Většinu svátků předznamenává shon, kdy je potřeba všechno nachystat a uklidit, aby pak volné dny mohly probíhat v pohodě. Dopadá to tak, že jsme od příprav a uklízení natolik zchvácení, že si po volných dnech slibujeme, že „už nikdy“ a že „nám to za to nestojí“. Můžeme však všechno zvládnout klidněji, jestliže se spolehneme na roboty.
Jako první začaly pomáhat s úklidem robotické vysavače. Byly vyvíjeny v devadesátých letech minulého století a jejich úkolem bylo bez zásahu obsluhy projet všemi kouty místnosti, vyhnout se překážkám, dojet na základnu k nabití akumulátorů a prakticky jako doplněk této činnosti zbavit podlahu prachu.
Mluvíme o úklidu jako o doplňku, protože všechno technické vybavení, potřebné k orientaci a pohybu robota, zabíralo v jeho těle příliš mnoho místa, a tak jeho sací výkon nemohl být příliš velký. Práce robota tak spíše spočívala v zametení hladké podlahy, protože u koberců s nějakým čištěním do hloubky se počítat nemohlo. To se však už dávno změnilo a domácí roboty zastanou spoustu práce – vysávají, mopují a umývají, dokonce šplhají po oknech.
Jak bude pracovat
V současnosti každý robotický vysavač zvládá hladkou podlahu, horší je to s koberci s vyšším vlasem. Ale i u té hladké podlahy je lepší, když na ni vpustíme robota, vybaveného antistatickým mopem. Jeho materiál ze štěpených mikrovláken prach setře, aniž by ho rozptýlil po okolí a nepotřebuje k tomu chemické čisticí prostředky.
Máte-li v domácnosti spíše koberce, je třeba používat roboty s vyšším sacím výkonem, vybavené kartáči na koberce. I tak ale se dají efektivně využít u koberců s délkou vlákna přibližně půl druhého centimetru, vyšší už dobře nevyčistí. Některým méně sofi stikovaným robotům dělají problémy třásně na koberci. Namotají si je na kartáče, a tak jejich výrobci doporučují před použitím robota je schovat pod koberec.
To už ovšem nebude pohodlný úklid… Robot musí mít program, který při zvýšeném odporu otáčení kartáčů obrátí jejich chod a může se pak ze zajetí osvobodit. Totéž platí o změti kabelů od elektroniky, jimiž jsou některá místa v našich domácnostech pokryta. Na hladké podlahy se bude také hodit robot, který zvládne mokré vysávání. Takový robot nejdříve vysaje nečistoty, pak na ni nanese roztok čisticího prostředku ve vodě. Následně vše přejede s rotujícími kartáči, které odstraní zaschlé nečistoty. Nakonec vysaje použitou vodu do oddělené nádržky a podlahu osuší. Na lamino bychom měli volit robota s jemnějšími kartáči, které zvládnou třeba uklidit chlupy našich domácích mazlíčků, ale nepoškrábou po delší době činnosti podlahu.
Vyberme si filtr
Na filtrech dost záleží a jejich kvalita určuje i kvalitu vysávání. V domácnostech s alergiky se bude určitě hodit robot s HEPA filtrem (high efficiency particulate air filter – tedy vysoce účinný filtr vzduchových částic), který by měl zvládnout alergenní látky, jako jsou pyly, výtrusy roztočů a podobně. Stejně tak užitečný může být robot vybavený ultrafialovou lampou pro UV-C dezinfekci. Ta by měla zářením eliminovat až 99 % bakterií v domácnosti. Filtry s aktivním uhlíkem pomohou také vysávat mikročástice, navíc bude pohlcovat i pachy, což se bude hodit v domácnosti se zvířaty. Nejnovější trend představuje uhlíkový filtr s částicemi nanostříbra, který zachytí i to, co by nezvládl HEPA filtr a má zároveň antibakteriální vlastnosti.
Sací výkon a koberce
Robotický vysavač má pochopitelně kvůli rozměrům daleko menší sací výkon než vysavač klasický. Není to ale ani tak potřebné, protože nemusí sát vzduch do výšky dlouhou hadicí. Místo, které robot čistí, přejede navíc víckrát než jednou. Nicméně pro byt, kde je podlaha pokryta převážně koberci, bude dobré zvolit sací výkon co nejvyšší. Zjistit ale konkrétní hodnoty bývá podobné detektivní práci, protože výrobci v informačních materiálech je většinou neuvádějí.
Překážky a navigace
Některé roboty dovedou překonávat nízké prahy, každý se však umí vyhnout schodům, aby nespadl. Původně se roboty orientovaly pomocí ultrazvukových senzorů, popřípadě reagovaly na náraz do pružícího nárazníku. Pak přistoupila infračervená navigace a takzvaná virtuální zeď, kdy se vytyčil prostor, za nějž robot nesměl. Dnes už vyspělé roboty disponují i kamerou, s jejíž pomocí si místnost, kde uklízejí, prostě zmapují.
