Sortiment paprik je víc než bohatý, vybírat je opravdu z čeho – a platí to jak pro skleníky a folníky, tak pro polní pěstování. Nejčastěji se pěstují sladké zeleninové odrůdy, pro milovníky ostřejšího jídelníčku přijde vhod chilli paprika. Pěstovat a konzumovat můžete také okrasné papriky z nádob nebo okrásných záhonů.

Paleta barev

V bohatém sortimentu paprik (Capsicum annuum) můžete pro letošní sezonu vybírat z několika barev plodů – od červené, zelené, žluté přes smetanovou, oranžovou a fialovou až k čokoládově hnědé. Různé odrůdy mají i odlišné odstíny a lesk, liší se i počet žeber (komor) v lusku.

Zvláštností paprik je barva v technické (sklizňové, konzumní) zralosti, jež je rozdílná od barvy ve zralosti biologické (botanické). Většina odrůd má v sklizňové zralosti různě zelenou barvu, později se objevuje zabarvení typicky odrůdové.

Rozhodnete-li se pro pěstování různobarevných paprik, budou jídla jimi ozdobená ladit oku

Roztodivné tvary

Sladké zeleninové papriky překvapí svými tvary: od nejznámějšího kapiového přes kulaté (rajčinové), kvadratické či jehlancovité. Bizarní tvary mají leckteré kořeninové nebo okrasné papriky – zvonky, lucerničky, kozí rohy, setkáte se i s třešňovitými pálivými papričkami.

Pro milovníky kapií je asi nejkrásnějším tvarem klasický podlouhlý zašpičatělý lusk, jaký najdete u odrůd ‘Lydia‘,‘Parade‘ nebo ‘Rafaela F1‘.

Nízké, bohatě plodící barevné papričky může pěstovat v nádobách i ten, kdo nemá zahrádku

Od Davida po Goliáše

Ve velikosti paprikových lusků vládnou značné rozdíly. Od několikagramových kuliček chilli paprik až po čtvrtkilové hranaté plody sladkých paprik. Pálivé papričky mívají plody obvykle drobné, odrůdy pro konzum a konzervaci jsou podstatně mohutnější.

Nezanedbatelná není aní síla stěn paprik; nejšťavnatější jsou silnostěnné odrůdy se sílou dužiny kolem osmi milimetrů. Zato kozí rohy, dlouhé a tenké, jsou zas vhodné k sušení pro slabou stěnu plodu.

Odrůdy se silnou stěnou bývají nejšťavnatější

Dobré podmínky = bohatá úroda

Vegetační doba paprik se pohybuje od sto třiceti (rané odrůdy) do dvou set dnů (pozdní odrůdy). Protože je paprika rostlina teplomilná, lépe prospívá a dodržuje vegetační dobu i v polních podmínkách, ale jen v chráněných a teplých oblastech.

V místech s nižšími průměrnými teplotami, častými přeháňkami a větry je příhodnější pěstovat i polní odrůdy ve folnících nebo fóliových krytech. Sklizeň tu nastupuje později, může trvat déle jak do poloviny září.

Potřeba živin pro papriku jako plodovou zeleninu je vysoká. Při podzimní přípravě půdy je možné organickými hnojivy uhradit asi třicet procent potřeby živin, zbytek představuje přihnojování pevnými hnojivy nebo kapalnými roztoky.

První květ nebo plůdek papriky vždy odstraňte. Rostlina lépe pokvete a další plody budou velikostně vyrovnané

Nezbytné prvky

Pro dobrý zdravotní stav rostlin a předpokládané výnosy potřebuje paprika ve výživě základní prvky. Důležitý je ve všech vývojových stádiích dusík – jeho nedostatek způsobuje pomalý růst a špatné vybarvení listů.

• Přebytek dusíku (N) se projeví bujným růstem, opožděným nasazováním plodů a náchylností k chorobám.
  

• Fosfor (P) je potřebný pro vývin květů, plodů (semen) a kořenového systému. Nevybarvené listy a zpomalení růstu může signalizovat jeho nedostatek.
  

