Jak koupit správnou postel

Jak koupit správnou postel

Věk notebooků, ultrabooků a tabletů přímo vybízí k tomu, abychom pracovali a lenošili zároveň. Je to možné? Ano, naše postel a miniaturizovaná inteligentní technika se k tomu přímo nabízejí. Bohužel je to jedna z nejčastějších chyb, které ve vztahu k našemu lůžku děláme.

Zcela jednoduchou úvahou a propočtem zjistíme, že třetinu života prospíme, pokud možno v posteli. Přibližně druhou třetinu pracujeme a třetí pak jíme, odpočíváme, trávíme hodiny v zácpě na dálnici, koukáme na televizi či se věnujeme partnerům, přátelům a dětem.

Z uvedeného zdánlivě vyplývá, že postel používáme asi třetinu nám vyměřeného času, ve skutečnosti to ale bude víc. Na lůžku také svůj život většinou začínáme i končíme. Malé dítě prospí až devatenáct hodin denně, dospělý člověk se cítí dobře, když spí osm až deset hodin každý den, a starému člověku může stačit jen pět hodin.

Někteří z nás ale využívají pohodlí lůžka k práci. Takový slavný malíř a kreslíř Lucas van Leyden prý svoje nejlepší grafiky nevytvořil v ateliéru, ale v posteli, legendární britský politik sir Winston Churchill měl v denním rozvrhu do jedenácté dopoledne vyřizování úředních záležitostí také v posteli. Různí výrobci nám dnes nabízejí rozmanité podložky pod inteligentní techniku, aby se také nám v posteli dobře pracovalo.

Je to ale ta největší chyba – postel je od toho, abychom v ní spali (když pomineme jiné aktivity, o nichž se nehovoří před dvaadvacátou hodinou), jde ale hlavně o to, abychom hodiny, jež máme pro spánek vyhrazené, skutečně také prospali. K tomu si musíme umět vytvořit podmínky. Ne každý to dovede, protože nás stále doprovázejí některé omyly a představy, které ten správný výběr zhatí. Chyby při výběru se totiž projeví pozvolna a plíživě jako potíže se zády či bolesti hlavy a za krkem. Preventivně se vyvarujte těch nejčastějších:

Lamelové rošty jsou vlastně všechny stejné

Při koupi takového roštu se zajímejme o počet lamel, jejich šířku a tloušťku. Větší počet (ideální je podle odborníků osmadvacet) lamel lépe podpoří matraci, která by se mezi jednotlivými listy neměla prohýbat. Jejich hustota se také může lišit, třeba v oblasti pod hrudníkem nebo u boků. Je-li jich více a jsou-li tenčí, lépe pak reagují na proměnu tvaru obracejícího se těla.

Lepší rošty také mají lamely potaženy materiálem, jenž zabraňuje klouzání matrací. Ještě dráže vyjdou rošty talířové (bývají označovány také jako křidélkové nebo destičkové), které mají na lamelách pružné, do všech stran ohebné segmenty, jež se pak přizpůsobují tlaku nejen v pásech jako lamely, ale i v jednotlivých bodech.

Existují i rošty mechanické nebo s elektromotorem, jež jsou tím dražší, čím více poloh pro ležícího nabízejí. Jsou výhodné především pro starší lidi, kteří si chtějí odpočinout i přes den, ale spát nebudou, jen si něco přečtou, či pro nemocné upoutané delší dobu na lůžko.

Přece se s koupí nespletu, když si v prodejně matraci vyzkouším

Prodejce nebo výrobce může chválit, co chce, ale nikdo z chvilkového ozkoušení lůžka v obchodě nemůže zjistit, jak se mu z něho bude vstávat po osmi hodinách. To, že lze matraci nebo rošt v různých prodejnách nejen osahat, ale i vyzkoušet v horizontální poloze, ještě neznamená opravdové otestování.

Nepomůže vám ani ukázka průřezu vychvalované matrace. Při každé takové koupi si tedy rozhodně zjistěte, kdy ještě můžete zboží vrátit, jestliže s ním nebudete spokojeni. Ideální lůžko by prostě mělo vypadat pokaždé jinak, podle toho, komu je určeno.

Nové konstrukce a materiály

Kromě tradičních konstrukcí a materiálů se při výrobě matrací používají pochopitelně nové se zajímavými, dříve netušenými vlastnostmi. U kupujících je oblíbená takzvaná líná pěna, měnící svou tvrdost podle tlaku i teploty, která z těla vyzařuje, a tak se zahřátá pomaleji vrací do původní polohy a méně tlačí v místě kontaktu.

Jiným zajímavým materiálem je takzvaná studená pěna, občas označovaná jako „high resilience“ (vysoce pružná), která je kromě velmi dobrého přizpůsobení tělu skvěle prodyšná. Stálicí jsou matrace ze směsi přírodního a syntetického latexu, přičemž větší podíl přírodní složky znamená vyšší kvalitu i cenu. I zde přicházejí na řadu nové materiály jako například viscolatex s tvarovou pamětí či pěny na přírodním základě s podílem rostlinných olejů (třeba olej ze skočce dokonce zmírňuje některé kožní problémy), které brání usazení roztočů a dalších mikroorganismů.

