vytisknout velikost písma Jak na nové topení ve starším domě

Pokud se pouštíte do opravy starší nemovitosti z gruntu, s největší pravděpodobností vás čeká rekonstrukce otopného systému. Na co byste v první řadě měli myslet?

O tom, co všechno se ohledně topení bude měnit, sice rozhodujete vy, ale předem je vhodné poradit se s odborníkem (architekt, projektant, topenář-instalatér). Jen tak si ušetříte zbytečnou práci a rovněž peníze. V našem článku se nyní zaměříme na řešení teplovodního vytápění.

Proč vůbec měnit topení

Možná jste si nedávno pořídili starší dům s tím, že ho budete kompletně renovovat, a tak společně například se zateplením, novými okny, změnou příček a podobně počítáte i s novým topením. Nebo si otopná soustava zkrátka už odžila své, například plechová tělesa začínají korodovat, zastaralý kotel chce vyměnit za nový, náklady na provoz topení jsou vysoké. Možná však vy sami hodláte změnit zdroj tepla. Dalším důvodem změny se můžou stát rozvody, jsou-li v technicky špatném stavu, či zcela jiná rekonstrukce (nové elektrické rozvody, obklady, dlažby, rekonstrukce kuchyně a jiné). Když už se zasahuje do zdí či podlah a následně se budou řešit nové omítky, je lepší realizovat vše najednou.

„Při návrhu nového topení se vychází zejména z výpočtu tepelných ztrát domu, respektive jednotlivých místností. Ty se počítají podle České státní normy a při výpočtu se vychází především z lokality, ve které se dům nachází, vlastností stavebních konstrukcí domu a účelu, k čemu místnost bude sloužit. Dále je nutné zohlednit typ zdroje tepla,“ vysvětluje projektantka Světlana Votavová z EkoProjektu. Od těchto vstupních informací se totiž odvíjí vše ostatní, včetně například velikosti otopných těles, dimenze potrubí, velikosti zdroje tepla či výkonu oběhového čerpadla.

„Velice často se setkávám s tím, že výkon zdroje tepla se hodně podcení, přitom má zásadní vliv i na životnost tohoto zdroje a provozní náklady. Například když si majitel domu s tepelnou ztrátou 8 kW vybere kotel s výkonem 8 až 20 kW – vzhledem k tepelné ztrátě bude kotel po většinu topného období spínat a vypínat (jelikož kolem 0 °C nemá dům ztrátu 8 kW, ale asi 4,5 kW). Přitom v tomto případě by bylo ideální zvolit kotel o výkonu 2 až 15 kW (při úvaze, že je kotlem připravovaná také teplá voda),“ dodává odbornice.

Co vše se může měnit

V první řadě řešíte zdroj tepla, rozvody teplé vody a otopná tělesa, případně podlahové topení, či si můžete pořídit třeba i konvektory. „Vhodné je i nové oběhové čerpadlo, kdy se původní nahrazuje čerpadlem s proměnnými otáčkami. Také dochází k výměně dvoupolohových kohoutů na otopných tělesech za termostatické ventily s hlavicemi. Dále lze měnit expanzní nádobu, která vyrovnává tlak roztažnosti vody.

Dříve se využívala otevřená expanzní nádoba, v současné době se sází výhradně na tlakové expanzní nádoby,“ připomíná projektantka. A dodává, že tlaková expanzní nádoba je něco jiného než akumulační nádoba, jež akumuluje teplo vyrobené z nějakého zdroje, například kotlem na tuhá paliva či biomasu nebo třeba krbem. Díky této nádobě nemusíte lidově řečeno škrtit výkon kotle, čímž ho šetříte, a současně zde existuje možnost připojení dalších zdrojů (solární kolektory, elektrická energie – přímá ze sítě nebo z fotovoltaiky).

Zdroje tepla

Nejčastěji jde o výměnu starého kotle za nový nebo za tepelné čerpadlo, dalším zdrojem může být i krb či krbová kamna s výměníkem, nezřídka se možnosti kombinují. Každý z nás má jiné preference, přesto se dnes nejvíce používají kondenzační kotle na zemní plyn, ale zvětšuje se i počet investorů, kteří preferují tepelná čerpadla, zpravidla typu vzduch/voda (většinou se tepelné čerpadlo skládá ze dvou jednotek, kdy se venkovní jednotka umísťuje u domu a vnitřní jednotka se instaluje například v technické místnosti nebo v koupelně).

