vytisknout velikost písma Střídání plodin na záhonech

Snažíte se pečovat o budoucí úrodu co nejlépe, a výsledek je nevalný? Nepomáhá ani přihnojování, nedaří se novým odrůdám a vy se trápíte otázkou, proč tomu tak je? Zkuste střídat plodiny na záhonech a výsledek se dostaví.

Než se pustíte do výsadby, vezměte si tužku a papír, na nějž sepíšete, co chcete pěstovat. Pamatujete-li si, kde jste měli vloni zasazené kedlubny, pak je letos vysaďte jinam. Najděte jim záhon splňující jejich požadavky na přísun živin a stejně postupujte u ostatních druhů.

Unavené záhony

Pěstujete-li několik let po sobě na záhonu zeleninu plodovou (případně kořenovou či listovou), zjistíte, že úroda je rok od roku horší. Rostliny z půdy jednostranně čerpají stále stejné živiny, čímž dochází k její únavě.

Budete mít i problémy s chorobami a škůdci, kteří se objevují na podobných plodinách. Navíc každá plodina vylučuje do půdy látky, jež se pak v půdě hromadí a další roky zabraňují rostlinám ve vývoji.

Plodiny_1.jpg
Většina zelenin je na živiny náročná, dopřejte jí proto změnu místa pěstování

Znovuobjevené plánování

Střídat plodiny na záhonech musíte každoročně, a vůbec přitom nezáleží na velikosti zahrady. Zeleninovou zahrádku si rozdělte na díly tak, abyste v každém měli plodiny podle specifických nároků na živiny (hnojení).

Dopracujete se tak k čtyřletému prostřídání plodin na záhonech (čtyři trati):

  • Záhony vyhnojené chlévskou mrvou – na nich můžete pěstovat zeleniny náročné na živiny: salátové okurky, melouny, košťáloviny (zelí, květák, brokolici a růžičkovou a hlávkovou kapustu) nebo pórek.
  • Záhony prohnojené dobrým kompostem či uleželou chlévskou mrvou – sem přijdou plodové zeleniny (papriky, rajčata, lilky, nakládačky), kedlubny, rané brambory, celer, nebo tykve (cukety a patisony).
  • Záhony pro náročnější zeleninu, jež nesnáší organická hnojiva – vysévat lze kořenovou zeleninu (mrkev a karotku, petržel a pastinák), vhodná je výsadba česneku a cibule sazečky. Z listových zelenin se bude dařit salátům a špenátu. Hnojte před výsadbou pomaleji rozpustnými průmyslovými hnojivy do zásoby.
  • Záhony nevyhnojené – na nich pěstujte některé bylinky či koření (kopr, majoránka, bazalka) nebo hrášek či fazole. Tyto zeleniny vyžadují pouze doplňující přihnojení průmyslovými hnojivy.
plodiny_10.jpg
Kedlubny, jak rané, tak pozdní, jsou typickou zeleninou druhé trati

Vytrvalci mezi zeleninami

Pro výsadbu vytrvalých zelenin (rebarbora, libeček, chřest) najděte místo s kvalitní, propracovanou a organickými hnojivy vyhnojenou půdou. Každoročně doplňujte živiny ještě přihnojováním průmyslovými hnojivy, použít můžete i zálivku z výluhu kopřiv či drůbežího trusu.

Vytrvalé zeleniny mají velkou spotřebu živin, vytvářejí hodně hmoty a navíc na stanovišti zůstávají několik let, proto je pravidelné přihnojování nutností.

plodiny_9.jpg
Po uplynutí tří let záhon jahod přestěhujte a vyhnojte jej chlévskou mrvou pro zeleniny první trati. Vrátit jahody na stejné místo můžete po třech čtyřech letech

Je to vlastně jednoduché

Rozhodování o tom, jak prostřídat plodiny, si zkuste zjednodušit. Víte-li, že vloni byla na záhonech rajčata (plodová zelenina – sklízeli jste, co se urodilo nad zemí), příští rok pěstujte třeba karotku (to, co budete sklízet pod zemí).

Střídejte plodiny s vyššími nároky na vláhu s těmi, které tolik náročné nejsou. Po žíznivých okurkách či květáku vysaďte další rok cibuli nebo česnek, jež tolik vláhy nepotřebují. Zeleninu se širokými listy vystřídejte úzkolistými plodinami, kořenovou zeleninu s těmi druhy, které mají kořeny pouze podpovrchové.

Plodiny_4.jpg
Úzkolistými zeleninami jsou v prvé řadě všechny odrůdy česneku a cibule

Střídáním plodin ušetříte za postřiky proti chorobám i škůdcům

Cibulové zeleniny pěstované po sobě na jednom místě by byly ve větší míře napadeny háďátky, hnilobou a padlím. Jak škůdci, tak i choroby zůstávají v půdě, a další cibuloviny by byly ohroženy od samého začátku.
 
Stejná situace by nastala u kořenové zeleniny, kde by se šířila například černá hniloba či rakovina pastináku. Důležité je vystříhat se pěstování rajčat po bramborách kvůli přenosu plísní a houbových chorob. Brambory pěstované více let na stejném místě trpí nadměrně strupovitostí.

plodiny_salát.jpg
Hlávkové saláty pěstované po sobě na stejném místě budou náchylnější k hnilobám a plísním

Uzdravte svoje záhony

K regeneraci půdy přispívá pěstování luskovin. Ty mají schopnost obohacovat půdu dusíkem, nutným k tvorbě zelené hmoty. Hrách i fazole vám tedy přinesou nejen užitek v podobě úrody, ale vylepší i půdu na záhonech. Nezapomínejte ani na zelené hnojení: namíchané směsky koupíte v zahradních centrech a před koncem léta vysejete na záhony.

Promyšlené pěstování

Při střídání plodin myslete i na to, abyste záhony využili opravdu od časného jara až do pozdního podzimu. Můžete tak sklízet úrodu několikrát: brzy na jaře přijde na řadu výsev ředkvičky, k tomu vysaďte na záhon hlávkový raný salát a rané kedlubny.

Postupně sklizené vitaminy nahradí rajčata či papriky a po jejich sklizni ještě stihnete výsev zimního špenátu nebo cibulky. Další úrodu ta budete sklízet, jakmile zmizí poslední sníh ze záhonů.

 

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Rakytník řešetlákový: největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: největší chyby při pěst…

6.  7.  2014 |
Pěstování hortenzie

Pěstování hortenzie

Pro hortenzie jsou charakteristické nádherné květy větších rozměrů nejrůznějších barev a typů. Jedna z nejoblíbenějších rostlin zahrádek vám bude přinášet pouze radost, dokážete-li si s ní poradit. Jak na to?

19.  6.  2014 |
Úroda okurek se teď dá vylepšit: jak na to?

Úroda okurek se teď dá vylepšit: jak na to?

27.  7.  2014 |
Jak připravit šípkové víno

Jak připravit šípkové víno

Využijte podzimních dnů, kdy neprší, a vydejte se na procházku do přírody. S sebou si vezměte košík, abyste byli připraveni, pokud objevíte šípkové keře s pěkně vybarvenými, tvrdými plody.

12.  10.  2014 |
Jak pěstovat túje a co dělat při jejich hnědnutí

Jak pěstovat túje a co dělat při jejich hnědn…

Túje u nás patří k nejčastěji vysazovaným jehličinám. V posledních letech převládá výsadba tújí v živých plotech, a to proto, že zůstávají zelené po celý rok, což je v našich podmínkách žádoucí. Navíc odrůdy určené pro živé ploty rychle rostou.

11.  4.  2014 |