Výhody zmíněných materiálů kombinují matrace sendvičové, jež využívají jejich rozdílných vlastností, nebo pak zkombinují jeden základní materiál, avšak v odlišné hustotě, a tedy i tvrdosti a pružnosti. K různým pěnám a latexům pak mohou přibýt další doplňkové materiály, jako je kokosové nebo bambusové vlákno.

Důležitá je ovšem konstrukce. Ta by měla být rozdělena do tří až sedmi zón s různou tuhostí, a to podle zatížení od největšího v oblasti boků až po nejmenší v nohou a oblasti hlavy. Zajímavé pohodlí poskytnou matrace gelové, které v kontaktní ploše obsahují gelové segmenty. Ty pak vytvářejí akupresurní body, jež pomáhají uvolnit svalstvo během spánku.

Nemůžu přece vědět, jaká matrace je pro mě vhodná

Stránky různých výrobců často obsahují jednoduché návodné otázky, podle nichž se dopracujete kýženého cíle. Ovšem ten, kdo trpí problémy se zády či s pohybovým ústrojím, nebo se s nimi už dokonce léčí, by se měl vždy poradit s lékařem. Pro váhavé máme ještě jeden námět: nemůžeme2 li si vybrat nebo z jiných důvodů koupi nové postele nebo roštu a matrace odkládáme, lze si vypomoci levnějším způsobem – stačí si pořídit takzvanou přistýlkovou matraci, jež uleví od tlaku různých částí matrace staré a lépe se přizpůsobí tělu. Může navíc posloužit i při nenadálé návštěvě jako nouzové lůžko.

Opravdu dobrou matraci můžu umístit třeba rovnou na podlahu

Malý pokoj, zato s vysokým stropem, láká většinou své obyvatele, aby si postavili takzvané patro a na něj umístili lůžko. Opačná verze, tedy prostorná místnost, zase svádí k jakémusi variabilnímu řešení s matracemi umístěnými rovnou na podlahu. Věci z ní daleko nespadnou, natáhneme se na ně kdykoli během dne k odpočinku i nějaké menší práci…

Zadržte, ani jedno z uvedených řešení není ideální. Už jsme si řekli, že okolo rozmístěné pracovní věci nevedou k dokonalému odpočinku a vydatnému spánku. Výška by navíc měla umožnit nejen pohodlné vstávání, ale také co nejlepší vzduch k dýchání. Nízko položená postel totiž nejenže bude činit problémy starším lidem, aby se z polohy vleže vůbec dostali do polohy vertikální, ale zároveň v noci budeme mít všude kolem sebe klesající prachové částice.

Totéž platí o palandách či lůžku na vestavěných patrech. Pro seniory jsou hůře dostupná a u stropu nejvíce pocítíme různé nepříjemné pachy. Navíc pod matracemi by měl být rošt, který jim pomáhá s odpružením a větráním. Umístění přímo na podlaze či podložce vyvýšeného patra pak nepomáhá plnit jejich funkci ani neprospívá životnosti. Tohle je také odpověď na často kladenou otázku, zda si vůbec máme pořizovat rošt a jestli by ho nestačilo nahradit v rámu postele jednoduchou deskou třeba z laťovky či dřevotřísky. Nestačilo, do dobrého lůžka prostě rošt patří.

Jak uložit nohy

Pokud netrávíme čas v posteli, budou naše nohy vždy zatíženy, ať už chodíme, stojíme, nebo jen sedíme. Poskytněme tedy i jim na lůžku větší komfort, vyplatí se to. Preventivní používání anatomicky tvarované podložky pod nohy pomáhá předcházet řadě onemocnění spojených především se špatným krevním oběhem a zachovat zdravý vzhled nohou bez otoků, křečových žil nebo celulitidy.

Zvýšená poloha dolních končetin také přináší úlevu od bolesti a zmírňuje napětí v oblasti bederní páteře a pánve. Pomůže odvodnit cévy, ulehčit práci srdce, snižovat tlak vyvíjený na sedací nerv i ulevit od menstruačních bolestí nebo zmírnit těžkosti během těhotenství.

Dobrou matraci už mám, teď si k ní pořídím dobrý rošt

Rošt ale nebudeme vybírat podle toho, jakou jsme si pořídili matraci, postup je opačný, navíc už při jeho výběru musíme myslet na to, jaký typ matrace si chceme pořídit.

Jejich vlastnosti se totiž při chybném výběru mohou navzájem eliminovat a peníze za třeba i luxusnější zařízení bychom vynaložili zbytečně. S výběrem tedy začneme u roštů, kde 4 jsou nejčastěji poptávanými lamelové, které dobře pruží. Jestliže si však budeme chtít pořídit pěnové matrace s vyšším jádrem, raději se poohlédneme po roštech s nepružnými dřevěnými lištami.