Pokud byste potřebovali jen měnit zdroj, například kotel na uhlí za kotel na plyn, ověřte si možnost osazení nového zdroje z důvodu velikosti, typu i napojení na stávající teplovodní systém.
Nezapomeňte: při výměně zdroje, ať už uvažujete o novém kotli, nebo tepelném čerpadle (což je většinou možné, když dům bude zateplený, a tím se sníží jeho tepelná spotřeba), musíte znát tepelnou ztrátu domu a výkony otopných těles.

Rozvody potrubí

Dříve se v rodinných domech běžně používal samotížný systém oběhu vody, který vycházel z rozdílných teplot – ohřátá voda stoupá vzhůru a vytlačuje studenou, ta padá dolů, následně se v kotli opět ohřeje, znovu stoupá vzhůru… V tomto systému se používaly kovové rozvody o větších průměrech a zpravidla těžká otopná tělesa z litiny, kvůli velkému objemu vody se systém hůře reguloval. Dnes se při rekonstrukcích topení většinou sází na nucený oběh vody, který zajišťuje oběhové čerpadlo. Nevýhodou bude jen to, že kvůli chodu čerpadla potřebujete elektrickou energii, jinak se zde počítá s rozvody o menším průměru a i otopná tělesa můžou mít subtilnější stěnu a spotřebovat menší objem vody.

Kudy nové rozvody povedou? Podstatné je, aby zůstaly skryté našim očím. „Klasické trubky se většinou dají zasekat do zdi či umístit do přizdívky (toto řešení ale ubírá na prostoru, a proto se hodí hlavně do velkých místností, současně se tím snižuje účinnost topení). Pak pohledově vidíte jen radiátory, nikoli i rozvody. A pokud byste místo radiátorů preferovali teplovodní podlahové vytápění, trubky povedou podlahou. Podlahové vytápění se často kombinuje s konvektory, které se navrhují v blízkosti oken a slouží jako,tepelná clona‘, aby od oken nešla zima,“ uvádí architektka Miroslava Karasová.

Materiály potrubí

Světlana Votavová připomíná, že na rozvody se dnes většinou využívají měděné trubky; jsou sice dražší, ale odolávají korozi a práce s nimi je rychlejší, tudíž konečná cena je srovnatelná s ocelovými, kdy materiál je levnější, ale cena za práci vyšší. Dále se používají trubky plastové, přesněji řečeno – trubky složené z několika vrstev plastu a hliníku, jež nabízejí jednodušší instalaci. Použití určitého materiálu rozvodů ovlivňuje výběr radiátorů, zejména jejich připojení, i objem vody v systému.

„U podlahového topení se využívají převážně trubky plastové s kyslíkovou bariérou a například i hliníkovou vrstvou. Nejde o nijak masivní trubky. Ty, jež jsou určené pro podlahové topení, mívají průměr 16 či 18 milimetrů, a trubky, které se používají pro teplovodní rozvody k radiátorům, mají u zdroje (třeba kotle) kolem 28 milimetrů (záleží na tepelném výkonu) a u samotného otopného tělesa 16 milimetrů,“ upřesňuje projektantka. Také nesmíme zapomínat na izolaci rozvodů v kotelně a místech, kde potrubí vedené po povrchu neslouží k vytápění.

Krásné nové radiátory

Přestože je výměna otopného systému v domě záležitost ryze technická, užijete si také design – pokud si ovšem budete pořizovat nové radiátory. Nejprve si jen prozraďme: dají se vyměnit stará otopná tělesa za nová? Někdy ano, jindy ne, vždy je třeba nechat posoudit konkrétní případ odborníkem. Mimo jiné záleží na způsobu připojení tělesa k potrubí, ale také třeba na tom, zda se v domě používal už zmiňovaný samotížný systém rozvodu vody – v jeho případě pouhá výměna radiátoru „kus za kus“ je mnohdy tak technicky náročná (pokud ne rovnou nemožná), že se vyplatí rekonstrukce celého systému topení.

