O účelu zimní zahrady má každý jinou představu. Někdo ji považuje za obytnou místnost, jiný má v úmyslu pěstovat exotické rostliny. Kterých chyb se vyvarovat při výběru konstrukce, materiálů a na čem nešetřit?
Kam umístit zimní zahradu?
Pro využití zimní zahrady jako navazující součásti obytného prostoru jsou nejdůležitějším předpokladem stabilní klimatické podmínky. Konstrukce musí umožnit pobyt v zahradě jak za horkého letního dne, tak i za chladného zimního večera. Toho lze dosáhnout zejména výbornou izolací obvodových ploch, které teplo určitou dobu akumulují a později postupně odevzdávají.
Vzhledem ke způsobu vytápění a regulace větrání je nejvýhodnější jih, kde zimní zahradu prohřívají sluneční paprsky i v zimě. Dále je vhodnou polohou pro zimní zahradu západ, kde si lze v zimní zahradě užívat hřejivých slunných podvečerů. A nejméně vhodné je orientovat zimní zahradu na sever.
Odbornou pomoc nepodceňujte
Ideální je počítat se zimní zahradou již v projektu domu, ale pokud se rozhodnete pro stavbu dodatečně, vždy se poraďte s odborníky. Kromě své představy o vzhledu budoucí zimní zahrady prokonzultujte začlenění stavby k domu, materiály a konstrukční prvky, sklon střechy, jak zamezit kumulaci vody.
Nutné je vyřešit spoustu technických parametrů – jako například odvodňovací systém ve střešních profilech, ventilační a stínící systém a hlavně – zda a čím zahradu vytápět, případně jak využít sluneční energii.
Zimní zahrada může navazovat na dům nebo stát samostatně v zahradě – například v účelném spojení s bazénem. Možností je velmi mnoho, ale pokud plánujete zimní zahradu atypického tvaru, počítejte s vyšší finanční náročností, neboť se vždy jedná o individuální zakázku.
Konstrukce ovlivňuje tepelné ztráty
Na začlenění zimní zahrady k domu je z estetického hlediska rozhodující volba materiálu na konstrukci a její výplň. Plasty mají dobré izolační vlastnosti za přijatelnou cenu. Doporučují se především pro lehké stavby z polykarbonátu. Skleněnou výplň snadno unese konstrukce z hliníku. Trvanlivý materiál odolává proti povětrnostním vlivům, snadno a rychle se montuje, nepodléhá korozi, jen se u zimních zahrad větších rozměrů vkládají do základní konstrukce ocelové profily, které její nosnost zvýší.
Sklo, nebo plast?
Obojí má své výhody i nevýhody. Polykarbonát je lehký, proto neklade takové nároky na nosnost konstrukce a je levnější než sklo. Jeho nevýhodou je nižší světelná propustnost, plast působí rychleji na přehřívání interiéru, které lze ale snadno řešit montáží stínících prvků.
Sklo je trvanlivější a dražší, zato konstrukce musí být důkladná, aby udržela jeho váhu. Proto nepodceňujte statický výpočet, sněhová zátěž dokáže vykonat dílo zkázy. Z hlediska světelné propustnosti a tepelné izolace je ideální dvou nebo i vícekomorový systém s vnitřním bezpečnostním sklem. Izolační skla chrání interiér zimní zahrady nejen před zimním chladem a letním přehřátím, ale působí jako protihluková bariéra. Zimní zahrada umístěná před obytným prostorem působí jako energetická zóna snižující tepelné ztráty vnitřních prostor, což ušetří náklady na vytápění.
Vlhkost může být problém
Pro tepelnou pohodu v zimní zahradě je nezbytností dobře projektovaný systém větrání, který současně ovlivňuje hodnoty vzdušné vlhkosti. Lze jej vyřešit posuvnými či výklopnými okny ve svislých stěnách, střešními okny ovládanými mechanicky pomocí teleskopického táhla či elektromotorem s větrnými a teplotními čidly, která zajistí komfortní odvětrání zimní zahrady.
Vytápění, ale jaké?
Zimní zahrada se většinou nevytápí, neboť se využívá izolačních vlastností skleněné výplně. Volba vytápění je totiž závislá na pěstitelských nárocích rostlin, které mají rozdílné požadavky na teplotu. Chladnomilné druhy rostlin se bez vytápění obejdou, zatímco tropická květena bude potřebovat stálou teplotu po celý rok. Instalace topení stavbu navíc prodraží, ovšem pokud není zimní zahrada napojena na stávající topný systém domu. Z dalších možností temperování zimní zahrady jsou zapuštěné topné kabely či solární systémy.
