Pračky patří k té bílé technice, kterou doma obměňujeme snad nejčastěji. Důvodů je víc. Na prvním místě je to rychlý technický vývoj, podpořený reklamou. Druhý důvod je trochu znepokojující – pračky patří vinou kombinace složitosti a velkého zatížení k domácí technice, která trpí nejčastěji různými poruchami.
Dnešní konstruktéři ve službách předních výrobců praček mají za úkol vyvíjet přístroje, které by měly prát v každém případě dobře, potom co nejšetrněji jak k prádlu, tak k životnímu prostředí a s tím souvisí i další zadání, jímž je požadavek na úsporný provoz. To první berou zákazníci jako naprostou samozřejmost, i když to v některých případech tak není.
Automatická pračka má ovšem i další výhody, než jen to, že nás zbavuje zbytečné námahy, měla by se také postarat o to, aby uspořila vodu, prací prášky či jiná média a pochopitelně i elektrickou energii. K tomu napomáhají i některé nové programy či právě prací prostředky, které dovedou podle výrobců vyprat stejně kvalitně ve vodě teplé jen dvacet stupňů Celsia, jako v trojnásobně teplé. Je ale potřeba se ve všech těch novinkách umět orientovat a také si dopředu před koupí říci, zda všechny využijeme.
Orientační slouží k orientaci
Jako první bychom asi měli vzít v úvahu, jak velkou kapacitu pračky potřebujeme. V nabídce mnoha firem jsou takové, u nichž údaj o množství prádla hovoří i o dvanácti kilogramech. Taková kapacita může ohromit, ale jedná se spíše o údaj „akademický“, v praxi se takové množství prádla do pračky většinou nevejde. Tady budeme stát také před těžkým rozhodnutím. Není vhodné pračku zatěžovat pokaždé na maximum, ale naopak si zase pořídit přístroj, který nebudeme naplno využívat, znamená zbytečně investovat vyšší částku.
Dnes je každá pračka vybavena takzvaným energetickým štítkem, z něhož vyčteme celkem bez problémů orientační údaje například o spotřebě energie, účinnosti praní a účinnosti odstředění. To slovo „orientační“ používáme záměrně, protože se údaje o spotřebě a účinnosti vztahují k určitému režimu praní, konkrétně k praní bavlny při teplotě šedesát stupňů Celsia a dlouhém programu. Je to pochopitelné, jinak by nemohly být přístroje od různých výrobců srovnávány, ovšem musíme se smířit s tím, že jiné programy mohou pak být daleko náročnější.
S údaji o počtu otáček odstřeďování a jeho účinnosti musíme také zacházet opatrně. Vysoké otáčky znamenají sušší prádlo, a jestliže máme zároveň sušičku, určitě tuto vlastnost využijeme. Sušíme-li klasicky na šňůře či sušáku, bude tato schopnost pro nás zbytečná, ale dost zřetelně zvyšuje cenu pračky nehledě na obtížnější žehlení.
Na množství záleží
Další kritéria, která hodnotí energetický štítek, je spotřeba vody a hlučnost jak při praní, tak při ždímání. Hlučnost je samozřejmě důležitým faktorem, který ovlivní například to, zda budeme využívat možnost prát v noci či lépe řečeno v době, kdy můžeme využívat takzvaný noční proud. Její intenzitu kladně ovlivní nové invertorové motory, dobré vyvážení pračky a u některých výrobců technologie, které lépe rozloží prádlo uvnitř bubnu. Co se týká spotřeby vody, tak i zde můžeme narazit na problematickou hodnotu. Jedná se totiž o to, jakým způsobem konstruktéři vodu šetří. Mohou při namáčení využít sprchování, což je efektivnější, než když prádlo v bubnu pračky projíždí hladinou vody.
Úspory při máchání se pak v kombinaci s nešetrným dávkováním pracích prostředků mohou projevit tím, že na prádle zůstanou jejich zbytky. To pochopitelně nesvědčí citlivějším osobám. Můžeme pochopitelně nastavit intenzivnější máchání, ale s tím údaj na štítku jaksi nepočítá. Mějme tedy na paměti, že údaje od výrobců o dávkování na balení pracích prostředků nejsou rozhodně podhodnoceny a sami od sebe dávku nezvyšujme. Nebude totoiž zároveň znamenat, že prádlo vypereme lépe. Je známou skutečností, že uživatelé praček utratí při jejich provozu právě nejvíce peněz za prací prostředky, teprve za tím jsou náklady na energii a vodu.
