Jedna věc je slimáky likvidovat, druhá ale ochránit svou zeleninu či ovoce. Jen kombinace obou metod vám zajistí bohatou úrodu. Prostě nezbývá, než svou úrodu před jejich invazí bránit.
Sežerou všechno – saláty, cukety, hrášek, ředkev, ale i okrasné květiny a slunečnice. Když se na záhony vrhnou slimáci, žádný zahrádkář nemůže v noci klidně spát. Stačí pár deštivých dní, které ale příroda tak potřebuje, a je jich všude plno. Abyste v boji proti nim byli úspěšní, chce to spojit strategii likvidační a obrannou. O tom, jak slimáky likvidovat, jsme psali minule.
V dnešním díle si přiblížíme strategii obrany. Prošli jsme za vás desítky internetových diskuzí a našli rady, které podle mnohých fungují.
Zbudujte bariéry
Zeleninu před slimáky jistě uchráníte, když si postavíte dostatečně vysoké vyvýšené záhony. Dostatečně vysoké znamená vyšší než půl metru, výška jednoho metru bude jistější. Pokud stěny záhonu budou z hrubých, neotesaných prken, slimákům se po nich tak vysoko vylézt nepodaří. Z vlastní zkušenosti můžeme říct, že 40 centimetrů bohužel nestačí.
Různé truhlíky můžete také zavěsit do prostoru, přidělat třeba na plot nebo postavit jeden vedle druhého na stůl. Při zahradnických pracích vás alespoň nebudou bolet záda.
Slimáci a plzáci též neradi lezou přes převis. Nevadí jim viset hlavou dolů, ale jejich stavba těla jim neumožní překonat onen ohyb. Své záhony můžete ohradit třeba plechem s ven zahnutým okrajem. Zhruba 30 až 40 centimetrů vysoký plech by měl mít zahnutou horní hranu, a to směrem od záhonu a mírně dolů. Plůtek zapustíte do země asi 20 centimetrů, aby jej slimáci nepodhrabali.
Na trhu jsou zábrany proti slimákům i z PET, montáž je jednoduchá a cena přijatelná. Pokud máte záhony vyvýšené, ale málo, můžete improvizovat a zábranu proti slimákům vyrobit například z PET lahví rozříznutých a částečně zasunutých za dřevěný okraj záhonu.
Postavte překážky
Jsou materiály, které plžům nesvědčí. Pokud jsou dostatečně široké, jejich překonání jim dá práci. Některým zahrádkářům se tak osvědčilo chránit své záhony pásem vysypaného nepříjemného materiálu – použít je možné písek, piliny, ostré kamínky, rozbité skořápky, brusný papír, jehličí, popel nebo například vápno.
Tato strategie ale funguje jen částečně a po každém větším dešti je třeba bariéru obnovovat. Nepříjemný materiál ale minimálně může škůdce zpomalit, a vy tak máte delší čas na jejich sběr.
Zahrádkáři-kutilové neváhají v boji proti plžům stavět i elektrické ohradníky. Myšlenka je jistě zajímavá, její realizace ale není pro každého.
Vezměte na pomoc byliny
Slimáci a plzáci rozhodně nesežerou všechno. Nechutnají jim hořké druhy zeleniny, jako jsou hořčice a štěrbák. Vyhýbají se česneku, petrželi, pastináku, měsíčku, šalvěji, tymiánu a dalším. Při sázení záhonu je tak třeba myslet na vhodnou skladbu rostlin v záhonu. Chutné druhy zeleniny ukryjte doprostřed a obežeňte je rostlinami, které slimákům nechutnají.
Kolem rostlin, které slimákům chutnají, můžete nasypat mulč z nastříhaných rostlin, jako je kapradí, vratič, řebříček, přeslička, pelyněk a podobně.
Slimáci i plzáci jsou plazící se popelnice. Rádi se vrhnou v podstatě na jakékoliv organické zbytky, mrtvé živočichy a exkrementy nevyjímaje. Pochutnají si i na zavadlém plevelu, posečené trávě či kuchyňských zbytcích. Tak jim to nabídněte místo své skvělé zeleniny, oni to ocení mnohem víc.
Můžete slimáky nosit na kompost, kde je necháte žít a kam budete dávat zbytky z kuchyně. Pravděpodobně se kvůli bohatému jídelníčku nebudou od kompostu vůbec vzdalovat. Nebo můžete vedle svých záhonů nabídnout kupičku vytrhaného plevele, minimálně část škůdců se nají zde a opět vaši zeleninu nechá na pokoji. Když ještě v okolí „prostřeného stolu“ necháte pár prken, ve kterých se mohou schovat, ráno je pohodlně vysbíráte.
Nasaďte hlístice
Jako biologická zbraň v boji proti plzáku španělskému jsou poměrně úspěšně využívány hlístice, které se prodávají pod komerčním názvem Nemaslug. Hlístice se nasadí do půdy, kde vyhledávají slimáky a proniknou do nich dýchacími otvory. V jejich těle pak vyvrhnou symbiotickou bakterii, která se množí a v kombinaci s hlísticemi slimáka usmrtí. Po dokončení vývoje si invazní larvy začnou vyhledávat nového hostitele. Slimák napadený hlísticemi přestane do pěti dnů žrát a za 7 až 21 dnů pod zemí zemře.