To platí i v případě, že chceme klasické pružinové matrace nebo jejich novodobou obdobu, takzvané matrace taštičkové, u nichž je hned několik set a v případě špičkových modelů až tisíc pružin uloženo jednotlivě ve zvláštních kapsičkách. Na nich je pak položen vysokogramážní filc, jenž spolehlivě rozloží jejich zatížení. Lamelové rošty však mohou pomoci s vyrovnáváním tlaků vyvíjených na ně položenou matrací. Zvláště ty, které mají lamely uloženy ve výkyvných plastových či pryžových pouzdrech nebo výkyvných pouzdrech s různě tuhými kuličkami.

Spánek na vlnách

Jestli máte raději trochu té extravagance a uvažujete o kdysi tak módní vodní matraci, vězte, že budete muset počítat s jedním nedostatkem – při každém pohybu spáče se rozvlní. Velikost vln a délka pohupování bude záležet na velikosti a uspořádání vnitřních komor.

Nesmíme zapomenout na hlavu

Univerzální rada, s níž byste se vydali zakoupit nový polštář k té nové matraci, vlastně neexistuje. Měli bychom postupovat podobně jako u výběru matrace; důležité totiž bude, jak se budete cítit, až ráno vstanete. Také tady připadají v úvahu pěnové materiály, ale mnoho lidí nedá dopustit na „klasiku“ plněnou peřím. Nic proti tomu, ale o tyhle polštáře uměly pečovat naše babičky nebo spíše prababičky, dnes asi dáme přednost modernějším materiálům.

Ty mohou obsahovat vlákna se stříbrem, které má známé antibakteriální vlastnosti a zabraňuje tak třeba tvorbě plísní či zápachu, navíc rovnoměrně rozvádí tělesné teplo. Bambusová vlákna výtečně absorbují vlhkost a udržují tak svěží suché prostředí pro spánek. Vlákna s obsahem až devadesáti procent uhlíku zase pomáhají odpuzovat prachové částice tím, že eliminují elektrostatický náboj a udržují prostředí pro spánek hygieničtější.

Jsem těžší, a tak mi lépe vyhovuje měkká matrace

Může se zdát, že když mám větší tělesnou hmotnost, bude mi vyhovovat měkká matrace, která se na exponovaných místech krásně podvolí tlaku. Když ještě navíc spím hlavně na břiše, tak se do ní můžu pohodlně zabořit. To není správný myšlenkový postup, ale výběr té správné tvrdosti matrace je hodně složitý.

Matrace má být pevná, přitom by se však měla v místě, kde na ni zatlačíme, poddat tlaku, a tak si musíme před koupí promyslet, čemu bude vystavena. Nutné je znát především hmotnost osoby, která na ní bude spát. Hlavně podle toho vybíráme tvrdost. Je pravda, že lidé mají tendenci akceptovat takovou tvrdost, na jakou byli doposud zvyklí, ale musejí především počítat s hmotností, která na matraci spočine. Obecně platí, že lidé s tou vyšší by si měli vybírat tvrdší matrace, naopak lehčí lidé si mohou vybírat z měkčích.

Pro spaní na břiše musím mít tvrdší matraci

Tvrdost také volíme podle způsobu spaní. Jestliže nejčastěji spíme na boku, pak je namístě volit matraci měkčí, tvrdší bude vhodnější pro ty, kteří spí na zádech či na břiše. Pokud se některá kritéria střetnou navzájem, budeme polohu ve spánku zohledňovat až na konec, protože tu během noci změníme i padesátkrát, zatímco naše hmotnost může kvůli pocení poklesnout nanejvýš o kilogram.

Tvrdost uvádí většina výrobců v pěti stupních, od extrémně měkké po extrémně tvrdou. Nejměkčí si pořizuje málokdo, hodí se spíše na občasné – třeba víkendové – přespání. Čím tvrdší, tím pak mezi zájemci přibývá mužů. Záleží také na věku uživatele. Děti potřebují pro zdravý růst pevnější matraci se střední tvrdostí, mladí lidé se zajímají o tužší matrace, starší by se měli zaměřit na měkčí a elastičtější. Budeme-li na vážkách, zkusme sehnat takzvanou sendvičovou matraci, která má z každé strany jinou tvrdost, takže ji prostě změníme otočením.

S partnerkou máme na spaní „letiště“, a tak si přece nebudeme pořizovat dvě matrace

Při výběru matrace je rovněž důležité zohlednit stavbu těla. Ta se pochopitelně liší především u mužů a u žen. Proto bývá chybné i uvažování v tom smyslu, že když máme s partnerem jedno dvoulůžko, bude tedy logické, že si pořídíme matraci dvojitou. Proč by to mělo být logické? S velkou matrací se hůře manipuluje, na praní potahu budeme potřebovat pračku s větší kapacitou, navíc se oba z partnerů s největší pravděpodobností liší hmotností i oblíbenou polohou při spaní. Je proto spíše logické pořídit si matrace dvě.


Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.

Doporučujeme

Články odjinud