Bez chemie se neobejdeme, na druhou stranu nás ohrožují nežádoucí účinky jejího působení. Proto buďme moderní a pojďme hnojit ekologicky.
Pokud použijeme to, co je přírodě vlastní, jenom jí prospějeme. Hnojení chlévskou mrvou, tj. živočišnými prostředky během vegetace není vhodné, proto se obrátíme k rostlinné říši.
Rostliny pro rostliny
Již ve středověku používali mniši v klášterních zahrádkách výtažky z rostlin nejen ke hnojení, ale i k hubení škůdců. Příprava je velice jednoduchá a úplně zadarmo. Nachystáme si nádobu nejlépe z plastu, dřeva či kameniny.
Do 10 litrů dešťové vody vložíme přibližně 1kg čerstvých kopřiv, mohou být i jiné rostliny. Pokud je nařežeme na menší kousky, urychlíme proces kvašení. Můžeme přidat trochu mletého vápence k potlačení zápachu.
Ale pozor, s vápencem nelze hnojit rostliny vyžadující kyselé půdní pH, například vřesovištní druhy. Nádobu zakryjeme pletivem, aby se v ní neutopili ptáci. Je možné rostliny stlačit a dát jich větší množství a výluh poté ředit.
Kvašení započne během 2-3 dnů. Když začne vystupovat drobná pěna, několikrát denně roztokem promícháváme. Po 2–3 týdnech, v závislosti na teplotě, je výtažek prokvašený a připravený k použití. To, co zbude po scezení, dáme na kompost.
Výluh ředíme v poměru 1:40–50, tento poměr používáme při hnojení jendou týdně. Můžeme zalévat i na listy, nespálí se, ale vyhýbáme se zálivce za prudkého slunce. Mnohem vhodnější doba je navečer nebo při dešti.
Zeleninu hnojíme od května přibližně do čtyř týdnů před sklizní, květiny budou vděčné za častější hnojení, až do nasazení poupat.
Které rostliny jsou vhodné?
Nejuniverzálnější a také nejdostupnější je kopřiva dvoudomá. Obsahuje velké množství dusíku, který pomáhá vytvářet zelenou hmotu, tzn. listy. Má i sirné látky a trochu železa. Po kopřivě dobře rostou rajčata, zelí i celer.
Kopřiva je nejen léčivá, ale také dusíkem nabitá rostlina využitelná pro ekologické hnojení
Kostival lékařský má bohatý obsah dusíku, draslíku a také vápníku. Výtažek téměř nepáchne a všechny rostliny ho dobře snášejí. Zajímavou rostlinou pro zahrádky je i heřmánek pravý. Připravíme si nálev podobným způsobem, ale již po týdnu ho můžeme po zředění 1:5 použít na zalévání.
Podpoříme tak zdravý vývoj rostlin a zároveň chráníme kořeny i nadzemní části před houbami a plísní. Pokud jím často proléváme kompost, urychlíme tlení a zabráníme plesnivění.
V případě měsíčku zahradního použijeme celé kvetoucí rostliny. Je vhodný především na okurky a rajčata, kromě jejich výživy brání plísním v růstu.
Do kvasných výluhů se hodí i ostatní přebytky ze zahrádek. Postranní vylámané výhonky rajčat, listy i květy z bezu černého, levandule, máta, jitrocel, řebříček, šalvěj, libeček, meduňka, list křenu, afrikán a další. Zejména aromatické bylinky působí i proti savým škůdcům.
Rostlinné výtažky jsou pro zahrádku pravé požehnání. Nejenže spotřebujeme užitečným způsobem plevel a přebytky, nezatížíme životní prostředí a ještě posílíme růst a podpoříme obranyschopnost rostlin vůči chorobám a škůdcům.