• Draslík (K) zvyšuje odolnost paprik vůči chorobám a výkyvům teplot, jeho přebytek ukazují sytě zelené zakrslé rostliny se sklonem k lámavosti. Nedostatek draslíku se projevuje svinováním listů, žloutnutím a opadem nejstarších spodních listů.
  

• Při nedostatku vápníku (Ca) bývají papriky napadány hnilobou vrcholu plodů – trpí jí především světlé odrůdy. Přebytek tohoto prvku má za následek nevyvážený příjem ostatních prvků včetně železa (N, K, Fe).
  

Přihnojovat papriky je možné buď mělce zapravenými pevnými hnojivy (pozor na mělký kořenový systém) v řidších intervalech, nebo hnojivy kapalnými v častějších dávkách.

Paprika pro každého

Celoroční dostupnost papriky je jistě příjemná všem milovníkům této zeleniny, papriky z vlastní sklizně ale potěší dvojnásob. Jejich využití skýtá nepřeberné množství možností v teplé i studené kuchyni. 

Před výběrem semen si promyslete, jak hodláte plody zpracovávat

Pro konzervaci se hodí papriky kapiového typu, případně odrůdy s pevnou slupkou a dužninou, neměnící při zavařování tvar a konzistenci. Nakládat lze celé (i plněné) lusky, krájené můžete přidat do čalamád nebo zeleninových směsí, výborné jsou do salátů.

Kořeninové a chilli papričky lze sušit, konzumovat v čerstvém stavu či je použít jako přísadu do masitých (a jiných jídel). Stejně dobře využijete i plody malých, okrasných papriček, které vám krášlily balkony a terasy.

Papričky pro odolné nátury

Chilli papričky se skrývají pod mnoha názvy – červený pepř, cayenský pepř, indiánský pepř, pepř turecký nebo pepř uherský. Vždy jsou to plody s vysokým obsahem capsaicinu, zodpovědného za jejich pálivost (v léčivých náplastech působí proti revmatickým potížím).

Pro pálivost paprik je dokonce stanovena míra – SHU (Scovileho jednotka). Ve sladkých paprikách je nula, mírně pálivé mexické papričky jalapeňo mají od tří do šesti tisíc SHU.

Cayenský pepř, žlutočervený prášek ze sušených papriček má třicet až padesát tisíc SHU. U nás si můžete vypěstovat papričky ‘Habanero’ se dvěma až třemi sty tisíci SHU. Pravdou je, že chilli papričky u nás pěstované nejsou tak pálivé jako jejich sestry z teplých krajin. Nejpálivější paprikou světa je údajně indická paprička naga jolokia.

A první pomoc při nesnesitelném žáru v ústní dutině? Papričku zapít rajčatovou šťávou (pozor, nikdy ne vodou!), zajíst jogurtem, máslem nebo citronem.

Co vám může zkazit radost

Zdravotní stav paprik ovlivňuje výnosy – rostliny napadané molicemi, mšicemi či třásněnkami mají plody až pětkrát drobnější, deformované. Houbové choroby a virózy dokaží zdecimovat porost paprik tak, že se o úrodě nedá ani mluvit.

Chce to jediné: pravidelnou kontrolu rostlin, tedy každé dva dny obhlížet spodní část listů, kde se usazují mšice i molice. Postřik v počátečním stádiu výskytu omezí nutnost chemické ochrany na pouhé dva postřiky v sezoně. 

Při pravidelných prohlídkách rostlin buďte pozorní, ušetříte za ochranné prostředky 

Vyvážený přísun živin zabraňuje výskytu viróz a hnilob – i tady je nejlepší včasný zásah proti dalšímu šíření nemoci. Prostředky k ochraně proti škůdcům i chorobám nakoupíte běžně v zahradnických centrech.

Častým a vydatným větráním zvýšíte odolnost paprik vůči chorobám. Vyskytla-li se na vaší zahradě v minulosti tabáková mozaika (VTM), zkuste pěstovat vyšlechtěné odrůdy s rezistencí k této nemoci.