S trochou šikovnosti si fóliák zhotovíme sami nebo si koupíme stavebnici. Poradíme vám, na co se při stavbě zaměřit a jak fóliák pořídit rychle a levně.
Jaké jsou možnosti?
Stavebnicové fóliovníky nepotřebují zdlouhavou a náročnou montáž. V podstatě jde o jakousi skládačku z fóliové plachty, trubek různých délek a několika spojek. Podle návodu je sestavený za jedno odpoledne.
Fóliovníky s pevnou konstrukcí jsou vyráběny z pozinkovaných ocelových trubek, které se spojují šrouby. Větrání zajišťují boční rolovatelná okna opatřená sítí proti hmyzu. Okna se zajišťují suchým zipem a stejný systém funguje i u vchodových dveří.
A poslední možností je fóliovník si nechat zhotovit na míru nebo si ho postavit svépomocí.
Velikost a umístění
Než se pustíme do stavby fóliáku, je důležité se rozhodnout, který typ a také jakou velikost fóliovníku zvolit. Pro pěstování teplomilné sezónní zeleniny bude vhodný fóliák s pevnou konstrukcí a fólií, která odolá prudkým letním dešťům. A jeho velikost? Záleží na tom, kolik rostlin budeme pěstovat. Na několik rajčat stačí fóliový tunel, pokud chcete další zeleninu, například papriky a okurky, pak musíme počítat s fóliákem vyšším.
Aby fóliovník zachytil co nejvíce slunečního světla, je vhodné jej postavit tak, aby jeho delší boční strany směřovaly na jih a vchod na sever. Fóliovník se bude lépe větrat a nebude hrozit popálení rostlin ostrým sluncem.
Kterou fólii na fóliovník použít?
Životnost fóliovníku je závislá na typu a tloušťce použité fólie. Pokud se rozhodneme pro běžnou tloušťku, tedy cca 0,1 mm, vydrží fólie zpravidla jen jednu sezónu.
Odolnější fólie jsou zároveň chráněny proti působení UV záření a většinou vydrží přibližně trojnásobně více než standardní typy. K pevným fóliím patří kašírované fólie, které zaručí trvanlivost minimálně na pět let. Jsou výrazně pevnější, za což vděčí výztužné mřížce. Nejdelší životnost, odolnost vůči počasí a vynikající vlastnosti pro pěstování rostlin mají třívrstvé fólie.
První vnější vrstva chrání rostliny proti proti slunečnímu záření, druhá vrstva snižuje nežádoucí teplotní ztráty a třetí vrstva je opatřena speciální vrstvou proti rosení, která brání stékání kondenzovaných par na rostliny. A cena fólie? Čím kvalitnější a odolnější fólie, tím více si musíme připlatit.
Jak svařit fólii
Fólii lze koupit i na konkrétní typ modelu, která se přizpůsobí mírám konstrukce. Jenže, co když si chceme vyrobit fóliovník sami? Kdysi byla tradiční metodou žehlička. Sofistikovanější a rychlejší způsob, jak spojit fólii do požadované velikosti a zajistit pevný svár, je pájka. Stačí upevnit díly fólie mezi dvě prkna, přejet pájkou a je hotovo.
Jak fólii upevnit?
Záleží na tom, na jakou konstrukci budeme fólii pokládat. Na kulaté trubce fólii udrží podélně rozříznutá hadice nebo se prodávají speciální plastové spojky. Na dřevěnou konstrukci fólii upevníme nejlépe přišroubovanou latí, neboť hřebíky jsou nevhodné, protože při větším větru se může fólie roztrhnout.
U fóliových krytů je také důležitá fixace fólie u země, kde se přečnívající část fólie zajistí položením latě a následně přihrne zeminou.
Fóliovník rychle a levně
Nejjednodušší fóliový kryt vyrobíme ze čtyř kůlů potřebné velikosti, které dokola obtáhneme fólií. Takto se dají pohodlně pěstovat papriky i rajčata. Na salát a jinou nízkou teplomilnou zeleninu lze použít železné tyče nebo pevný materiál ohnutý do oblouku a zapíchnout jejich konce do země. Povrch jen obalíme fólií a je hotovo. Potíž je v tom, že buď do fóliáčku prší, i když to nepotřebujeme, nebo se nedá větrat.
Fóliák "na pokračování"
Začíná jako fóliovník, pokračuje jako zakrývací fólie a končí jako opora, která nese kilogramy úrody. Čtyři vysoké kolíky zapíchnuté do země, na tom natažený rukáv z fólie a uvnitř se statečně tyčí mohutné výpěstky rajčat, papriky, lilku a okurek. Vždy po dvou či čtyřech, uvázané ke kolíku. Než bude teplo, sazenice chrání před chladem nahoře svázaná fólie, proto když slunce svítí nesmíme zapomenout fóliáček rozvázat a nechat vyvětrat. Jakmile sazenice povyrostou, po zmrzlých mužích fólii postupně rolujeme až prvním listům na stonku. Tehdy už se teplomilné rostliny ve fóliáku cítí jako doma a plastový kryt vlastně již nepotřebují.
Fóliák z pytle
Pěstovat rajčata, jahody, papriky můžeme na balkónu či terase, ale i na zahradě, kde už není místo pro záhon. Jednoduše, v prázdných pytlích od substrátu. Ten obrátíme naruby, černou stranou navrch, aby se kořeny pěkně prohřívaly, na dně prostřihneme malý odtokový otvor, naplníme substrátem a vysadíme rostliny. Do jednoho pytle se vejde jedno rajče či dvě papriky. Konstrukci fóliáku si vyrobíme z latěk, které do pytle zapíchneme ve tvaru trojnožky. Ta bude později sloužit jako opora pro rostliny. Nakonec konstrukci obalíme fólií anebo na ni navlékneme plastový průhledný pytel.
Fóliák ze starých oken
Na konstrukci fóliovníku dobře poslouží i stará pařeništní či vyřazená okna, ovšem s rámy, které jsou v dobrém stavu. Nejdříve před stavbou okna bez skel potáhneme fólií. Podle toho, kolik oken máme k dispozici, využijeme je buď pouze ke stavbě bočních stran a střechu zakryjeme fólií upevněnou na rámu, nebo z oken smontujeme celou konstrukci. V takovém fóliovníku se bude dařit zelenině i květinám.