Pak se už pohybují daleko úsporněji a dovedou se po nabití v dokovací stanici vrátit přesně na místo, kde předtím úklid přerušily. Senzory pak používají pouze pro kontrolu, popřípadě k odhalení nové nečekané překážky. U některých modelů lze pomocí dálkového ovládání vytyčit prostor, kam by neměl robot vjíždět, anebo naopak by mu měl věnovat zvýšenou pozornost.
Na okna s technikou
Stejně jako vysávání podlahy je nikdy nekončící a nepříliš záživná práce, tak mytí oken není rozhodně o nic populárnější. I proto se snaží výrobci najít způsob, jak tuto práci usnadnit. Na našem trhu existuje pouze několik přístrojů, které to dovedou. V jednom případě se nejedná o samostatně se pohybujícího robota, ale o zařízení, které musíme (možná zatím) po okně či po skle posouvat ručně. Jinak se dá v zásadě říci, že roboti na okna se mohou vyplatit všude tam, kde máme velká a nečleněná okna, popřípadě zrcadla či skleněné dveře.
Roboti se na sklech drží podtlakem, jehož vyprodukování spotřebuje dost energie, a tudíž přístroje potřebují přívod energie. Akumulátor zaskakuje v případě, že se dodávka proudu přeruší. Tehdy spustí alarm a robota drží na skle, dokud nepřijde pomoc. Orientace na vymezeném prostoru je poměrně jednoduchá. I v případě okenních robotů musíme počítat s tím, že rohy skel u rámů nebudou dokonale čisté.
Začal to trilobite
Prvním robotickým akumulátorovým vysavačem na trhu byl roku 2001 Trilobite společnosti Electrolux. Veřejnosti se ovšem představil už čtyři roky předtím v televizním pořadu BBC Svět zítřka. Dokázal se vyhýbat překážkám pomocí ultrazvukových senzorů; ty ovšem někdy selhaly, když se robot přiblížil k předmětu s ostrými hranami. Nedokázal také vyčistit úzký prostor kolem stěn či nábytku. Oblasti, kam neměl robot vjet, bylo nutné vymezit magnetickými lištami.
Kam se nehodí
- Do místností zastavěných mnoha kusy nábytku
- Na koberce s vysokým vláknem
- K jednorázovému úklidu příliš znečištěných prostor
- Na podlahu osázenou mnoha květináči popřípadě miskami s jídlem pro domácí mazlíčky
- V místnostech s mnoha rohy a zákoutími právě tato místa neuklidí nejlépe
- Tam, kde neprojede - ať už je to kvůli poměru přístroje nebo kvůli výšce
Kam se hodí
- Do domácností s alergiky a pohybově hendikepovanými osobami
- Na velké prostory s minimem nábytku
- Pro domácnosti, kde všichni obyvatelé po snídani odcházejí a přijdou až večer
- Všude, kde se uklízí průběžně a kde jen jednou začas proběhne „sanitární den"
- Dobře ho využijeme tam, kde bydlí domácí mazlíčci, jimž líná srst
- V bytech poblíž frekventovaných komunikaci či ve městech se zvýsenou prašností
Bez problému s plnou nádrží
Jestliže robot pracuje pravidelně, určitě tolik prachu nevysaje, nicméně jeho majitel ji musí čas od času vysypat. Existují ale i roboty, které se dovedou obsloužit i v takovém případě. Jejich výrobce k tomu uzpůsobil dokovací stanici. Prvním takovým robotickým vysavačem na našem trhu se stal Kärcher RC 3000, nyní tu je Ecovacs Deebot D77. Ten má navíc jako součást nabíjecí stanice ruční vysavač, který lze využít i samostatně – ohybnou hadici nebo jiné doplňkové příslušenství.
Myči oken
S robotickými myči oken je práce pochopitelně o mnoho snazší, ale i tak bychom měli dát pozor na několik okolností. Robota můžeme na okna vypustit jen v tom případě, že venkovní teplota dosahuje alespoň pěti stupňů, protože jinak používané čisticí prostředky nebudou mít potřebnou účinnost. Stejně tak v horkém letním dni, kdy teploty přesáhnou třicet pět stupňů. Do robotů používejme také jen doporučené a dodávané čisticí prostředky. Určitě je nenahrazujme přípravky na mytí nádobí. Výsledek může být sice dočasně dobrý, ale sklo se opět rychleji zašpiní. Robot navíc může po takové nevhodné náplni klouzat.
Tip redakce
O robota se ale také musíme starat. Před jeho pořízením bychom se měli zajímat o to, jak bude náročná jeho údržba. Bude kontraproduktivní, jestliže například vyjímáním kartáčů a čištěním jejich ložisek od namotaných vlasů strávíme více času, než kdybychom místnost přelétli klasickým vysavačem.
Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.