Ochlazující vánek je určitě příjemný v parném létě, avšak komu by se líbilo, kdyby mu doma nechtěně „větrala“ okna nebo dveře? Proto myslete také na jejich těsnění, ať už si plánujete pořídit nová nebo řešíte stávající.
Až vám bude kamarád vyprávět, že tohle okno potřebuje tři těsnění, a tamto jenom dvě, a vy si nebudete vědět rady, vzpomeňte si na nás. Nejvíce tepla uniká takzvanou funkční spárou, místem, kde se setkává okenní rám a křídlo. A nejen proto se musí utěsnit. Miniexkurze po dorazových a středových těsněních nám vysvětlí, že dorazové těsnění se dává zvnitřku na křídlo a zvnějšku na rám okna, kdežto středové těsnění se skládá ze dvou částí, kdy jedna je uprostřed profilu rámu okna a druhá na jeho vnitřní straně. Těsnění obecně má bránit zatékání vody i při dešti s větrem o síle vichřice a samozřejmě i pronikání prachu.
A pokud se u plastových oken bavíme o jejich životnosti v řádu 30 až 40 let, pak životnost těsnění se pohybuje zpravidla kolem 20 let. Něco jiného je pak počet těsnění, ovšem ani v tomto případě není jediné správné řešení. Například u plastových oken se většinou používají dvě dorazová těsnění, u dřevěných oken jedno středové a jedno dorazové (z vnější části se těsnění většinou nedává, je však výhodné zde těsnit spodní část okna).
Ale to stále není všechno, proto jsme položili několik otázek Miroslavu Culkovi ze společnosti Dafe-plast (odpovídá ohledně oken) a Pavlu Polákovi z firmy Sepos (ten vám objasní těsnění u vchodových dveří).
Na co si máme dát pozor z pohledu těsnění, když si pořizujeme nová okna a dveře?
Okna
Tvar těsnění nebo počet těsnicích chlopní by měl zaručovat, aby dosedalo v co největší šíři a mělo co největší účinnost. Důležité je provedení těsnění v rozích oken - tam velmi dobře funguje celoobvodové vkládané těsnění z EPDM, protože v rozích není přerušené a může se i v těchto místech dobře přitisknout. Těsnění svařovaná spolu s profilem vyžadují kromě speciálního postupu při svařování následné kvalitní začištění v rozích, aby se dosáhlo potřebné elasticity a funkčnosti - ne vždy je to však pravidlem. Pokud se svařované těsnění v rozích zpracuje nedokonale, okno prakticky netěsní.
Dveře
Typ použitého těsnění se odvíjí od konstrukce dveří a zárubně. Dotěsnění či nedotěsnění dveří není závislé na typu použitého těsnění, ale na konstrukci dveří. U palubkových dveří, tedy masivních s rámem z jediného kusu dřeva, mohou rozdíly teploty a vlhkosti na vnitřní a vnější straně způsobit prohnutí. V tom případě je pak velmi obtížné dotěsnit vzniklé mezery. Oproti tomu konstrukci dřevěných dveří typu Euro tvoří vícevrstvé hranoly, díky nimž jsou dveře podstatně odolnější proti působení rozdílných teplot a vlhkosti, což platí i pro většinu plastových dveří.
Pokud jsou dveře, ať už dřevěné či plastové, prezentované jako vchodové, respektive nechráněné vstupní dveře do domu, musí mít těsnění ve dvou úrovních. U dřevěných dveří typu Euro i plastových dveří se tedy používají dvě řady těsnění, a to buď dvoje těsnění na dveřích či jedno na dveřích a druhé na zárubni.
A co dělat v případech stávajících oken nebo dveří, máme-li dojem, že netěsní?
Okna
Nejprve poznámka - u některých oken, zvláště tam, kde jsou vystavená velkým tlakům na fasádě, je dokonce nutné provést malé „odtěsnění“, tedy dekompresní mezeru mezi rámem a křídlem na vnější straně okna, protože se tak vyrovnají tlaky a pokud pod tlakem větru vnikla mezi rám a křídlo při dešti voda, může bez problémů odtéci systémem odvodnění. S tím konstrukce oken musí počítat.
Pokud takové požadavky nejsou a nejste spokojení s těsností oken, musíte nejprve zjistit příčinu. Kromě tvrdých svařenců v rozích oken se svařovaným těsněním bývá příčinou netěsnosti například zploštělé těsnění, které pozbylo elastičnosti a tím ztratilo funkčnost. U řady systémů okenních profilů ho lze vyměnit, nebo nahradit masivnějším těsněním.
Příčina ale může být i ve znečištěném těsnění, zvláště tam, kde jsou okna delší dobu ve větrací poloze a na těsnění dosedá různá nečistota. Při mytí oken je proto třeba omýt i těsnění. Určitě nemá cenu na stávající těsnění lepit například různá univerzální pěnová a molitanová těsnění, zakoupená v obchodech, protože zpravidla razantně změní přítlak a ovládání okna jde pak velmi ztěžka. Pokud jsou použitá pouze v jediné těsnící rovině (například na interiérové straně), tak netěsnosti ještě zvýší (například v exteriéru).
Dveře
Velmi častým důvodem netěsnosti dveří kromě samotné konstrukce je i zkřížení zárubně, tedy špatně zazděná zárubeň. Tento problém lze řešit pouze jedním způsobem, a to přezděním zárubně. Montáží těsnění ke dveřím nebo zárubni určitě nic nezkazíte, ale výsledek nemusí přinést očekávané zlepšení. O nejefektivnějším řešení je tedy dobré poradit se s odborníkem. V místě prahu lze řešit těsnění takzvanou padací lištou, která se do něho namontuje. Ovšem i tato úprava většinou vyžaduje odbornou montáž. Jedním z tipů, který určitě zvládnete sami, je nalepení nebo přišroubování těsnících kartáčků na práh.
Jak si doma jednoduše zjistíme, že máme kvůli netěsnícím oknům nebo vchodovým dveřím „průvan“?
Okna
Dosednutí těsnění se dá zjistit například proužkem papíru, který přivřete mezi rám a křídlo - při jeho vytažení musí být cítit malé tření, pohyb proužku nesmí být volný. Netěsnost se dá také prokázat dotykovým nebo infračerveným teploměrem, nebo termokamerou - pokud se na některém místě styku rámu a křídla objeví velký rozdíl teploty ve srovnání s okolím, pak se zpravidla jedná o netěsnost.
Dveře
Existují moderní měřicí přístroje, které slouží zejména k laboratorním účelům. Pro zjištění stavu těsnosti dveří doma může posloužit i plamínek svíčky nebo zapalovače, na kterém je vidět, jakým směrem vzduch proudí. Pokud se bude odchylovat směrem ode dveří do interiéru, je zřejmé, že dveře špatně izolují a jde od nich průvan. Takový únik vzduchu se odborně nazývá infiltrace. Protože však „měření“ pomocí plamínku je opravdu pouze orientační, bez přesného zjištění technického stavu dveří i zárubní ovšem není možné navrhnout způsob dotěsnění dveří.
Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.