Co je to bio zelenina? Stručně řečeno zelenina pěstovaná bez použití chemických prostředků. Četné studie dokazují, že má vyšší obsah minerálních látek, vlákniny i vitaminů.
Je v podstatě více koncentrovaná, naopak není kontaminovaná rezidui chemikálií. Nezapomeňte, že záhon zeleniny je součástí zahrady, a tak by měla být i ona celá bio.
Hnojením nebo postřikem trávníku vedle záhonu ovlivníte samozřejmě i zeleninu, takže označení bio zelenina se už na ni nemůže vztahovat.
Základem úspěchu je prevence
Poskytněte rostlinám podmínky, které jim vyhovují (světlo, zálivka, živiny), podpoříte tak jejich kondici a vitalitu. Ukryté ve stínu nebo živořící v chudé půdě nebudou dobře růst. Stejně tak je oslabíte zálivkou v poledním žáru, dlouhodobým přemokřením či suchem.
Vaše zahrada je ekosystém, který si tím lépe poradí s negativními vlivy, čím více rozmanitější a zároveň vyvážený bude. Takový ekosystém udržuje početné stavy přátelských živočichů, jako jsou žížaly nebo slunéčka sedmitečná, jež se živí mšicemi.
Jedna larva slunéčka sedmitečného zkonzumuje během svého vývoje až přes 600 mšic
Monokultury (tvořené jednou plodinou) jednostranně vyčerpávají půdu a poskytují ideální prostředí pro choroby a škůdce. Bio zelenině svědčí druhově pestré záhony využívající vzájemné pozitivní vztahy.
Plán záhonů
Ještě než začnete s prací na zahradě, sedněte si ke stolu s papírem a tužkou a rozmyslete si, jak záhony rozvrhnete. Zvolte vhodné kombinace plodin dle vzájemných vztahů a nároků na živiny. Promyslete časovou posloupnost druhů či odrůd zeleniny podle doby vegetace.
Umístěte vedle sebe rostliny, které nejsou příbuzné a využívají odlišné ekologické niky, například zeleninu kořenovou vedle listové.
Střídáním řádků zeleniny hluboko a povrchově kořenící využijete lépe prostor i živiny v profilu ornice
Většina zeleniny špatně snáší pěstování na stejném místě další rok nebo i více let. Je to zejména česnek, brukvovitá zelenina, mrkev, cibule, rajčata a brambory. Ponechte si proto plán záhonů schovaný alespoň do další sezony (přesný postup se dozvíte v článku Střídání plodin na záhonech).
Živiny: kompost a organická hnojiva
Každá zelenina čerpá při růstu z půdy živiny, které spolu s ní sklidíte a sníte. Příroda recykluje živiny přes trávicí trakt živočichů a nám, pokud chceme být v souladu s ní, nezbývá než využít stejného principu. Ať už jde o trávicí trakt domácích zvířat, nebo žížal a půdních mikroorganismů.
Žížaly kypří půdu, recyklují bioodpad, vyrábí kvalitní hnojivo, a to vše zcela bezplatně
Živiny můžete do půdy dodat především kvalitním kompostem. Ten má nejvyváženější bilanci organických látek a živin, navíc ekologicky zpracovává posklizňové zbytky. Ve správné biozahradě nemůže dobře udržovaný kompost chybět.
Další variantou jsou organická hnojiva. Nezapomeňte, že hnůj obsahuje poměrně vysokou koncentraci živin, takže je třeba aplikovat přiměřenou dávku. Například kvašený slepičí trus řeďte s vodou v poměru 1:10. Nic nezkazíte, když ho zpracujete v kompostu.
Opatřete si kompostér, ušetří místo a usnadní péči. Lépe dva, pak můžete nechat kompost dostatečně dozrát
Poměrně málo využívanou, ale užitečnou metodou je zelené hnojení. Hodí se k němu zejména rostliny z čeledi Fabaceae (například hrách, vikev, fazole), protože hlízkové bakterie na jejich kořenech umí fixovat dusík.
Co s plevelem?
