapálil? Vinař Jan Plaček nám poradil, jak má vypadat, vonět a chutnat kvalitní nešizený burčák, kde ho pořídit, jak se o něj starat, kde ho skladovat a co mu dopřát, než si na něm pochutnáte.
Jan Plaček vyznává základní pravidlo: člověk si má koupit jen takový nápoj, na němž si pochutná. Okoštování před nákupem proto nesmíte vynechat. Tím by náš návod vlastně mohl končit, jenže nic není tak jednoduché. Pokud nemáte vyškolené chuťové pohárky, lahodný se vám může zdát i burčák zředěný vodou. Právě z tohoto důvodu je vhodné řídit se i dalšími smysly a minimalizovat tak riziko podvodu.
Co vám o burčáku napoví zrak
Prvotním ukazatelem je vzhled nápoje. Burčák z bílých hroznů by měl mít mléčně bílou až světle žlutou barvu a v určité míře být zkalen kvasinkami. Už na pohled musí být hustý. Je-li narezlý až průhledný, jedná se o burčák smíchaný s vodou.
Tmavá barva má dvojí vysvětlení. Prvním je, že nápoj, ačkoli je vám nabízen coby burčák, nebyl vyroben z hroznů (ty bývají nejčastěji nahrazovány jablky), druhým je, že jeho čas již nevratně minul (v této fázi obsahuje větší množství alkoholu i mrtvých kvasinek).
Na stěnách nádoby, v němž je stočen, i na jejím dně může být patrná jemná usazeninka (většinou jsou to zbytky kvasinek a pozůstatky hroznů). Burčák by neměl obsahovat žádné nečistoty, velké shluky kvasinek či pevné části (například kousíčky jablek, které v něm nemají co dělat).
Nápoj, respektive kvasinky v něm, musejí pořád pracovat (tvoří se oxid uhličitý). Ve sklenici, do níž vám prodejce nalije vzorek, jsou jasně vidět uvolňující se bublinky a pěna.
Co vám o burčáku napoví sluch a čich
S aktivitou kvasinek souvisí i zvukový efekt: přiblížíte-li si skleničku s nápojem k uchu, musí se ozývat příjemné šumění. Přivoňte si k burčáku docela zblízka. Pokud cítíte hrozny a kvasný buket (později se v hotovém víně ztratí), je to v pořádku.
Co vám o burčáku napoví chuť
Jak už bylo zmíněno na začátku, nápoj vám musí chutnat. Sami nejlépe víte, v jaké fázi burčák upřednostňujete (pokud zatím netušíte, že burčák nějaké fáze má, přečtěte si článek Burčák: co byste o něm měli vědět ještě před nákupem).
Do úst naberte menší množství tekutiny a poválejte ji v ústech stejně jako víno. Patrná by měla být kyselinka, ti zkušenější ucítí i odrůdovou chuť. Když je burčák na vrcholu a takzvaně vaří, bude váš chuťový vjem harmonický, nebude převažovat ani sladkost, ani trpkost.
Cítit byste měli i to, že je burčák teplý, ve varu má teplotu lidského těla. Jedná se o přirozené teplo, které se uvolňuje při kvašení. Vinaři sice uchovávají burčák v chladu, ale před prodejem jej nechávají nějakou chvíli ohřát na sluníčku. To potom chutná nejlépe.
Kde burčák kupovat a kde raději ne
Burčák je nejlepší pořídit přímo u vinaře nebo ve vinotéce, kam celoročně chodíte pro kvalitní vína. „Prodejcům u silnic bych se vyhnula,“ radí Hana Plačková. Burčák stočený do plastových lahví a vystavený celodennímu působení vyšších teplot, jak lze často vidět také na stáncích, samozřejmě pracuje a jeho kvalita se rychle mění.
Většinou ani není jasné, kdo je výrobcem či z jaké odrůdy burčák je, přestože to zákon nařizuje. „A pokud prodejce uvádí, o jakou odrůdu se jedná, ale ta se během celé sezony nezmění, pak se s největší pravděpodobností jedná o klamavý údaj,“ dodávají Plačkovi.
Pamatujte také na to, že ředění, dobarvování či umělé doslazování je u nás bohužel stále běžnou praktikou (známy jsou případy, kdy stánkoví prodejci nabízeli burčák, v němž převažovala voda, a to až 74 procenty obsahu).
Starejte se o něj a nezapomeňte: Burčák stále pracuje!
Když si burčák koupíte, věnujte mu náležitou péči. Nádobu s ním uzavřete jen lehce, aby uzávěr propouštěl vzduch, případně je možné provrtat do víčka otvor. Neprodyšné uzavření by mohlo skončit přesně tak, jak ukazuje film Bobule, tedy výbuchem.
Než budete nápoj pít, nechte ho ohřát na sluníčku. Pokud plánujete jeho konzumaci až další den, dejte ho do lednice. Částečně můžete ovlivnit jeho chuť: pokud je spíš sladký, dopřejte mu ještě pár hodin nebo nějaký ten den. Jestliže ho koupíte už „za zenitem“, nezbude vám nic jiného než si počkat do příštího roku.