Otáčky při odstředění
Účinnost odstřeďování se na energetickém štítku označuje písmeny A až G. Nejjednodušší pračky odstřeďují přibližně na 400 otáček za minutu (s těmi se už u nových výrobků nesetkáme), běžně postačí 800–1000 otáček za minutu, na bavlnu a len můžeme využít více než 1400 otáček za minutu. Třídy se dělí ale podle toho, kolik v prádle po ždímání zůstane zbytkové vody. Například u třídy E to je 72–81 %, u třídy C 54–63 % a u třídy A do 45 % zbytkové vody. Přitom hodnota tří kilogramů vody na šest kilogramů prádla je už velice slušná. Nové pračky mají také volbu otáček, která umožňuje jejich snížení (nikoli zvýšení) v zadaném programu v závislosti na parametrech přístroje. Počet nově nastavených otáček je indikován většinou na displeji, popřípadě diodou u otočného voliče.
Užitečné programy...
... mívají u různých výrobců různé obchodní značení, je tu ale několik programů, které jsou zcela jistě výborným pomocníkem
- Funkce Aquastop je vlastně bezpečnostní systém, který v případě poruchy nebo prasknutí hadice uzavře přívod vody do pračky a zabrání vyplavení.
- Funkce odloženého startu umožní zvolit si, kdy se pračka spustí - například tehdy, kdy už je k dispozici elektřina za nižší sazbu.
- Odložený konec praní umožní kvůli dalšímu postupu nastavit dobu, kdy má cyklus končit.
- Zkrácené programy jsou určeny pro mírně špinavé prádlo, které pak zvládnou vyprat zhruba do půlhodiny nebo rychleji.
- Program na čištění bubnu odstraní zbytky pracích prášků a prodlouží tak jeho životnost.
- Systém kontroly stability rovnoměrně rozmístí prádlo v bubnu a omezí tak hluk i namáhání.
- Dětská pojistka zamezí zvídavým pomocníkům přenastavit program praní.
Není buben jako buben
Čím je buben větší, tím bude k prádlu šetrnější, lépe rozpustí prací prostředky a kvalitněji vymáchá. Bude záležet také na tvaru a velikosti perforace. Menší zabrání proniknutí prádla při odstřeďování, jinak tvarovaná perforace zase napomáhá rychlejší cirkulaci vody během praní, které je pak účinnější. Voštinové stěny s plástvovou strukturou vytvoří mezi bubnem a prádlem vodní film, díky němuž nevznikají na prádle nepříjemné žmolky, různě tvarované lamely pak pomáhají lepšímu proprání či zabrání přilnutí prádla při ždímání a brání tak nadměrnému pomačkání.
Bublinky, pěna a trysky
Pračky s technologií bublinkového praní jsou vybaveny takzvaným generátorem bublin. Ten na začátku pracího cyklu vytvoří koncentrovanou směs pracího prostředku s vodou a nasaje do ní vzduch. Tuto směs pak rychle pumpuje do pracího bubnu, kam se dostane téměř vzápětí po zapnutí pračky. Množství bublin plných pracího prostředku je účinnější, než prací prostředek pouze ve vodě rozpuštěný, protože bubliny do prádla vsáknou rychleji a zároveň proniknou hlouběji a rovnoměrněji. Proces je také rychlejší, protože v okamžiku kontaktu s prádlem je už prací prostředek rozpuštěný.
Technologie umožňuje také snížení teploty vody, v níž pereme – údajně teplota praní pouhých 15 °C s bublinami se rovná praní při teplotě 40 °C bez bublin. Podobně pracuje technologie přímého vstřikování, která promění prací prostředek na pěnu. Ta rovněž snižuje teplotu praní a umožní prát bílé a barevné prádlo dohromady, aniž by se vzájemně obarvilo. Jiný systém využívá systému trysek, které sprchují vložené prádlo vodou s už rozpuštěným pracím prostředkem.
Co je to noční proud
Lépe řečeno to je nízký tarif za elektřinu, levnější než takzvaný denní tarif. Nemusí běžet totiž jen v noci. Jeho spínací časy se totiž mohou podle distribuční sítě lišit. Jaké jsou, se odběratelé dozvědí od distributora nebo na jeho internetových stránkách. K využívání nízké sazby je ovšem nutné buď ohřívat užitkovou vodu, nebo jí vytápět – v tomto případě může být nízký tarif počítán delší dobu, než je osm hodin. Pak už záleží jen na tom, kdy jej využijeme například pro spuštění pračky.
Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.