Podle typu ohřevu rozlišujeme tělesa teplovodní, kombinovaná (teplovodní + elektřina) nebo elektrická. Z pohledu materiálů se často používá ocel, nerez ocel, hliník, ale také litina a u designových výrobků doplňkově dřevo či sklo. Jinak současná nabídka designu nezná příliš omezení – kromě typových produktů si tak můžete vybrat radiátor doslova na míru, ať už jde o velikost, povrchovou úpravu, barvu nebo jinou vychytávku. Radiátor potom slouží třeba i jako zrcadlo, obraz nebo vůbec zajímavý interiérový artefakt; na některé výrobky se dá natisknout například i fotografie podle vašeho výběru

„Dnes jsou nejrozšířenější deskové radiátory, ale také trubkové radiátory zažívají boom ve formě koupelnových žebříčků a také jako čistě designové prvky v ultramoderních interiérech. Na trhu se objevil i nový typ radiátoru, který vytápí prostor pouze přední částí tělesa, tedy má menší tepelné ztráty,“ uvádí Miroslava Karasová.

Jak topení regulovat

Možností je více a lze je i kombinovat. Například dnes je běžné osadit otopná tělesa termostatickými ventily s hlavicemi buď ručně stavitelnými, programovatelnými, nebo dálkově ovládanými. K tomu se v rodinných domech většinou přidává buď ekvitermní regulace (teplotní čidlo je osazené na severní straně domu a podle venkovní teploty se řídí teplota topné vody), nebo lze využít vnitřního programovatelného termostatu, který je osazený v referenční místnosti (většinou jde buď o nejužívanější místnost, například obývací pokoj, nebo nejchladnější místnost, v níž potřebujete zajistit dostatek tepla – třeba pracovnu na severní straně domu).

V tomto případě se spíná oběhové čerpadlo na základě požadavku teploty v referenční místnosti a topná voda se trvale nastavuje na zdroji tepla. V místnosti, kde je osazený prostorový termostat, nesmí být termostatické hlavice, ostatní místnosti se naopak „doregulovávají“ pomocí těchto hlavic.

Rovněž podlahové topení se dá opatřit termostatem, teplotu můžete regulovat třeba v každém pokoji samostatně nebo z jednoho místa pro všechny vytápěné prostory.

Ale doba jde dál, a tak se dnes nabízí zapojit topení do takzvaného inteligentního řízení domu – pak ho budete ovládat třeba i na dálku, například pomocí chytrého telefonu nebo počítače.

Jeden zdroj nestačí

V současnosti se zdroje tepla kombinují, přičemž variací je neskutečně mnoho.

„Při opravě domu jsme si pořídili nový kotel na dřevo a ještě jeden, plynový, jako pojistku – když jedeme na dovolenou nebo děti jsou samy doma, topíme plynovým kotlem. Je to pohodlné a bezpečné. Ale protože máme rádi dřevo a také nás náklady na něj vyjdou nejlevněji, většinou využíváme kotel na dřevo. V domě jsme instalovali radiátory, jelikož si myslíme, že jimi vyzařované teplo je pro organismus zdravější – nestane se tak choulostivým, jako kdybychom zvolili podlahové vytápění,“ nabízí svou zkušenost čtenář Jiří. Naopak čtenář Martin si vybral kombinaci elektrokotle a krbu s výměníkem, u nich doma vsadili na podlahové topení ve spojení s krbem, který je napojený na teplovodní rozvody v domě.

„Je nám příjemnější cítit teplo hned od nohou a domníváme se, že díky,podlahovce‘ se méně víří prach, když teplý vzduch pomalu stoupá ke stropu,“ tvrdí čtenář Martin. A čtenářka Eva se zase rozhodla pro tepelné čerpadlo, které doplnila krbovými kamny s teplovodní vložkou, a to jen proto, že tepelné čerpadlo už několik let spokojeně používá její kamarádka a krbová kamna se dala snáz instalovat, než kdyby se rozhodla pro krb. Jak je zřejmé, každý z nich dává přednost něčemu jiného, rovněž z odlišných důvodů, společné pro všechny je však to, že kombinují více zdrojů tepla. Kromě komfortu jde o praktické hledisko: pokud by „vypadl“ jeden zdroj, k dispozici zůstává druhý.

Při svém výběru ale myslete do budoucna. Možná právě vy milujete dřevo a nyní si nedokážete představit, že byste někdy měli topit něčím jiným. Topení je však investice na několik desítek let, proto zvažte, zda budete mít dostatek nejen dřeva i za deset dvacet let, ale také síly potřebné na jeho zpracování.