Záhon zeleniny je vlastně ekosystém v raném stádiu sukcese (rychlém sledu změn v důsledku lítého konkurenčního boje), v němž bují převážně jednoleté plevele (pěťour, merlík, kokoška). Jejich hlavním cílem je vytvořit co nejvíce semen. Tomu pokud možno zabraňte, neboť semena zůstávají klíčivá i několik let.
Pravidelně plejte a hlavně zabraňte plevelu vykvést; nebudete pak muset příští sezonu bojovat s invazí klíčících semen
Rozšíření plevelných rostlin významně omezíte mulčovací netkanou textilií. Tato metoda je použitelná u rostlin pěstovaných ze sadby. Přírodní mulč, například posekanou trávu, lze naopak aplikovat i u zeleniny vypěstované ze semen. Mulčujte, když jsou rostliny už větší.
Dostatečná hustota porostu je další významný agrotechnický prvek v boji proti plevelům. Jen dejte pozor na přehoustlý porost, kde panuje velká konkurence mezi kulturními plodinami a vlhké mikroklima podporuje rozvoj houbových chorob.
Jediná aktivní metoda v boji proti plevelu, použitelná pro biozeleninu, je pletí. Pamatujte, že v rozumném množství může mít plevel i pozitivní efekt. Mimo jiné chrání povrch půdy před vysycháním a erozí, zvyšuje druhovou pestrost a tím podporuje výskyt žádoucích organismů.
Metody preventivní ochrany proti škůdcům a chorobám
Vybírejte odolné odrůdy, tolerantní (snesou určitou chorobu), nebo rezistentní (zcela imunní vůči chorobě). Využívejte znalostí životního cyklu chorob a škůdců. Nezapomeňte na mulčovací netkanou textilii při založení porostu jahodníku,výrazně omezíte výskyt plísně šedé i plevele.
Kombinacemi určitých druhů zeleniny potlačíte některé choroby a škůdce. Například při společném pěstování mrkve a cibule je pochmurnatka mrkvová odpuzována silicemi cibule a mrkev zase odpuzuje květilku cibulovou.
Do blízkosti záhonů sázejte aromatické byliny, jako je saturejka, levandule nebo tymián. Odpuzují některé škůdce. Používejte mechanickou ochranu. Náletu bělásků na brokolici a kapustu nebo dřepčíků na ředkvičky zabráníte bílou krycí netkanou textilií, která navíc zeleninu rychlí a chrání proti chladu.
Aromatické rostliny, jako jsou cibuloviny a bylinky, většinu škůdců odpuzují, a to i ve svém okolí
Bio ochrana: věřte profesionálům
Přes všechna opatření se škůdci i choroby na bio zelenině objeví. Zkuste nejdříve jejich mechanický sběr a včasné odstraňování prvních napadených listů, plodů či celých rostlin. Než se rozhodnete zasáhnout, zvažte, jestli míra napadení překročila práh škodlivosti.
Dejte si pozor na použití doma vyrobených rostlinných extraktů. Doporučované výluhy z pelyňku pravého a kopretiny vratiče obsahují silně toxický thujin a mohou způsobit otravy. Přeslička bahenní obsahuje jedovaté alkaloidy palustrin a palustridin.
Jako silně jedovaté jsou v ochraně rostlin již dlouho zakázané nikotinové přípravky (oblíbený výluh z tabáku). Můžete si tedy uškodit více než při použití průmyslových přípravků, u kterých je testována toxicita a stanovena ochranná lhůta před sklizní.
Pro bezpečnou ochranu můžete zkusit preparáty ze široké nabídky biologických přípravků, které jsou například na bázi rostlinných olejů nebo antagonistických (nepřátelských) organismů. Většina těchto přípravků nevyžaduje ochrannou lhůtu.
Biozelenině je třeba věnovat pravidelnou péči a pozornost. Zanedbání nevyřešíte tak snadno jako s chemickou výpomocí
Rekapitulace: Jak začít s bio zeleninou?
Než začnete pěstovat bio zeleninu, získejte dostatečné informace o nárocích a agrotechnice pěstovaných druhů. Vyberte vhodné stanoviště a naplánujte rozvržení záhonů. Dodržujte preventivní zásady pěstování bio zeleniny a věnujte jí při vegetaci dostatečnou pozornost. Tak zachytíte případný vpád chorob a škůdců včas.