Komín až na konec?

Při uvažování o změně zdroje topení budete mimo jiné řešit i to, zda ponechat starý komín, rekonstruovat ho, či se ho vůbec zbavit. „Komín potřebujete u všech kotlů na tuhá paliva i na plyn (kromě turbokotle, který spaliny odvádí skrz zeď do vnějšího prostoru). A i když ho neplánujete po rekonstrukci využívat k odtahu spalin z topení, je lepší komín ponechat a případně ho využít k odtahu vzduchotechniky ze sanitárních prostor objektu či odtahové digestoře. Odstranění komínu se nedoporučuje hlavně kvůli tomu, že často bývá součástí nosné konstrukce domu, takže by mohlo dojít k ohrožení statiky objektu,“ připomíná architektka. A my dodejme, že komín musí po každé rekonstrukci zkontrolovat kominík.

Ale třeba zrovna vy máte na svůj starý komín jiný názor. „Náš dům měl před rekonstrukcí komíny dokonce tři a všechny jsme nechali zbourat. Kvůli dispozičním řešením i kvůli tomu, že jejich renovace by nás vyšla dráž než postavení jednoho nového komínu, což jsme nakonec také udělali,“ říká čtenář Jiří. Jak je vidět, rekonstrukce nového topení ve starém domě může mít opravdu mnoho správných řešení. Vraťme se tedy na začátek – abyste při renovaci otopného systému neudělali zbytečnou chybu, vyplatí se svoje představy diskutovat s profesionály, díky nimž můžete ušetřit. Peníze i zbytečné starosti do budoucna.

Krb jako zdroj tepla

Uvažujete o pořízení krbu nebo krbových kamen jako zdroji vytápění? „Nejprve začněte u komínu – ten určuje, kde bude krb nebo kamna stát. Pokud vám stávající místo nevyhovuje, lze ho změnit, tedy postavit komín nový. Jinak se musí starý komín zrevidovat, neboli vyfrézovat a vyvložkovat. Jeho průměr ovlivňuje, zdali si můžete pořídit kamna (150 mm) nebo krb (200 mm). Dále máte na výběr krb či krbová kamna, a to teplovzdušná či teplovodní. Každé řešení má svá pro i proti, obecně jen platí, že krbová kamna jsou jednodušší na postavení, umístění a v mnoha případech jsou i levnější. Navíc nepotřebují tak pevný základ jako krb a dají se přenést. Pro krb i kamna doporučuji zajistit přívod externího vzduchu,“ uvádí Mikuláš Hořánek z Atelier original HOŘÁNEK.

Teplotní spád

Tento údaj je třeba znát, abyste věděli, jak velká plocha otopného tělesa bude potřeba. Teplotní spád se udává třemi hodnotami, například 70/60/20 °C (pokud se jako zdroj využívá některý kotel) nebo třeba 50/40/20 °C (zde se počítá s nízkoteplotním tepelným čerpadlem nebo kondenzačním kotlem). Konkrétně pak první číslice uvádí teplotu vodu, na kterou ji ohřívá zdroj, druhá číslice značí teplotu, která vychází z radiátorů (podlahového topení), a třetí ukazuje teplotu v místnosti.

Výkon kotle a otopného tělesa

Výkon neexistuje sám o sobě, je třeba vzít v potaz řadu údajů, včetně zateplení, použitého stavebního materiálu, oken, velikosti místností i jejich orientace na světovou stranu, objemu a teploty otopné vody a dalších. Orientačně si však výkon kotle můžete spočítat, když objem domu v metrech krychlových vynásobíte například číslicí 50, tedy hodnotou 50 wattů (některé zdroje uvádějí, že je lepší násobit číslici nižší, třeba i 35, u zateplených objektů, jiné preferují zase vyšší – doporučují násobit číslicí 75, u nezateplených domů). Podobně si lze vypočítat orientační výkon otopného tělesa v místnosti na určitý teplotní spád.

Jak dlouho a za kolik

Celková rekonstrukce otopného systému závisí na mnoha faktorech. Pro lepší představu zde uvádíme modelový příklad jednopodlažního domu s podkrovím o velikosti 160 m2. Rekonstrukce topení může trvat asi 10 až 14 dnů.

  • Demontáž starého systému a montáž nového systému, včetně ceny za rozvodné trubky a potřebný spojovací materiál = 150 000 Kč
  • 1 kondenzační plynový kotel (asi 50 000-70 000 Kč)
  • 10 otopných těles (za 60 000-80 000 Kč)

A jak vybrat tu NEJ realizační firmu? Jako u všeho jiného i tady platí: zjistěte si co nejvíce informací (na internetu, u samotných firem, ptejte se příbuzných i přátel, kteří mají podobnou zkušenost) a porovnávejte jednotlivé nabídky podle shodných parametrů.

Bez větších zásahů

Pokud se někdo rozhodne pro elektrické podlahové vytápění, obavy v případě rekonstrukce nejsou namístě. Elektrické topné rohože jsou pro rekonstrukce – např. koupelen či chodeb – ideální a jejich instalace je levná a rychlá. Jelikož podlahy ve starších domech a bytech jsou často nedostatečně tepelně izolované, je vhodné nejprve na podlahu položit izolační desky – např. F-BOARD (Fenix Jeseník) v tloušťkách 6 nebo 10 mm. Podlaha, ve které je instalováno elektrické podlahové vytápění, se při standardních podmínkách zahřívá z 20°C na 28°C asi 1–1,5 hodiny.

Se zmíněnými izolačními deskami ale může být podlaha prohřátá za pouhých 10–15 minut. Tuto vlastnost oceníte zejména u doplňkového komfortního ohřevu podlahy – například v koupelně nebo v kuchyni. Na izolační desky pak můžete položit topnou rohož nebo topný kabel a zatáhnout flexibilním tmelem. Navíc nová podlaha s izolační deskou, rohoží nebo kabelem, tmelem a finální dlažbou nepřesáhne výšku 2,5 cm! Elektrické podlahové vytápění je univerzální a lze jej použít pro vytápění pod jakýmkoli typem podlahové krytiny.

Budeme-li vyhřívat podlahu z dlažby, volba je jednoznačná – topné kabely nebo rohože. Kabely a rohože se používají i při podlaze z korku, pod laminátové a dřevěné podlahy je pak vhodné použít tenké topné fólie ECOFILM. Tyto fólie kombinované s izolačními deskami jsou jako systém suché montáže vhodné pro rekonstrukce a dodatečné instalace podlahového vytápění pod koberce nebo PVC.


Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Videonávod: Jak se plete pomlázka

Videonávod: Jak se plete pomlázka

Chcete na Velikonoce překvapit ženy vlastoručně upletenou pomlázkou, ale nemůžete si vybavit správný postup?

14.  4.  2017 | | 3 N/A
Rajčata sázejte teď: Vše o výsadbě a pěstování

Rajčata sázejte teď: Vše o výsadbě a pěstován…

Že je moc brzo? Kdepak, ve fóliáku rajčata porostou jak z vody a na výsev tyčkových rajčat pro výsadbu po zmrzlých není nač čekat.

11.  4.  2017 |
Kvetoucí skalka po celý rok: Čím ji osázet, aby kvetla a nedala moc práce

Kvetoucí skalka po celý rok: Čím ji osázet, a…

Pěkně založená skalka je jako diamant. Čím bude starší, tím více na zahradě vynikne. Poradíme vám, jak ji osázet, aby kvetla po celý rok, dala co nejméně práce a rostlinám se co nejlépe dařilo.

28.  3.  2017 |
Vyrobte si mramorované kraslice pomocí pěny na holení

Vyrobte si mramorované kraslice pomocí pěny n…

K Velikonocům neodmyslitelně patří zdobení vajíček. Pokud vás ale už omrzely obyčejné barvy, obtisky i barvení v cibulových šlupkách, buďte kreativní a vyzkoušejte tuhle originální metodu.

15.  4.  2017 |
Hedvábný strom Albízia: Efektní na terasu i do předsíně

Hedvábný strom Albízia: Efektní na terasu i d…

Hledáte zajímavou rostlinu na terasu nebo do haly? Pak je Albízie ta pravá. Upoutá pozornost, vypadá jako mimóza, která po dotyku svěsí listy, a navíc nádherně růžově kvete a omamně voní.

8.  4.  2017 |